24.11.2001 00:00 | Ahoj.
<br />
Som Sepi. Moje dievča ma síce miluje, ale má pocit že ju obnmedzujem. Nikdy som jej nič nezakazoval, ani priateľov, ani nič iné. Vraj je radšej voľná. Jediné, čo stojí v ceste tejto jej verzií, je fakt že ju milujem a že ona miluje mňa. Je to pekný chaos, ja viem. No snáď si s tým poradíte aspoň Vy.
<br />
<br />
<br />
Hojky | Zaslal: Sepi (18 let) | Naše odpověď |
|
24.11.2001 00:00 | Ahoj poradňa!Nepíšem preto,žeby som mala nejaký problém,chcem len vedieť Váš názor.Chodila som s chlapcom,má 19 rokov,chodili sme spolu 9 mesiacov,myslím,že ho môžem považovať za svoju prvú lásku.Asi pred 3 mesiacmi som sa s ním rozišla, proste mi s ním už nebolo dobre, prestala som ho ľúbiť.Niesol to dosť ťažko, vyhrážal sa mi samovraždou a podobnými hlúposťami, dlho potom mi ešte písal sms-ky,básničky a volal mi, aby som sa vrátila.Potom si našiel dievča/s čím sa mi hneď v ten deň pochválil a obvinil ma, že na nich čumím-čo teda pravda nebola/ a prestalo to.S ňou sa rozišiel a keď som sa s ním chcela stretnúť, aby sme sa spriatelili, povedal, že radšej nie, že ma ešte asi stále ľúbi a nechce sa trápiť.Asi týždeň potom-včera začal chodiť s mojou spolužiačkou.Je to zároveň moja kamarátka.Ale k jadru veci-už po ich prvom stretnutí jej napísal, že mu chýba a že ju strašne ľúbi.Ona je z toho zmätená, vraví, že to nie je možné, že spolu takmer vôbec neboli.Poznám ho, viem, že na začiatku nášho vzťahu bol opatrný, akoby sa bál, že niečo pokazí.Kým sa mi odvážil vyznať lásku, trvalo to dosť dlho.Mám pocit,že jeden z dovodov prečo s ňou začal chodiť je, aby mi ukázal, že je mu dobre i bezo mňa, že chce vyvolať vo mne žiarlivosť.Je to iba môj pocit? | Zaslal: Babulaa (19 let) | Naše odpověď |
|
23.11.2001 00:00 | Můj problém je hrozně obsáhlý.začnu tím, že jsem dvakrat rozvedený.Pokažné kvůli nevěře partnerky.Když jsem přišel na tu poslední, tak jsem se rozhodl rozvést a zároveň jsem potkal dívku,s kterou jsem se seznámil.Svoji manželku jsem miloval jako nikoho jiného na světe a ona to věděla a zneužívala.její slova, když byl nějaký problém byla chceš se rozvést a já pokaždé řekl ne.Začal jsem chodil s dívkou, která je o 10 let mladsí.Problém je v tom, že jsem po rozchodu s manželkou nevědel co chci.Ta dívka byla do mě šíleně zamilovaná a já místo toho abych jí to opětoval a byl rád, tak jsem se vracel k ženě.No prostě jsem jí 10x za 8 měsíců podvedl s bývalou.Opustila mě(není divu).Po rozchodu jsem si uvědomil, že jinou holku už v životě nechci, že ji miluju.Nikdy jsem neprosil,ale pro ni bych udělal cokoli.Chtěl bych to vše vrátit,ale to není možné.Slibuji ji, že už ji nikdy v životě nezklamu a hodlam to dodržel,ale ona už mi nevěří.Myslíte si, že mám usilovat o to ,aby se ke mě vrátila.Já bez ni prostě nemůžu být.Musím si získat její důvěru.Jsem bezradný,brečím jako malej. díky | Zaslal: Martin*2 (27 let) | Naše odpověď |
|
23.11.2001 00:00 | Milá poradno! Já nevím, jak mám popsat svůj problém, ani nevím, jestli by to třeba někdo jiný kromě mě za problém považoval, ale já už nemůžu ani spát. Mě je 18 let a holky v takovém věku v dnešní době už většinou mívají za sebou první zkušenosti s láskou. Hodně mých kamarádek chodilo s kluky už ve 14 letech, ale já ne. Nejspíš to bude mým odpudivím zevnějškem. Donedávna jsem všechno brala tak jak to prostě bylo, ale přesně před dvěma měsíci jsem se na jednom chatu seznámila s jedním klukem. Jsme přátelé, i když jsem se nikdy neviděli, ani jsme spolu nemluvili. Jen se každý týden scházíme na chatu a každý den si posíláme smsky. On je první člověk, kterému se mohu svěřit úplně se vším. Stejně tak on se svěřuje mě. Jenže on mi vždycky tak krásně odpoví na má trápení, každá hezká smska ve mě vyvolá vlnu nezastavitelného pláče. Je to hrozné. I když jsme se nikdy neviděli, přibližně víme, jak vypadáme. Tedy alespoň já se mu pravdivě popsala. A on mi odpověděl, že na vzhledu nezáleží a že ví určitě, že já jsem skvělá holka a to je prý důležitější, než to jak vypadám. Taky mi napsal, že kdyby někdo smazal 350 km, které nás dělí, tak bych si určitě získala jeho lásku. Jenže netuší, že právě on si mou lásku už získal. Možná že to není láska, možná, že se mi jen líbí ty jeho smsky, nemůžu vědět, jak to opravdu je, když jsem ještě nikdy lásku nepoznala. Nikdy jsem nebyla zamilovaná, když nepočítám ta období mého života, kdy jsem nedala dopustit na některé členy chlapeckých skupin, ale to nebyla zamilovanost, to bylo spíš jen taková holčičí nutnost. Protože neznám holku která by si tím neprošla. Ale ten kluk mi pořád tvrdí, jaká jsem vyjímečná, skvělá a hodná holka. Ještě než mi to začal říkat, byla jsem smířená s tím, že taková nejsem, takže nemám čím bych přitáhla kluky ze svého okolí. Ale teď mám pochybnosti. Jestli-že opravdu jsem tak skvělá, proč to vidí jen on? Proč to nevidí někdo, kdo vidí i můj zevnějšek? Přeci nikdo nemůže být tak ošklivý, aby to zastínilo jeho povahu. Nebo ano? Ale to jsou takové otázky, na které se asi nedá odpovědět. Já bych jen potřebovala poradit, co s ním mám dělat. Už tolikrát mě napadlo, že bych tuhle internetovou známost měla ukončit, že mi to nedělá dobře, že každý večer nemůžu spát, kvůli slzám, které nejdou zastavit. Kvůli němu jsem začala přemýšlet nad tím, jaké by to asi bylo cítit se šťastná s nějakým klukem, který by mě měl rád. Já mám ráda jeho, ale to je úplně zbytečná láska, když uvážím těch 350km. Ale je to alespoň nějaká láska. Před ním nebyla žádna. Z mé strany uričě ano, ale nikdo mi neříkal, že mu na mě záleží, sice jen jako na kamarádce, ale nikdy to nikdo neřekl. On byl první. A asi bude i poslední, protože mě už dávno veškeré naděje na lásku opustily. Já se ale chci zeptat, co mám dělat. Mám se s ním dál znát, nebo to mám raději ukončit. Já vím, že bych potom brečela tak jako nikdy jindy v životě, ale třeba by to mohlo být za čas lepší. Jenže nejsem si tím jistá. Co mám dělat? Můžete mi poradit? Třeba by stačilo, kdyby jste mi řekli, co byste dělali vy na mém místě. I když taková situace, v jaké jsem já, není asi zase tak běžná. Ale je naprosto hrozná. Nikomu bych nepřála, aby se cítil tak, jak se cítím já. Kdybych měla dost odvahy, uričtě bych si něco udělala. Potom bych neměla žádné trápení, žádně starosti, ale já si nedokážu ublížit. I když se nemám ráda, přeci jen nesnáším bolest. Ta bolest, která mě trápí teď je dostačující a další bolest bych už asi nesnesla. Mám mu dát sbohem, nebo ne? | Zaslal: Klára*1 (18 let) | Naše odpověď |
|
23.11.2001 00:00 | Ahoj,
volam sa Miso mam 23 rokov a som gay. Pred 9 mesiacmi som spoznal jedneho super chlana, s ktorym som zacal chodit. Jemu je 25. Je to super clovek, skoro vo vsetkom si rozumieme, az na jednu vec, v ktorej sa rozchadzame.
Rad by som Vas poprosil o pomoc, pri rieseni tohto problemu.
Ak sa bavime o nejakom cloveku, ktoreho ja nepoznam, a chcel by som vediet, kde toho dotycneho cloveka spoznal, uz je ohen na streche. Strasne ho lubim a nechcem o neho prist, ale pritom by som to rad vedel.
Prosim pomozte mi. | Zaslal: Michal*3 (23 let) | Naše odpověď |
|