Uživatel:
Heslo:
Nový uživatel
Ztráta hesla?
https://givt.cz/RAOSset.php?organizationId=571

Dotazy jsou kompletně zpracovány do 20.06.2024

Škola

19.11.2023 02:47
Dobrý den,
jak jsem již psala, budu chodit do školy jako pozorovatel každý týden. Je tam klučík o kterém se povídá, že zlobí. Berou ho jako zlobivého jak děti tak i učitelé. Zvláštní ale je že ten klučík celý den co jsem tam byla mi nijak zlobivý nepřišel. Jen co mě děti představovali před jeho zraky mi pověděli ,, Tohle je Jonáš, ten je zlý,, Jonáš ale na to zle nijak nereagoval. Dokonce mi nakreslil několik obrázků, které jsem si pak vzala domů. Když jsem pak sestřičce povídala, že to nebylo pěkné, když před ním tak nehezky mluvili, velice se jí to dotklo, ublíženě mi začala líčit jak to byla jen přetvářka. Ale i kdyby to byla jen přetvářka...... nebylo to od nich pěkné. Ani si nemyslím, že je nějak zkažený. Sice chápu obě strany i vím, že člověk při povídání o takových věcech má být v klidu..... i tak jsem, ale cítíla velký nával vzteku a nepodařilo se mi mluvit klidně. Mám pocit, že ani jindy nepovede. Ale já to nechci nechat nevyřešené, chci aby se ty vztahy mezi nimi zlepšili. Asi bych je do toho neměla nutit a pomalu podporovat různými hry jejich sbližování. Jen problém je, že nevím jak. . další problém je , že jak znám sebe mé přání aby se sblížíli dojde k tomu, že je jen přece k tomu nutit budu. A další problém. Já totiž nevím jestli bude dostatek času na to abych s nimi nějaké hry mohla hrát. Možná by to šlo před školou nebo po škole. Také mně napadlo, že bych jim dala úkol, aby odháčkli, co je správné a co ne, jako např. je zdvořilé pozdravit? je hezké se nedělit o věci? a následně po těchto otázkách se zeptat dětí jestli je správné o někom říct před jeho očima ošklivé věci o něm i když mu v tu chvíli ten člověk nic neudělal. Křivdy nejsou pěkné a že na něj mohou být naštvané pouze když jim v tu chvíli něco udělá a né ho odsuzovat už na začátku dne. Mám však pocit že i tak si budou stát za svým..... i tak já se začnu s nimi přít a bude se ve mě zvyšovat vztek a pak to k ničemu nepovede. A pokud to nebude takto tak mé nesebevědomé vysvětlování je nepřemluvím. Opravdu mám potíže ve sdělování a reagováním.
Zaslal: Lorýsek (20 let)
Naše odpověď
07.11.2023 23:40
Dobry den,uz si vubec nevim rady, tak zkousim psat sem,protoze jste mi driv hodne pomohli. Jsem ted v prvaku na cryletem gymnaziu a mam pocit,ze tam nemam co delat. Ze tam nepatrim,ze na to nejsem dost dobra. Sla jsem na gympl jenom proto ze jsem nevedela co chci delat,kde a jak chci pracovat ted uz to vim ale uz he pozde a ted jsem na tonhle gymplu:/.Propadam z informatiky a fyziky. Tihle dva ucitele vysvetluji strasne divne,nesrozumitelne a jsou oba prisni ve znamkovani. Krom toho kdyz piseme testydaji do nej neco jiného nez jsme se ucili, takze se muzu ucit jak chci ale pak stejne musim doufat ze chytnu dobry otazky na ktery budu vedet. strasne se ze vseho stresuju,každý den si rikam,ze jsem mela jit jinam a chci prestoupit (zaroven se bojim ze by jinde bylo hur a tak radsi zustavam tady). Kazdy den kdyz jdu do skoly se bojim co se zase stane,rikam si jak se zase od rana az do pul osmy vecer budu ucit(a pak stejne budu mit spatny znamky). Ono nektery znamky nejsou spatny mam par jednicek hodne dvojek dve trojky a jako ty trojky nesjou spatny ale ja jsem HROZNEJ perfekcionista a proste se nedokazu smirit s horsi znamkou nez 2. Kdyz ted propadam tak to tomu fakt nepřispívá k dobrymu. A rikam si ze tohle uz dlouho nezvladnu. A to je teprv listopad,proste konec bude az za dlouho. Desim se co budu delat dalsi roky kdyz takhle moc nezvladam ten prvni. Moje hlava mi rika, ze vsichni ostatni to zvládaji,umi se ucit,jsou lepsi,chytrejsi,sikovnejsi,maj na to, ale ja ne. Kazdy rano co se probudim se mi chce brecet,ze ziju,ze jsem se probudila,proste chci umrit a ne zit tenhle každodenni boj. Mam pocit,ze to nema smysl. Nic v mym zivote nema smysl. Rikala jsem to rodicum,tohle se skolou ale rikaji ze to prehanim a ze prvni rok proste je tezkej a zvyknu si. Ja si na tohle zvykat nechci,tohle dlouhodobe zvladat nejde. Jedina vec,co me na tyhe skole fakt drzi, je španělština,hrozne moc se mi ten jazyk libi a bavi me to a vim, ze jinde moc neni,a taky mame fakt dobrou ucitelku a nechci o ní prijit, protoze takhle dobra ucitelka jinde byt nemusi. Ale jeden duvod proc zustat proti tolika důvodům odejít no nevim tohle me cely strasne brzdi.

Taky se nezvladam bavit s lidma ve tride-ano zkazila jsem i tohle. Ze zacatku jsem nezvladla ani promluvit,ted uz jo ale oni se mezitim uz zacli nejak bavit v tech skupinkach a uz me mezi sebe neberou. Citim se vsude navic,ze me nemaj radi. Moje hlava mi porad cpe jak jsou ostatni lepsi,hezci,zajimavejsi a proc by se bavili se mnou. Pritom ja vim ze to tak nenusi bejt ale prpste se nedokazu nesrovnavat,uz to delam automaticky,nevim jak prestat,delala jsem to vzdycky a nevim jak se to odnaucit,protoze mi to nepomuze v nicem - vzdycky me ten jen blokuje. Bojim se cokoliv rict, prave proto, abych nevypadala hloupe,bojim se ze si o me budou myslet jak jsem divna,hloupa nechapava,nudna... Kdyz s nima nekde stojim,preju si zmizet... Jsem hrozne vysoka vzdycky si pripadam jak mezi nima trcim,nejradsi bych se nekde schovala nebo zmizela ale takhle jsem vsude videt, mam pocit,ze se na me kazdy kouka a premysli ta je divna,ta je ale hnusna...pritom takhle pravdepodobne vubec nepremysli a tohle vsechno he jen v moji hlave,ktera me vecne musi jen omezovat a vsechno mi ztezovat a vymyslet takovyhle hlouposti. Kdyz to napisu,tak mi to mně samotny zni uplne absurdne,ale resin to porad,tohle srovnavani a zbytecne přehnané premysleni nad tim,co a jak reknu. Normalni lidi by treba premysleli jenom co reknou ale já premyslim i jak nahlas, jak rychle,jak hluboko/vysoko... Nedava to smysl ale fakt to moje hlava takhle moc promysli. Z tohohle duvodu jsem prave neschopna se s nekym zacit bavit, protoze se za kazdou sebemensi blbost hrozne vinim a delam z ni problem,i kdyz to druhy jako problem nevidi. ( Vubec by ji nenapadlo ze na tohle taky myslim,ze se zaobiram takovou blbosti jako je rychlost, hlasitost a hloubka hlasu). Pripadam si jako nekdo,kdo z jednoduchy,krátký koncerzace dela pracovni pohovor- i u toho by se normalni člověk tolik nestresoval. Vzdycky slavim,kdyz zvládnu s nekym promluvit. Byla bych strasne rada,kdyby me ve tride vzali mezi sebe a bavili se se mnou,ale ja se jim nedivim,ze se nechtějj bavit s clovekem,na kterym je okamzite videt,jak se boji,s clovekem ktery nemluvi atd. Jako je pravda, ze se lidi radsi budou bavit s nekym kdo siri pozitivitu,ja se treba snazim na nekoho jen tak usmat,ale pak si rikam co to bylo za usmev,te se me urcite lekli a ze se neumim usmat,mam divnej krivej usmev). Jo nesnasim na sobe fakt vsechno. Je pro me neopredstavitelny zajit za nejakou skupinkou a zkusit se s ni bavit - zase bych si pripadala ze se nekam vtiram,ze me tam nechteji... Snazim se byt mila,treba ostatnim pomoct,aby si me vsimli, treba bych se nekomu zalibila... Ale uz ztracim nadeji proste se strasne bojim. Bojim se,ze se tohle nezmeni,na tohle uz je pozde,mela jsem se zacit bavit driv,ted uz si tam nikoho nenajdu,protoze maji ty skupinky. Bylo by treba dobry jezdit stejnym busem jako lidi ze stejnyho mesta,ale ja radsi jezdim pozdeji a tam nikdo od nas ze tridy nejede. Mam silnou klaustrofobii a uz jen to ze jedu plnym busem je dost hrozny. Natoz abych se tam bavila s lidma. Ale vik ze to je chyba a mela bych to zkusit,ale zas je tu ten neprekonatelny strach z mluveni a ta a ta absurni hloupa fobie z uzkejch prostor. Zacla jsem se za tohle vsechno zase rezat - kdyz citim ze sebe za neco trestam,hned je mi lip a taky ze sebe na chvili vydam tu fyzickou bolest a na chvili utlumim tu psychickou. Nevim kdy tenhle kolotoc zkonci,zase jsem mela 5 mesicu,ale nedavno jsem to proste porusila a od te doby jedu zase kazdy den:/.
Proste zase krok zpet v mem uzdravovani se a zlepsovani se. Uz jsem myslela,ze me to opousti,ze uz to neudelam,nemam chut no a kde jsem?zase na nule.

Snazim se,si kazdy den nejak zprijemnit(treba jit behat) ale pak si to hrozne vycitam,ze jsem ten cas mela vyuzit na uceni,kdyz to tak moc nezvladam a nebo jsem si mela jit lehnout . Ale zaroven nechci opustit vsechno co me bavi,ale bojim se,ze kdyz ted pujdu behat tak to zitra nebudu dostatečně umet a bude to zase spatny,budu si to dlouho po tom vycitat a tohle se opakuje porad,den co den. Kdyz jdu behat tak je mi dobre,chvilicku na vsechno zapomenu,odreaguju se, jsem spokojena... Kdyz to skonci tak se vrátím do reality začnu si to vycitat a zase se bat kazdy dalsi minuty. Nevim co se sebou delat,bat se kazdy minuty,kazdy jediny veci neni možný. Takhle se co nevidět úplne zblaznim a vyhorim. To fakt nechci. Chodim k psycholozce a tam tohle vsechno řešíme,ale mam schůzku jednou za 14 dni a mozna bych radsi jednou za tyden,ale to nenu mozny,ma plno. Ted zrovna js ten tyden bez pscholozky a mam pocit ze mi praskne hlava a tak pisu sem. Pripadam si hrozne nesamostatná a neschopná- neustale potřebuju nejakeho psychologa,pritom svoje problemy po ty konzultaci neumim resit a nikdy se neposunu. Kdyz je mi ttreba spatne tak zavolam na linku bezpeci a mluvim s nima,ja vic ze neni spatny rict si o pomoct a jsem rada ze aspon tohle umim ale prijde mi ze ja to zase prehanim,ze tak casto o tom mluvit nemusim ze to mam taky zvladnout sama a ne si porad nekomu stezovat a nechavat si dávat rady. Pscholozka mi doporucila psychiatra a ja se k nemu objednala protoze uz je mi to asi jedno treba to pomuze. Ale je to dalsi strach,nevim jak to u psychiatra vypada,co tam se mnou bude delat a jak to bude probihat. Porad na to myslim jak to bude probíhat a strachuju se ze nevim co presne bude. Mam rada kdyz je všechno dokonale nalinkovane abych se podle toho mohla ridit,jsem pak mene ve stresu. (Timhle obcas docela stvu svoje okoli ale ve chvíli kdy nevim presne nasleduje muj obrovskej neprekonnatelnej strach. Nevim kde s tohle vzalo ale uz to tak je dlouho). Nevíte jak takove sezenu s psychiatrem vypada a jak se na něj nejak pripravit? I tak se budu urcite stresovat jak se znam, ale urcite min,nez kdyz nebudu vedet nic. Doufam ze to nikdo nezjistí protoze si myslim ze si me budou rikat jak jsem nestabilní a blba. Protoze "jdi za psychiatrem se používá casto jako nadavka,jako pripomenuti ze jsem uplnej blazen. Jedna moje kamoska i rekla ze k psychiatrovi chodi jen nemocnu nebezpecni lide a tak doufam ze to proste nikdo nezjistí, ale tohle se provali obzvlast kdyz budu brat leky... Taky reakce sourozencu se desim protoze oni taky maji pristup ze k psychiatrovi chodi jen blazni.

Omlouvam se, ze je to vse tak moc chaoticke. Mam toho v hlave moc a nevim jak to vsechno formulovat,aby to bylo srozumitelne,prehledne a smysluplne tak doufam,ze tohle stačí. Krom toho to pisu vecer,protoze jsem pres den na to vubec nemela silu to sepsat a i ted je to spatny. To je dalsi problém ze se ted okradam o spanek a nicim si svuj,uz tak spatny spankovy rezim. Ale mam nejak pocit he kdyz to pred spanim nekam nesverim zase to pred sebou potahnu a bude mi jeste hur nez min je teď.

Dekuju moc ze jsem to vse mohla napsat a preji hezke dny
Zaslal: Holka 13 let (16 let)
Naše odpověď
06.01.2023 23:33
Dobry den moc dekuju za minulou odpoved, uz jsem si vybrala skolu a musim teda doufat a hodne se ucit ale aspon vim kam. Chtela bych vice rozvest svuj problem se skolou. Kazde rano se probouzim ve hroznem stresu a jsem ve stresu dokud neodejdu ze skoly,posledni dobou to pretrvava i odpoledne. Je mi psychicky spatne nemuzu dychat, tresou se mi ruce... stres je normalni ale myslim ze ten muj je uz za hranici a moc mi zasahuje do zivota. Uz jsem mela par panickych zachvatu a denne me ten nadmerny stres omezuje. Uz to ,ze je dalsi hodina matematika,mi dokaze uplne znicit naladu, protoze vim ze ji nezvladam.
Jsem ve stresu vlastne skoro porad. Jedina chvile,kdy nejsem ve stresu, je kdyz jsem s kamarady,kterym verim. Nebo kdyz posloucham hudbu. Ale nemuzu se upinat na hudbu, natoz na lidi.S psycholozkou se zabyvame tim stresem, rikala mi ze mam pozorovat jake to je a jestli mi to nejak muze prospet. Na to uz jsem prisla, ze moc ne. Takze se bych se chtela zeptat, jak zmirnit stres. Ne uplne nechat zmizet ale zmirnit. A jeste mam ted zase problem se sebeposkozovanim. Kdyz mam v sobe moc emoci, biju rukama do zdi, coz mi strasne pomaha ale nicim si klouby:(. A jeste vic me uvolnuje rezani se nozem/kruzitkem ale od toho zvladam uz tri mesice pauzu a nechci si to zkazit,ale kazdym dnem je moje vule slabsi a myslim ze to driv nebo pozdeji zase nezvladnu. O tomhle jsem se s psycholozkou nebavila,protoze jsem mela strach aby to nerekla rodicum.Moc dekuju za moznost se sverit a za jakoukoliv radu.
Zaslal: Holka 13 let (15 let)
Naše odpověď
20.12.2022 22:36
Dobrý den.
Už tak dva měsíce mám problémy ve škole. Totiž já dělám tenhle rok přijímačky na střední. Vůbec nevím kterou školu si mám vybrat jako druhou. První už mám vybranou a druhou bych chtěla takovou jistější, jenže kvůli tomu nevím kterou. Jestli mám zkusit přijímačky na gymnázium, kde nechci být ani v nejhorším snu, ale dostala bych se tam nebo zkusit gymnázium které mám trochu dál je dobré ale možná se tam nedostanu a nevím jestli bych to zvládala. Na druhou stranu nikdy nevím jak to bude, takže jsou to možná jen zbytečné starosti.

A taky mám ve škole jednu věc kvůli které tam občas nezvládnu chodit. Vím, že si nepravidelnou docházkou spíš dělám problémy, ale občas je toho fakt moc. Jde o to, že moje hodně blízká kamarádka se se mnou přestala bavit. Přestala se se mnou bavit z toho důvodu, co jsem jí řekla. Řekla jsem jí, že jsem byla u psycholožky, protože ona se mě ptala proč jsem nebyla ve škole. Řekla jsem jí to, protože jsem si myslela, že jí můžu věřit. Ale očividně nemůžu. Ptala se mě proč jsem tam byla tak jsem jí to řekla a ona na to že to jsou blbosti že všechno moc řeším a že moje problémy by chtěla mít. Cítila jsem se v tu chvíli tak sama. Od té doby se se mnou nebaví a když jsem se ptala proč tak řekla že se nechce bavit s lidma co se chovají jako depresivní trosky. Tak jsem si řekla že tohle nehodlám poslouchat a že si jí nebudu všímat. Jenomže ona se se mnou občas baví jako dřív ,zase si hrozně moc rozumíme ,přichází to v takových vlnách a o to je to těžší. Prostě v jednu chvíli mi říká jaká jsem troska a v tu další se se mnou baví tak jako dřív. A ještě se teď začala bavit s jednou holkou, kterou jsem nikdy neměla ráda ale ta holka je na tom psychicky taky dost špatně ale u ní to prej nevadí. Vůbec jsem to nepochopila. Jsem na ní hrozně naštvaná ale zároveň jí mám pořád ráda. Vídám jí každý den a nevím jak to ve škole kvůli ní zvládat. Sedíme vedle sebe a kdybych poprosila jestli by nás učitelka rozsadila tak ta "kámoška" zase začne říkat jaká jsem. Ve škole se mi smějí hodně ostatní spolužáci. to už je mi úplně jedno ale vadilo mi když moje "kamarádka" se k nim přidala, místo toho aby se mě zastala jako dřív. Ještě mi řekla že jsem teplá, protože poslouchám jednu skupinu. A tohle mě taky dost ranilo. Už nevím jak jí říct, že mě tohle kategorizování, schazování a zlehčování problémů ničí. Říkala jsem jí to už několikrát a ona se mi hrozně omlouvala a pak to dělá znova. Už nevím jak to řešit, protože jsem zkusila fakt hodně věcí. Omlouvám se že to píšu takhle před Vánoci a klidně odpovězte až po vánocích a novém roce. Ale už jsem to nezvládla držet v sobě. Moc děkuju a přeju vám klidné vánoce a nový rok.
Zaslal: Holka 13 let (15 let)
Naše odpověď
https://www.poradna-lasky.cz/cs/registrace::Registrace
https://www.poradna-lasky.cz/cs/napoveda::Nápověda
https://www.poradna-lasky.cz/cs/vseobecne-podminky::Všeobecné podmínky
https://www.poradna-lasky.cz/cs/ochrana-osobnich-udaju::Ochrana osobních údajů
https://www.poradna-lasky.cz/cs/podporte-nas::Podpořte nás
https://www.poradna-lasky.cz/cs/caste-dotazy::Časté dotazy
https://www.poradna-lasky.cz/cs/zaslani-dotazu::Zaslat dotaz
https://www.poradna-lasky.cz/cs/nase-odpovedi::Naše odpovědi
https://www.poradna-lasky.cz/cs/rekni-to::Řekni to!
https://www.poradna-lasky.cz/cs/komunikace-na-internetu::Komunikace na internetu
https://www.poradna-lasky.cz/cs/kontakty-na-odborniky::Kontakty na odborníky
https://www.poradna-lasky.cz/cs/testy::Testy
https://www.poradna-lasky.cz/cs/ankety::Ankety
https://www.poradna-lasky.cz/cs/soutez::Soutěž
https://www.poradna-lasky.cz/cs/profily::Profily
https://www.poradna-lasky.cz/cs/seznamka::Seznamka
https://www.poradna-lasky.cz/cs/laska-v-literature::Láska v literatuře
https://www.poradna-lasky.cz/cs/pribehy::Příběhy
https://www.poradna-lasky.cz/cs/basnicky::Básničky
https://www.poradna-lasky.cz/cs/citaty::Citáty
https://www.poradna-lasky.cz/cs/prislovi::Přísloví
https://www.poradna-lasky.cz/cs/blbinky::Blbinky
https://www.poradna-lasky.cz/cs/o-poradne-lasky::O Poradně lásky
https://www.poradna-lasky.cz/cs/poradna-v-cislech::Poradna v číslech
https://www.poradna-lasky.cz/cs/kodex-poradce::Kodex poradce
https://www.poradna-lasky.cz/cs/cordatum-praha::Cordatum Praha
https://www.poradna-lasky.cz/cs/nasi-dobrovolnici::Naši dobrovolníci
https://www.poradna-lasky.cz/cs/sponzori::Sponzoři
https://www.poradna-lasky.cz/cs/spratelene-weby::Spřátelené weby
https://www.poradna-lasky.cz/cs/napsali-o-nas::Napsali o nás
https://www.poradna-lasky.cz/cs/kontakty::Kontakty
https://www.poradna-lasky.cz/cs/kniha-hostu::Kniha hostů
https://www.poradna-lasky.cz/cs/tiskove-zpravy::Tiskové zprávy