Uživatel:
Heslo:
Nový uživatel
Ztráta hesla?
https://givt.cz/RAOSset.php?organizationId=571

Dotazy jsou kompletně zpracovány do 18.04.2019

Různé

22.04.2019 11:42
PORADNA, KTERÁ SI VYBÍRÁ, KOMU NA DOTAZ ODPOVÍ, TO JE ZLÝ! MĚLI BYSTE SKONČIT.
DĚKUJU ZA ODPOVĚĎ! "PORADNO"
Zaslal: Ally (17 let)
Naše odpověď
08.09.2018 06:37
Dobrý den, chtěla jsem se poradit o jedné takové věci. Pracuji v pečovatelském ústavu, ve kterém se staráme o nemohoucí lidi. Mám na starosti pět klientů a jeden z nich je mladý kluk, který kvůli autonehodě přišel o ruce a je odkázaný a pomoc pečovatelek. Je už to docela dlouho, asi tři měsíce, a přítelkyni žádnou nemá, ani za nim tady nikdo moc nechodí. Situaci zvládá docela s nadhledem. Kamen úrazu je ten, že si v podstatě nemá jak ulevit jestli mi rozumíte. Téměř permanentní erekce je denní i noční rutinou a několikrát jsem se setkala s tím, že mě k smrti prosil abych mu ulevila, že se to nedá vydrzet že je jenom člověk. Osobně chápu že musí byt extrémně nadržený, sama si neumím predstavit takovou dobu abstinence a bůh ví jak dlouho ještě v takové situaci. Probírala jsem to s kolegyněmi v práci, i s hlavní šéfovou oddeleni ale bylo mi řečeno, že si toho nemám všímat, že ho mám nechat, že je to jenom chlap. Kolegyně nepobraly moc inteligence a jsou docela zákeřné a mě tohle přijde jako nelidské, když se vžiju do jeho situace, že ho každý den vidí nahého pár pečovatelek tak to musí toho kluka ještě daleko víc vyhovovat a sama nevím co mám dělat, prosím o radu. Děkuji, Klára.
Zaslal: Pečovatelka1 (25 let)
Naše odpověď
12.08.2018 00:21
Moc děkuji za odpověď na můj zaslaný dotaz.
Co se týče mé práce, ano je to kancelářská práce, kde jsem bohužel v kanceláři s kolegyní. Bohužel jsme si moc nesedly, já jsem introvert a nechci si povídat, a ona je naopak komunikativní a asi čekala že budu někdo na klábosení a pomlouvání. Takže v podstatě pro obě je to nepříjemné, ona si chce povídat a já ne, takže pro obě je to těžké. Já si chci prostě jen udělat svoji práci v klidu a jít domů. Jsou dny kdy toho mám opravdu hodně a od začátku do konce dne mám pořád co dělat (což jsem ráda, protože mi to v práci alespoň uteče), ale pak jsou dny kdy není skoro co dělat, a hrozně se nudím a bohužel v práci ani nemůžu dělat nic čím bych se zabavila. Uvažovala jsem i o požádání o vlastní kancelář, ale vzhledem k mé pozici to prostě nejde protože je moje práce propojená s tou co má kolegyně a musíme spolu komunikovat a také když má dovolenou musím jí zastupovat, takže bohužel nemůžu být sama v kanceláře, i když to bych byla moc šťastná.
Přesně tak, tato práce mě moc nebaví, je to práce s lidmi, musím s lidmi mluvit, telefonovat, chodí k nám exkurze a já na to prostě kolikrát opravdu nemám náladu což je na mě asi i vidět. Jsem introvert a být s lidmi (cizími) mě prostě vyčerpává.
Upřímně nejhorší je asi i fakt že ani nevím co by mě třeba bavilo za práci, mám posledních pár měsíců takové období kdy mě skoro nic nebaví a náladu mi zlepší pouze přítel, moje rodina nebo jeho rodina.
Ano bydlím s přítelem, a v podstatě to byl i důvod proč jsem vzala tuhle práci, abychom spolu mohli bydlet ve stejném městě kde má i on práci. Jsem šťastná že ho mám a on je v tomhle městě jediné co miluji a co mě drží nad vodou. Snažím se kvůli němu mít lepší náladu a nebýt tak v depresích ale moc dobře mi to nejde...¨
Máte naprostou pravdu, musím se rozhodnout že budu šťastná a neutápět se v depresích. Asi to bude těžké a bude to na delší dobu ale snad se mi to povede.
Většinou teď čas po práci trávím tak že jsem ráda že jsem v klidu doma, poslouchám hudbu, koukám na internet nebo filmy. Měla bych být asi akční a dělat víc věcí a třeba i nějakou fyzickou aktivitu. Asi by to chtělo najít si nějaký koníček ale bohužel nemám žádné nápady.
Co se týče nových přátel, mám v tomhle blok a jsem odmítavá protože se mi nechce moc navazovat nějaký hlubší kontakt s novými lidmi. Mám dvě blízké kamarádky a to mi stačí. Asi je to taky chyba být takhle odmítavá k novým lidem ale mám s tím velký problém.
BUdu se snažit víc si užívat volného času a ne ho jen tak promarnit a přepočítávat kolik ještě zbývá času než budu muset zase do práce.¨
Snad to bude v dalším zaměstnání lepší, snažím se to brát tak že tady nasbírám zkušenosti a praxi a brzy budu most jít někam jinam.
Jak by jste mi poradili jak být šťastnější a mít lepší náladu? Jak nemít negativní myšlěnky a depsesivní nálady?
Moc děkuji za rady a za Váš čas
Zaslal: Ariel90 (26 let)
Naše odpověď
03.08.2018 23:58
Dobrý večer, na Vaši žádost bych rád zodpověděl otázky, u kterých žádáte odpověď.

Celkově jsem podle známých lidí co vídám občas, antisociál, což částmi souhlasí. Moc kamarádů nemám, protože mě zajímají až moc odlišné věci než moje spolužáky, co jsem měl na střední nebo okolní vrstevníky celkově. Navíc nemám moc rád velké davy a kluby/diskotéky celkově, takže mezi lidi často ani nechodím. Přátele mám dohromady 2 kterým úplně věřím. Honzu a Báru. S Bárou se posledních pár měsíců už ani nebavím moc, ale stále je to člověk kterého mám upřímně rád a dal bych za ní život. Dřív jsem měl víc kamarádů, ale odcizili jsme se nebo jsem s nimi naschvál "přetrhal pouto", protože jsem se s nimi necítil dobře, jako dříve. Takže nakonec mohu plně věřit a mluvit jen s Honzou, ale zároveň každý člověk má svých problémů dost a nechci ho stále zatěžovat, ikdyž moc dobře ví jaký jsem.

Co se rodiny týče, tak bych to popsal tak, že se tolerujeme. Rodiče mě v rozumných věcech podporují a chtějí abych byl šťastný, ale nemám ani s mamkou ani s taťkou osobnější vztah. Moc toho o mně neví. Například o Káji toho věděli tak málo jak šlo a pohřbu se mamka dozvěděla náhodou v práci od rodiče jedné z jejich spolužaček. Takže nemohu říct na ně nic špatného, jen spolu nemáme tak blízký vztah.

Koníčků mám málo, míval jsem jich víc, například florbal, ale to se rozpadlo a jediné co ve volném čase dělám je hraní her, psaní básní, přemýšlení nebo čtení. Ale o takových věcech se moc bavit nedá protože hry málokoho zajímají a čtu převážně východní filozofii nebo například Osamu Dazaie a nikdo to nezná.
Takže můj den vypadá tak, že ráno vstanu a pokud nemám práci na sklepě/ve vinohradě či jinou výpomoc doma, tak čas spíše zabíjím, aby byl večer a jí mohl jít hrát hry nebo jdu spát a tak dokola.

Sice v září nastupuji na vysokou školu, ale mám z toho obavy, protože rozvrh už mám sestavený, a je časově náročný + tam mám obrovské pauzy (4-7 hodin), takže tam mám být tři dny od rána do večera. Problém toho je, že nechci bydlet v Brně, nemám rád města, vadí mi ten ruch, životní styl a množství lidí apod. Ikdyž bydlím daleko od Brna, raději bych dojížděl, což ale není ideální vzhledem k tomu, že bych vyjížděl kolem 6 ráno a vracel se po 22 hodině, jen kvůli mezerám v rozvrhu.
Jinak bych chtěl vystudovat, pajdák a učit matiku, sem tam ji doučuji a hlavně nic jiného mě moc nebaví nebo nejde.

Co se týče snů, tak žádné velké sny nemám. Většinu jsem jich vzdal nebo se staly nemožné. Rád bych měl psa, abych nebyl sám, měl někoho na rozptýlení a třeba i jen tu motivaci někam se hnout. Navíc, po tom, co se mi tolik snů rozplynulo jsem začal spíše žít pro ostatní, pomáhat apod. abych nemyslel na svoje problémy.


Dále jsem měl vysvětlit ten konec. Nechtěl jsem do toho moc zaplouvat, protože vím, že to byla hloupost.
Ale šlo o to, že v únoru jsem věděl definitivně, že končím s minulou školou, která mě akorát trápila a nebavila a navíc jsem se pohádal s Kájou, sice málo a o nic velkého ani nešlo, spíš o nedorozumění, ale i tak to se mnou vše pohlo. A tak jsem jednoho rána spolykal všechny prášky na tlak co jsem měl předepsané najednou, ani nevím co to tenkrát do mě vjelo. Naštěstí se mi nic nestalo, jen jsem celý den byl takový vláčný a přehnaně klidný. Musím uznat ale, že to byl na druhou stranu pěkný pocit necítit žádný tlak ani tlukot srdce. Takový klid a ticho bylo krásné, ikdyž to mohlo skončit špatně.

Nakonec otázka okolo psychologa a jiných, kteří by mi mohli pomoct, kdyby toho na mě bylo moc. Moc toho na mě je téměř stále, ale kdybych to začal nějak víc otevřeně řešit, bylo by to jako čeřit vodu, ovlivnilo by to a možná i poznamenalo lidi v mém okolí, minimálně rodinu a to si nepřeji. Nechci zatížit nebo ublížit víc lidem. Stačí, že jsem to dělal těžké Káji a kamarádům, když museli řešit moje problémy, i teď dokážu dělat vše co je potřeba. Jen když se nad tím zamyslím, tak by to znamenalo doma otevřít až moc témat, o kterých se nechci bavit, dále řešit kam a za kým jít, řešit jak se tam dostanu a jak to skloubit se školou atd.
Proto také píši pouze Vám, jelikož se to nikdo nedoví a nezatížím víc lidí než sebe a Vás, jako člověka, který chce pomoct.

PS: Jestli jsem něco vynechal, rád tyto otázky zodpovím příště. Děkuji moc předem za odpověď.
Zaslal: Hungrycookie (20 let)
Naše odpověď
03.08.2018 18:04
Dobrý den,
Chtěla bych moc poprosit o rady a pomoc s mojí situací.
Minulý rok pro mě byl plný změn až bylo těžké to vše zvládnout, protože nemám ráda velké změny a hned mě to rozhodí.
V minulém roce jsem našla velkou lásku, ukončila vysokou školu a našla práci kvůli které jsem se přestěhovala do menšího města.
Co se týče lásky, jsem moc spokojená a udělaná bych pro svého přítele vše.
Ale co se týče těch ostatních věcí moc dobře to nesnáším... Přestup ze školy do práce byl velká změna. Jak jsem vždy nadávala na školu tak teď bych se tam možná i radši vrátila. Přestěhování do menšího města kde podle mě nic není, nikoho neznám a celkově mi to město přijde úplně o nicem. Nemám to tu ráda a stýská se mi po městě kde jsme vyrosla a žila skoro celý život. A práce, není to špatné, dokonce jsem měla asi i štěstí že jsem sehnala takové místo. Všichni jsou tu na mě milí a hodní až na kolegyni se kterou jsem bohužel v kanceláři. Už jsem se i pohádaly ale pochybuju ze to k něčemu bude. Nesedly jsme si prostě jako lidi, takze vetsinou to stojí na dost velké přetvářce, a mě je celkem nepříjemné se přetvařovat. Jiné místo kde bych měla alespoň stejné peníze v tomhle městě neseženu.
Když si tohle všechno sečtu, nad vodou mě drží jen moje rodina a můj přítel. Jen mi prostě přijde že ten poslední skoro rok, život vůbec nežiju a jen ho "přežívám". V práci si to nějak odsedim a odpracuju a už se těším domů na přítele a na klid. Po práci tedy většinou jen ležím nebo koukám na TV, dělám něco na pc, a to je vše.
Vůbec nevím co se životem abych byla šťastná....
Nechci jen tak přežívat pracovní týden a těšit se na víkend až se vyspím, který stejně uteče jako nic :(
Přijde mi že kvůli každému pracovnímu týdnů který se snažím přežít vše hrozně utíká a nemám na nic čas a také energii :(
Je pro mě také těžké si zvyknout na život bez prázdnin :(
Poradíte mi prosím co mám dělat abych byla šťastnější a nepřišlo mi že život plyne mezi prsty?
Zaslal: Ariel90 (26 let)
Naše odpověď
https://www.poradna-lasky.cz/cs/registrace::Registrace
https://www.poradna-lasky.cz/cs/napoveda::Nápověda
https://www.poradna-lasky.cz/cs/vseobecne-podminky::Všeobecné podmínky
https://www.poradna-lasky.cz/cs/ochrana-osobnich-udaju::Ochrana osobních údajů
https://www.poradna-lasky.cz/cs/podporte-nas::Podpořte nás
https://www.poradna-lasky.cz/cs/caste-dotazy::Časté dotazy
https://www.poradna-lasky.cz/cs/zaslani-dotazu::Zaslat dotaz
https://www.poradna-lasky.cz/cs/nase-odpovedi::Naše odpovědi
https://www.poradna-lasky.cz/cs/rekni-to::Řekni to!
https://www.poradna-lasky.cz/cs/kontakty-na-odborniky::Kontakty na odborníky
https://www.poradna-lasky.cz/cs/testy::Testy
https://www.poradna-lasky.cz/cs/ankety::Ankety
https://www.poradna-lasky.cz/cs/soutez::Soutěž
https://www.poradna-lasky.cz/cs/fotosoutez::Fotosoutěž
https://www.poradna-lasky.cz/cs/profily::Profily
https://www.poradna-lasky.cz/cs/pokec::Pokec
https://www.poradna-lasky.cz/cs/seznamka::Seznamka
https://www.poradna-lasky.cz/cs/bazar::Bazar
https://www.poradna-lasky.cz/cs/hledarna::Hledárna
https://www.poradna-lasky.cz/cs/laska-v-literature::Láska v literatuře
https://www.poradna-lasky.cz/cs/pribehy::Příběhy
https://www.poradna-lasky.cz/cs/basnicky::Básničky
https://www.poradna-lasky.cz/cs/citaty::Citáty
https://www.poradna-lasky.cz/cs/prislovi::Přísloví
https://www.poradna-lasky.cz/cs/blbinky::Blbinky
https://www.poradna-lasky.cz/cs/o-poradne-lasky::O Poradně lásky
https://www.poradna-lasky.cz/cs/poradna-v-cislech::Poradna v číslech
https://www.poradna-lasky.cz/cs/kodex-poradce::Kodex poradce
https://www.poradna-lasky.cz/cs/cordatum-praha::Cordatum Praha
https://www.poradna-lasky.cz/cs/nasi-dobrovolnici::Naši dobrovolníci
https://www.poradna-lasky.cz/cs/sponzori::Sponzoři
https://www.poradna-lasky.cz/cs/spratelene-weby::Spřátelené weby
https://www.poradna-lasky.cz/cs/napsali-o-nas::Napsali o nás
https://www.poradna-lasky.cz/cs/kontakty::Kontakty
https://www.poradna-lasky.cz/cs/kniha-hostu::Kniha hostů
https://www.poradna-lasky.cz/cs/tiskove-zpravy::Tiskové zprávy