https://givt.cz/RAOSset.php?organizationId=571

Dotazy jsou kompletně zpracovány do 12.05.2024

Různé

20.03.2023 19:36

Ano píšeme si teď už méně ale píšeme v pořádku když jsem se jí v ten den ptal jako na co se je třeba ptali nebyla mi schopná odpovědět, řekla že si to nepamatuje a musel jsem se na nějaké otázky zeptat sám a jen odpověděla ano nějak více to nerozvadela, dal mi je divný že mi to neřekla nebo nenapsala hnedka, takže nevím co si o tom myslet, od soboty jsem pořád ve strasu, špatně se mi spí pořád myslím na to že bych mohl jít k soudu a do vězení.

Zaslal: Pavel369 (17 let)

Naše odpověď

20.03.2023 15:55

Jakoby nevim to na 100% jestli vůbec to řešili v sobotu mi to říkala ale prej to byly dva týdny zpátky a já nevím za jak dlouho by mi třeba přišlo předvolání nebo něco takového, hlavně jsem nikdy neměl problémy s policií, nemam v trestním rejstříku nic snažím se prostě žít normální život.

Zaslal: Pavel369 (17 let)

Naše odpověď

20.03.2023 08:22

Píšu znovu ohledně odpovědi co jste mi poslali nevím s kým si o tom promluvit rodičů se dost bojím jak budou reagovat a byl bych rád za nějaké spojení třeba s vámi. Děkuji.

Zaslal: Pavel369 (17 let)

Naše odpověď

17.03.2023 09:55

Milá poradno,
ráda bych se na Tebe obrátila se svým problémem s komunikací s lidmi. Zažila jsem šikanu ve školce, na obou stupních základní školy a pak i v práci, což mi asi jistotu a důvěru k lidem nepřidalo. Problémy s komunikací mám už od školky a táhne se to se mnou do teď.
Není to až tak tragické v tom smyslu, že bych třeba měla nějaké výrazné fyzické problémy, ale ten strach, nervozita tam pořád je a i když se s tím dá žít, tak mě to stresuje a svým způsobem omezuje.
Mám strach v podstatě z jakéhokoli jednání s lidmi krom manžela a rodičů a asi jedné kamarádky řekněme. Dokonce i většina z těch několika kamarádek co mám spadá do té skupiny, kdy se nervuji před plánovaným setkáním, jestli něco neřeknu/ neudělám špatně, jestli budu vědět, co na dotazy odpovědět, jak reagovat. Stresuji se ale i před plánovanou návštěvou lékaře a to ne třeba ani kvůli diagnóze či nějakého strachu z bolesti ale spíš z té interakce z lékařem, kdy tam v podstatě budu sama za sebe. Nákupy třeba oblečení/bot odkládám jak to jde – je mi nepříjemný i hovor s prodavači. Nerada telefonuji, když to jde, tak radši píšu anebo to telefonování nějakou dobu odkládám. V práci mám největší strach asi z toho, že někdo zatelefonuje a nebudu schopná mu poradit/ že řeknu něco špatně. Ale třeba předem připravená prezentace na poradě, kterou viděla vedoucí a vím, o čem mluvím mi problém nedělá. To spíš strach z těch otázek co přijdou po prezentaci a co přijdou v přestávkách při poradě. Někdy mám dokonce pocit, že se snažím už dopředu si hledat, z čeho bych se měla stresovat. Z těch plánovaných interakcí se stresuji už s velkým předstihem, i když vím, že to ve výsledku rychle uteče a že je to zbytečný stres a nejde o život… Asi mi pomáhá, když je předem dané co přesně se stane, třeba že když si jdu koupit potraviny, tak si vyberu zboží a pak už jen zaplatím a není tam takový prostor pro něco navíc. Minule jsem psala, že mi chybí kamarádky, snažila jsem se si nějaké přes internet najít a zdá se, že jsem byla snad alespoň v jednom případě úspěšná – ta holka se pak ozvala sama a sama navrhla další akci, nebylo to jako obvykle, že se já musím připomínat anebo že z toho mám dobrý pocit, ale nakonec z toho nic není. A máme velký společný zájem-psy. To píšu hlavně kvůli tomu, že i když mě interakce stresují, tak mám nějakou touhu třeba nějakou tu kamarádku poznat a něco pro to dokážu udělat.
Jo, taky mám někdya strach z cizích lidí na ulici/v dopravních prostředcích, pokud mám pocit, že by mě mohli nějak ohrozit...
Myslíš, že bys mi mohla nějak poradit/dát nějaký náhled na situaci jak se k mým problémům postavit? Tuším, že třeba nějaká psychoterapie by mohla pomoct, ale do toho se mi nechce hlavně z časových (dojíždím do práce, tolik času přece jen není), a finančních důvodů…
Moc děkuji.

Zaslal: neznalá (32 let)

Naše odpověď

14.02.2023 23:18

Dobry den. Dekuju za pomoc.
Jeste bych moc chtela probrat jednu vec.
Pred kazdym jidlem mam hrozne vycitky a nechci vubec jist, protoze mi moje hlava neustále rika , jak jsem tlusta a oskliva (pritom tlusta rozhodne nejsem jsem spis dost hubena) ale moje hlava to proste nechape. Vzdy kdyz neco malo snim, tak mam vycitky, ze se nesnazim hubnout. Kdyz nejim, tak zadne vycitky nemam. Vim ze nejist taky neni dobre, ale me je pak lip... Nevim co s tim, protoze bych ráda tyhle vycitky ohledne jidla odstranila. S psychozkou o tom nemuzu mluvit, ta by to musela rict rodicum a tem v tomhle smeru uz moc neverim,protoze kdyz se pred nejakou dobou dozvedeli o tom sebeposkozovani, jejich byla dost neprijemna. Takze nechci aby se jim rikalo i tohle. Zaroven vim ze se to musi resit a ze sama to asi nezvladnu. Prosim co byste mi poradili? Moc dekuju

Zaslal: Holka 13 let (15 let)

Naše odpověď

1,2,3 ...3598 3599 3600

Uživatel:
Heslo:

Naše odpovědi

Různé