Na závislost už jsme v našich článcích několikrát narazili. Povídali jsme si o závislosti na telefonech, sociálních sítích, obecně na technologiích, o závislých vztazích, teď se podíváme na závislé chování obecně, ať už se bude jednat o psychoaktivní látky, jako jsou drogy a alkohol, gambling, sex, práci nebo cokoliv jiného - každý člověk může mít svou unikátní závislost. Co má závislost společného s komunikací? Všechno! Začíná totiž hluboko uvnitř mysli člověka, je vždycky volbou, ale ne tak úplně vědomou. Návyková látka (návykové chování) většinou slouží k tomu, aby dotyčnému pomohla na něco zapomenout, vyrovnat se s nepříjemnými pocity, které neumí jinak zvládnout. Existují určité genetické předpoklady k závislostnímu chování, ale to, jestli se závislost skutečně rozvine, záleží také na vnějších faktorech, na tom, jak s člověkem nakládá jeho život, do jaké se narodí situace, jak podporující je jeho rodina/nejbližší okolí. A pak je tu samozřejmě zmiňovaný faktor volby. Každý člověk v jakékoliv chvíli může říct návykové látce NE. Závislost se však často rozvíjí pomalu a nenápadně, děláme jí malé ústupky a to jasné znělé NE se nějak nehodí.

Návykové látky (chování) přináší krátkodobé uspokojení. Většinou si hrají s chemií v našem mozku. Když drogu užijeme (nebo opakujeme závislý vzorec chování), cítíme se skvěle, naše starosti se najednou zdaji zcela bezvýznamné. Naše tělo produkuje buďto své přirozené endorfiny a nebo, podle chemického charakteru návykové látky, produkuje jiné hormony/substance, které přímo ovlivňují procesy v našem mozku. Jakmile ale látky z těla vyprchají, často pak následuje veliký propad nálady, najednou na nás všechno to negativní udeří ještě větší silou. A nejjednodušším řešením je opět užít/udělat to, co nás drží v oblacích.

Asi tou nejrozšířenější návykovou látkou v naší společnosti, která je zároveň jednou z mála těch legálních, je alkohol. Ne všichni, kteří pijí alkohol, jsou samozřejmě závislí alkoholici. Dát si drink či dva na uvolnění, umocnění nálady ve společnosti, a taky proto, že nám konkrétní drink chutná, to většinou nikomu neublíží (přestože to není nutností, bavit se dá dost dobře i se sklenicí koly). Problém nastává tehdy, když člověk začne ztrácet kontrolu. Neumí si stanovit, kdy chce přestat nebo svojí hranici pravidelně překračuje (ale vždyť se nic nestane, když si dám ještě jedno). Když zjistí, že se s drinkem v ruce cítí líp, je víc společenský, víc výřečný, a ten drink si nedá proto, že mu chutná, ale proto, že chce znovu zažít ten uvolněný pocit. Když je smutný/znuděný/naštvaný pokud se účastní nějaké společenské aktivity, kde se není čeho napít.

Podle mezinárodní klasifikace nemocí můžeme o závislosti mluvit tehdy, když člověk dává přednost návykové látce (chování) před činnostmi, které měl v minulosti rád. Stejně tak návyková látka vyhrává před vztahy s druhými lidmi. Právě ona se stává tím nejdůležitějším vztahem našeho života. To je jen jeden z důvodů, proč nás závislosti ničí. Mají destruktivní vliv na naše blízké, kterým závislý často lže, manipuluje jimi a zanedbává je. Závislosti významně ovlivňují naše chování a náladu - pokud nemůžu závislosti vyhovět, budu naštvaný, znuděný nebo až agresivní, mají vliv na naši finanční situaci a samozřejmě i na naše zdraví, pro které mohou být dokonce fatální (například při předávkování).

Není ostuda závislosti podlehnout. V životě čelíme mnoha těžkostem a většinou nejsme automaticky vybavení, abychom všechno zvládali. Musíme se to naučit, a k tomu vede dlouhá cesta. Únik, potlačení nepříjemných emocí příjemným pocitem ze závislého chování je rychlé a snadné. Ale dlouhodobě je to cesta do pekel. Nikdy to nedopadne dobře. Spousta závislých si myslí, že má své chování pod kontrolou. Mnoho z nich zvládá, alespoň nějakou dobu, žít normální život, a nikdo o jejich závislosti třeba neví. Ústupky se závislosti se ale hromadí, a nakonec něco selže - vztahy, zdraví, finance… Sám závislý si musí uvědomit, že přesáhl únosnou hranici a závislost se stala nejdůležitější součástí jeho života. A pokud chce žít život se vším všudy, občas možná smutný a náročný, ale naplněný opravdovými vztahy a neomezený vtíravými myšlenkami na uspokojení jeho závislých potřeb, je třeba se od závislosti odpoutat. Může k tomu pomoci psycholog, psychiatr, kontaktní centra ve tvém okolí. Dobrý nápad je zavolat linku bezpečí (najdeš v našich kontaktech na odborníky společně z dalšími užitečnými kontakty na odborníky a centra specializovaná na závislosti), jejíž pracovníci tě podpoří a odkáží na další zdroje pomoci ve tvém městě. Může pomoci, když se svěříš někomu blízkému, koho bereš jako svou oporu, a společně můžete hledat cestu ven. Často je však opravdu potřeba psychologická, někdy i farmakologická léčba, tak se ji neboj vyhledat nebo doporučit, pokud se někdo svěří se závislostí naopak tobě.