Proč jsme takoví, jací jsme? Proč děláme určitá rozhodnutí a žijeme svůj život právě tím naším způsobem a ostatní upřednostňují jiné cesty? Do jaké míry to, kým jsme, a co děláme, záleží na naší svobodné volbě?

Naší osobnost, a to, jak s ní nakládáme, tvoří dozajisté mix různých faktorů. Patří sem v první řadě dědičnost, patří sem vliv výchovy našich rodičů a dalších významných lidí našeho života, později školy a dalších kolektivů, kterých se stáváme součástí. Významnou měrou přispívá i situace a místo, kde se narodíme. Začíná to naší rodnou zemí, pokračuje rodným krajem, městem, a tak dál. Každé z těchto míst, ať už jakkoliv velké má svojí vlastní “kulturu”, svoje zvyky (lokální svátky, setkávání se se sousedy nebo jeho absence), svojí estetiku (vizuální stránku), která nás obklopuje a formuje. Třeba tak, že člověk narozený na vesnici se v budoucnu rozhodne pořídit si vlastní pozemek a žít v bezprostřední blízkosti přírody, protože je to něco, co mu už od dětství přináší klid na duši. Situace během našeho narození a dětství je důležitá třeba hlavně z hlediska bezpečí, fyzického (narodíme se v bezpečné zemi nebo třeba v diktatuře zmítané válečným konfliktem), emočního (narodíme se pečujícím rodičům nebo takovým, které péče o vlastní děti obtěžuje či rodiče dětem dokonce ubližují) nebo finančního (narodíme se do chudého prostředí, do zabezpečené rodiny nebo dokonce do nadbytku).

Děti rodičů vysokoškoláků častěji sami studium na VŠ zvolí, v rodinách leckdy kolují určitá povolání - jsou lékařské rodiny, učitelské rodiny, řemeslnické rodiny, pokud rodiče podnikají, jejich děti často jejich podniky převezmou. Rodiče se rádi pyšní slovy “on/ona je celý/á po mě!”. Hlavně v dětství a začátcích dospívání je vliv toho, odkud (a z čeho) pocházíme velmi znatelný. V podstatě nic jiného neznáme. Jakmile ale začneme dospívat, otevírá se před námi celý svět a do celého toho mixu postupně vstupují naše vlastní volby. Volíme si, kterými lidmi se chceme obklopovat, které věci chceme vyzkoušet, kterým směrem se chceme ubírat do budoucna. I tyhle volby mohou být do velké míry ovlivněny naším výchozím “naprogramováním” a to tak, že buďto následujeme, co je v naší rodině/místě života zvykem anebo se proti tomu vyloženě vyhraníme a jedeme úplný opak. Ani jedno není zrovna dobře. Znamená to totiž, že se pořád necháme ovlivňovat druhými lidmi a tím, co si myslí, že je pro nás nejlepší nebo naopak žijeme konfliktem s lidmi v našem okolí, a snažíme se jim ukázat, že se nechceme stát tím, co nám oni vnucují. Ani v jednom z těchto způsobů není příliš svobody.

Co je to, co od života očekáváš ty? A proč? Máš nějakou představu konkrétního studia/kariéry? Chceš pečovat o děti a domácnost? Jsi technický typ nebo tě zajímá spíš umění? Líbí se ti ve tvém rodném městě nebo chceš poznávat jiná místa? Počítej s tím, že jsou určité věci - zvyklosti, ambice, představy o životě a vlastní budoucnosti, schopnosti, talent i znalosti, které jsi získal v rámci své rodiny, a které tě budou ovlivňovat. A není nic špatného na tom vrozené či v rodině získané tendence následovat. Pokud k nim opravdu máš sklony a pokud ti přináší radost, baví tě a zajímají. Stejně tak můžeš dělat pravý opak, pokud to není “natruc”. Dovol, aby tě tvoje “dědictví” ovlivňovalo pozitivně. Vezmi si to, co se ti hodí, a to, co se ti nelíbí zkus přetvořit. Pokud existuje nějaký zvyk, který jsi třeba nesnášel u svých rodičů a teď se zdá, že ho automaticky přebíráš, nenech to jen tak a zkus na tom zapracovat. Jestliže tě rodina naučila, že mezilidské vztahy jsou komplikované a druhým bys raději neměl moc důvěřovat, zkus si vytvořit vlastní zkušenost, vyhledávej takové přátele a partnery, kteří jsou vyrovnaní, upřímní a nehrají hry. Pokud se ti zdá, že tě obklopují spíše špatné zkušenosti a nedá se jim uniknout, zkus se o tom poradit, vyhledávej takové lidi, kteří mají zkušenost jinou a můžou tě naučit něco nového, případně se obrať na odborníka, který ti může pomoci získat nadhled.

Žít svobodně znamená žít v souladu se sebou samým. Neskrývat se před tím, odkud pocházíš a zároveň nepotlačovat vlastní přání a představy. Je to proces hledání odpovědi na otázku “kdo jsi (a proč) a co chceš”.