při dosahování (každodenních) cílů

Už jsi se někdy setkal s pojmem mindfulness? V současné době jde o velmi populární koncept, objevuje se zejména v kruzích seberozvoje, koučinku, meditace, jógy. Poprvé se tento pojem objevil v 80. letech v USA jako součást psychoterapie. V dnešní době občas působí tak trochu jako “ezo” praktika, skutečně se s ním ohání někteří pochybní “guru”, kteří slibují zázračné řešení všech osobních problémů. My si povíme, o čem je to doopravdy, jak lze techniky mindfulness využít v našem životě a proč jsou užitečné.

Anglické slovo “mind” znamená “mysl”,  “fulness” je v překladu “plnost”, když to dáme dohromady, dostáváme se k českému významu”všímavost “ lépe řečeno ”bytí v centru naší mysli, či plné uvědomění toho, co se v naší mysli děje”. Můžeme říci, že mindfulness je životem v přítomném okamžiku s tím, že věnujeme plnou pozornost tomu, co nám běží hlavou, jak se cítíme, fyzicky i psychicky, jaké jsou skutečné motivy našich automatických reakcí. A na tohle už jsme spolu v článcích několikrát narazili.

Žít v přítomném okamžiku je krásná myšlenka, že? Ale jak to kruci udělat, když máme v průběhu každodenního shonu milion povinností, trápí nás stres, neurčité obavy z věcí budoucích - třeba jak dopadne písemka ve škole nebo pracovní meeting, drobné či větší disharmonie ve vztazích s blízkými, a spousta dalšího. Kdybychom životem proplouvali na obláčku a zažívali jen samé příjemné momenty, určitě by to šlo docela jednoduše, prostě si užívat přítomnou chvíli. Právě mindfulness se však může stát velkým pomocníkem k boji proti každodennímu stresu a ujasnění si toho, co je opravdu důležité, a kdy jsou naše myšlenky a projevy třeba trochu přehnaně vyhrocené.

Jsou věci, které umíme ovlivnit, jiné se zase odehrávají nezávisle na naší vůli a veškeré snaze. Každý z nás má ovšem v hlavě čas od času hlásek, který mu našeptává - “tohle jsi zvoral, měl jsi se snažit víc, měl si udělat to a to” nebo nás připravuje na nejistou budoucnost “to se ti přece nemůže povést, v tomhle nejsi dobrý, nejspíš se ti všichni vysmějí…”. Role mindfulness je v tom si tenhle hlásek zvědomit a naučit se s ním vést konverzaci.

Potřebuješ se učit na přezkoušení ve škole, ale máš strach, že to stejně bude k ničemu? Možná ano, možná ne. Ale co můžeš v tuhle chvíli udělat je, uvědomit si, jak moc je pro tebe určitá událost důležitá (v tomto případě přezkoušení) a dát tomu vše, čeho jsi v daný moment schopen. Je třeba si přiznat, že bez učení se úspěch určitě konat nebude a stres či odhadování negativního výsledku tvému výkonu nijak nepomůže. Samozřejmě nejde jenom o školu. Když ti v hlavě vyskočí nějaká myšlenka, co není úplně nápomocná, zkus s ní provést malé mentální cvičení. Za 1. zkus vystopovat, odkud se vzala a k čemu tě nabádá. 2. Pomůže ti dostat se tam, kam chceš? Dosáhnout tvých cílů? 3. Co můžeš opravdu v daný moment udělat, abys svých cílů dosáhnul? 4. Zdá se ti, že to nestačí? Opravdu je to všechno, co lze udělat? Když jsi na to sám krátký, může ti někdo pomoci? 5. Co se stane, když neuspěješ? Bude to světová katastrofa? Můžeš na svém cíli pak pracovat dál, zopakovat svou snahu? 6. Pokud na to opravdu nestačíš, jsi si jistý, že je daný cíl pro tebe opravdu tak důležitý? Neexistuje nějaký jiný, pro tebe dosažitelnější, anebo takový, který je mezistupněm ke tvé původní ambici?

Není na škodu, když mentální cvičení vezmeš jako důležitou součást svého úkolu, vyhradíš si na něj čas a v klidu a v tichu se na něj budeš soustředit. Pokud se ti nedaří udržet pozornost, použij klidně papír a tužku, ať máš své myšlenky přímo před očima. Všímej si zároveň i toho, jak reaguje tvoje tělo - cítíš nervozitu? Strach? Stres? Vztek? Beznaděj? Rozbušilo se ti srdce? Těžko se ti dýchá? Je ti špatně od žaludku?... Pak se chvilku soustřeď na vlastní dýchání, dýchej hezky dlouze a pomalu, a pozoruj, jestli se tvé pocity nějak mění.

Po podobném myšlenkovém procesu hlásek v hlavě pomalu utichne a ty budeš moct pokračovat s čistou hlavou. Smyslem mindfulness je právě regulace vlastního chování a oproštění se od automatických, často přehnaných emocionálních (i tělesných) reakcí. Příště si zase povíme, jak nám mindfulness může posloužit ve vztazích.