Crowdsourcing je novodobým způsobem zpracování všelijakých projektů, které se objevují (nejenom) v prostředí sociálních sítí. “Crowd” v překladu z angličtiny znamená “dav”, “sourcing” se překládá jako “získávání” a popisuje zejména to, z jakého zdroje se něco získává. V našem případě jde tedy o zdroj “davu” neboli velkého množství lidí, které odvádí určitou práci - pomáhá zpracovat projekt.

Co to znamená v praxi? Znáš přísloví “víc hlav víc ví”? Mnoho podniků si uvědomilo, že “moudrost davu” má obrovský potenciál. Snad nejvýznamnějším příkladem crowdsourcingu na internetových sítích je internetová encyklopedie Wikipedie. Na tvorbě jejího obsahu se podílejí tisíce uživatelů. Wikipedie je příkladem neplaceného crowdsourcingu. Za své příspěvky do různých projektů mohou lidé dostat i menší či větší finanční obnos. Přispívat lze vlastními názory, hlasy (v anketách), vědomostmi či dovednostmi nebo i penězi - s crowdsourcingem souvisí i pojem crowdfunding, kdy jednotlivec/firma žádá veřejnost o finanční příspěvek, díky němuž pak může vzniknout třeba nějaký nový produkt, lidé mohou podpořit charitu, nově vznikající firmu - startup nebo jakoukoliv jinou zajímavou iniciativu.

Výrobci oblečení nebo jiného spotřebního zboží žádají své zákazníky o různé informace, chtějí zejména recenze a zpětnou vazbu. Zaprvé, aby rozšířili povědomí o svých výrobcích - kladná recenze snadno přiláká další kupující, zadruhé tak získávají upřímné zhodnocení kladů a záporů produktu a mohou případně pracovat na zlepšení.

Výrobce Lega v minulosti spustil kampaň, kdy požádal své fanoušky, aby vytvořili vlastní design známé hračky. Pak proběhlo veřejné hlasování o tom, který z návrhů je nejlepší, a vítězův design byl skutečně vyrobený a dorazil na pulty v obchodech. Vítěz pak získal za odměnu procento z každé prodané hračky. Podobně si počínal i výrobce brambůrek Lay´s. Vyhlásil soutěž, ve které měli zákazníci vymyslet novou příchuť. Lidé jsou obvykle přirozeně soutěživí a mnoho z nich chtělo prosadit tu svou “oblíbenou” příchuť, firma si tak získala spoustu nových zákazníků, kteří pak zároveň chtěli koupit a ochutnat vzniklou novinku. Jednalo se tedy zároveň i o poměrně “levnou” reklamu, která zvýšila prodejnost.

Mezi výhody crowdsourcingu patří třeba to, že firmy mohou výrazně ušetřit své náklady - namísto toho, aby platily vlastní vývojáře, designéry či výzkumné agentury, stačí zveřejnit atraktivní výzvu na sociálních sítích. Když firma osloví širokou veřejnost, může získat inspiraci, ke které by se jinak nedostala, protože prostě a jednoduše - počet jejích zaměstnanců je omezený a originální nápady jsou vzácné. S fenoménem se pojí i mnoho negativ, v současné době se diskutuje o etických aspektech crowdsourcingu, o tom, jak by se mělo přistupovat k ochraně osobních údajů jeho účastníků. Firmy si musí poradit s tím, jak vlastně široký “dav” zaujmout a urdžet jeho spolupráci.

Crowdsourcing se v současné době stal důležitým nástrojem marketingu. Uvědomuješ si, kdy jsi jeho součástí? Jaké v tobě vzbuzuje pocity, že pomáháš určité firmě dosáhnout jejích cílů, rozvíjet se a získávat větší profit? Volba je jen tvoje, můžeš být součástí “davu” anebo taky ne.