Když se bavíme o tématech mezilidské komunikace, často narážíme na to, že je třeba jasně komunikovat vlastní potřeby, stejně tak jako adekvátně reagovat na potřeby druhých lidí kolem nás. Někdy ale není vůbec jednoduché si uvědomit, co vlastně je pro nás to správné, co opravdu potřebujeme. Z mnoha stran se na nás valí názory z okolí, co bychom “měli”. Jak bychom se měli chovat, co bychom měli cítit, co bychom měli být schopni zvládnout, dokonce i co bychom si měli oblékat nebo jak bychom měli vypadat. Už od malička se snažíme vycházet druhým vstříc, toužíme po jejich přijetí, chceme zapadnout, a proto se snažíme naplnit jejich očekávání. Záleží nám na tom, co si o nás myslí naše rodina, přátelé, autority - třeba učitelé ve škole nebo šéf v práci. Když se snažíme ostatním vyhovět a chovat se podle toho, co očekávají, snadno se stane, že zapomeneme sami na sebe. Zapomeneme si naslouchat a ignorujeme své skutečné potřeby - nebo si je ani pořádně neuvědomíme.

Ať už jsi v jakékoliv situaci, neboj se říct si o trochu času na rozmyšlenou, než se do čehokoliv pustíš. Zejména tehdy, když se cítíš nepříjemně, pod tlakem a vrtá ti hlavou, jestli s určitým člověkem/věcí/chováním, skutečně souhlasíš nebo chceš raději říct NE.

Takže jak naslouchat sám sobě? Na chvilku se zastav, když to půjde, změň prostředí, běž se třeba projít ven. Nebo se někde v klidu posaď, zavři oči a zhluboka se nadechni. Někomu pomůže vzít si kousek papíru a nakreslit si na něj myšlenkovou mapu.

Cítíš nějaký nepříjemný pocit? Kde se vzal - je reakcí na něco konkrétního? Proč myslíš, že se objevil?

Chystáš se udělat něco, s čím nejsi v souladu?

Co by ti pomohlo, aby ses cítil lépe? Chtěl bys v tuhle chvíli věci uspořádat nějak jinak? Je to reálné? Pokud ne, tak proč?

Pomohlo by ti někomu se svěřit? Komu?

Bojíš se, že někoho zklameš? Víš jistě, že by tě dotyčný nepochopil, pokud by ses zachoval jinak než očekává? Můžeš si to ověřit? Zeptat se ho?

Pomohlo by ti vybít emoce jiným způsobem? Jít si třeba zaběhat, praštit do polštáře, zajít na opuštěné místo a nahlas si zakřičet?

Podobné myšlenkové cvičení si můžeš vyzkoušet kdykoliv se budeš cítit pod psa, nejistě nebo nepříjemně. Nemusíš použít přesně stejné otázky. Začni tím, že si zkusíš připomenout, co v tobě nepříjemné pocity vyvolalo, a popřemýšlíš, co by mohlo pomoci je překonat. Často se naše pocity snažíme z různých důvodů ignorovat, a proto tak jednoduchá věc, jako na chvilku se zastavit a položit si pár otázek, může udělat velký rozdíl.