Samota je někdy vítaným společníkem. Snaha vyjít s lidmi může být vyčerpávající, komunikace v práci, ve škole, v rodině nebo i s kamarády přináší konflikty, neshody, nedorozumění… A někdy je toho na nás prostě moc. Rádi uvítáme možnost zabouchnout za sebou dveře a užít si chvilku ticha, bez lidí, jen sami se sebou. Tehdy vnímáme samotu pozitivně, jako námi chtěnou ba dokonce vytouženou. V následujících řádcích se ale budeme bavit o druhém pólu samoty, který přichází tehdy, když jsme sami nedobrovolně, kontakt s okolím si přejeme, ale z nějakého důvodu se k němu nedostaneme.

Proč jsme sami, aniž bychom si to přáli? Abychom si to objasnili, popíšeme si dvě hlavní příčiny nechtěné samoty. První přichází tehdy, když se člověk cíleně straní společnosti, protože se stydí, nedaří se mu navazovat kontakty, přestože by o ně stál. Strach a obavy jsou hlavním důvodem toho, že se drží ve své ulitě a druzí ani nemají možnost poznat, jak skvělý člověk to je. Druhá příčina je životní změna. Stěhování za prací, založení rodiny v novém městě, odchod na univerzitu nebo do zahraničí. Situace, kdy změníme prostředí, a jsme vytrženi z našeho původního bezpečného a známého světa a vztahů, které ho formovaly. Ať už je příčina jakákoliv, výsledek je ten, že tam, kde se momentálně nacházíme, nemáme žádné kontakty, žádné přátele, nikoho, na koho se obrátit, když nám bude smutno a budeme si potřebovat na něco postěžovat. Přestože lidé, kteří změnili prostředí, mohou mít mnoho přátel nebo milující rodinu doma a mohou se s nimi kdykoliv spojit, není to totéž. Přítomnost, dotek, obětí, pohlazení… To vše je třeba, abychom prožívali uspokojivé vztahy s druhými. A rovněž, na to, abychom byli úplně spokojení, nestačí jen jeden člověk. Pokud se například stěhuješ s partnerem, je to výborný záchytný bod a velká podpora, ale k životu potřebujeme jak partnerství, tak přátelství.

Stydlíni i přesídlení nováčci tak stojí na podobné startovní čáře. Je třeba oprostit se od svých strachů a vrhnout se rovnýma nohama do budování "funglnové" sociální sítě ve své blízkosti. Ať už jsou tvoje schopnosti okouzlit své okolí jakékoliv, půjde to různě rychle. Nezáleží jen na tom, jak moc oslnivě působíš ty, ale také jak otevřené je tvé nové okolí. Dobrá zpráva je, že pokud najdeš kolem lidi, kteří jsou v podobné situaci jako ty, přátele mezi nimi získáš raketovou rychlostí. Stydlíni si mají hned o čem povídat, postěžovat si na své trably a třeba na nechápavé okolí, nováčci jsou společně "vyjukaní" v nové situaci, snadno si budou pomáhat a podporovat se, protože vzájemně chápou, co prožívají.

A když kolem není ani jedna osůbka nacházející se ve stejné situaci, jistě najdeš nějakou jinou podobnost. Vrána k vráně sedá, jak se říká. Dovednost ve snadném vytváření přátelských vztahů spočívá zejména v tom, že tě druhý vnímá jako přirozeného, a že si s tebou rozumí. Společné zájmy, zkušenosti, podobnosti v životním příběhu jsou jasná volba. Když se budeš bavit o tom, co znáš, budeš se cítit jako ryba ve vodě. Nemusíš nic předstírat, uvolníš se a druhý to ocení. Společný zájem ti obrovskou rychlostí získá sympatie. Pocit, že si s druhým rozumíš, bude vzájemný, pokud kápnete na stejnou notu. Děláš například nějaký sport? Tvoříš, maluješ, stavíš? Učíš se jazyky? Čteš knihy? Jsi seriálový fanda? Ven s tím! Budeš překvapený, kolik lidí kolem tebe zbožňuje to samé a s radostí se o tom pobaví. A když ne, hledej dál. Jistojistě se brzy najde někdo, s kým můžeš svoje myšlenky sdílet.

Navázání kontaktů a jejich následné prohloubení do opravdového přátelství může trvat pořádně dlouho. A tak tu máme zase ten nepříjemný pocit nevyžádané samoty. Místo toho, abys však seděl před obrazovkou počítače a televize a zoufal si, že nemáš s kým zajít na kafe, jdi ven, dělej, co tě baví a poznávej u toho nové lidi. A když to zrovna nepůjde, zkus brát samotu jako zkušenost. O samotě získáš spoustu času sám na sebe, můžeš se věnovat tomu, co neustále odkládáš, přečíst spoustu knih, začít se učit něco nového, psát blog, udělat každý den sto sklapovaček a podobně. Kdo je spokojený sám se sebou a s radostí na sobě pracuje, velmi snadno přitahuje ty, kteří jsou podobně naladění. Samota není katastrofa a konec světa. Je to výzva. A vsadím boty, že i ta tvoje případná samota je jen dočasná. Takže než se zase vrhneš do víru dění, zkus z ní třeba i něco vytěžit!