Alkohol, cigarety, dokonce i jiné drogy jsou pro mladé velkým lákadlem. Dávají pocit dospělosti, dobrodružství, a taky vzrušení, protože je to do osmnácti zakázané. Dnešní náctiletý, který pije a kouří je prostě in, a není se ani čemu divit, alespoň občas to totiž zkusí skoro všichni. A když se takovým věcem někdo vyhýbá, považuje se to přinejmenším za divné.

Ve skutečnosti je to ale tak, že to většina mladých dělá jenom z „frajeřiny“ nebo proto, že neumí říct ne. Však co je na tom tak dobrého? Cigaretový kouř pěkně smrdí a první kouření většině lidem ani moc nechutná, stejně je to i s pitím. Po čase si však člověk zvykne, u cigaret vzniká návyk, který vede ke všem těm obávaným věcem, jako je rakovina, dýchací problémy a dalším, rychlejším a viditelnějším projevům, například zhoršování kvality pokožky, vlasů a nehtů. Samozřejmě je to návyk, kterého se velice těžko zbavuje. U alkoholu, pokud je užíván s mírou, to tak dramatické není, člověk se po čase akorát „propije“ k tomu, co mu chutná a zjistí, co ne. Když ale míra chybí, zlozvyk vznikne také a s ním přijdou i zdravotní rizika a spousta těžkých rán.

I přes tohle všechno ale myslím, že naprosté vyhýbání se (především) alkoholu, ovšem i cigaretám, není nejlepší řešení. Za zkoušku člověk nic nedá, leda tak zjistí, že to není pro něj. Když se pak člověk bez zkušeností jednou „rozjede“, může to dotáhnout třeba až na otravu alkoholem. Takže ochutnat? Proč ne. Do osmnácti je to samozřejmě problematické, je to nezákonné (ačkoliv i tak je relativně snadné se k návykovým látkám dostat), takže s ochutnáváním jen obezřetně.

Rozhodně se ale nenechte od nikoho nutit! Odmítnout není žádná ostuda, jestli vám něco nechutná či máte jiné důvody, zdravotní nebo z přesvědčení, měli by tohle všechno kamarádi respektovat. Někdy je to ale tak, že se „puberťáci“, a dokonce občas i dospělí, odlišnostem vysmívají a nechápou je. Když je to ale tak, zkuste zapřemýšlet, jestli ti opravdu stojí zato se s takovými lidmi scházet. Může se ale stát, že není zbytí. Pokud to tedy nechcete říkat přímo, není nic jednoduššího, než se vymluvit na zdravotní problémy. Všelijaké alergie, problémy s plícemi, játry, to všechno dobře poslouží. Je to snadné, je to ale tak trochu úniková strategie. Pokud se člověk postaví ostatním čelem, pak mu to posílí sebevědomí a bude lépe připraven na to, udělat to znovu, a to třeba i když se to bude týkat úplně něčeho jiného.

Nebojte se být jiní, nebojte se odmítnout. Přátelé to pochopí a těm ostatním… těm do toho nic není. Ale také se nebojte zkoušet nové věci. S ničím to však není radno přehánět, míra je míra, a každý by měl tu svou znát.

- Lenka -