https://givt.cz/RAOSset.php?organizationId=571

září 2009 - JAKÁ JE MOJE RODINA?

03.09.2009 00:00

Moje rodina? Není to rodina, kterou by jsi každý představoval, ale i přesto všechno, jsem ráda, že je mám. Má rodina, mě podrží v tžkých chvílích, i když se to nedá říct vždy... Chtějí pro mě dobré a to já vím, ale když se na to podívám ze své strany, tak mě hned napadá otázka: Jak vědí, co je pro mě dobré, když vlastně pomalu nevím kdo jsem? Ano, jsem jejich dcera a jsem s nimi od malička. Ale znají mě jen po stránce, kdy jsem doma a nebo někde na rodinné procházce či nakupování. Neznají mě, jaká jsem, když jsem třeba se svými přáteli... Po této stránce mě znají spíše mé dvě mladší sestry. Dá se říci, že k sestrám mám větší důvěru, než k rodičům. Neříkám, že jim nevěřím, jen vím, že některé věci jim říct by bylo špatné. Né, že bych špatné věci dělala, jen nemají pochopení pro to, jak já se dívám na budoucnost. Jen doufám, že mě má rodina bude v budoucnu podporovat s mým vzdělanín výhlídkou na vysokou školu...

Zaslal/a: Nikol (17 let)

50%

Archivní příspěvek

02.09.2009 00:00

Jaká je moje rodina? Moje rodina je moc veliká.Mám okolo sebe strašně moc super lidi z mé rodiny. Přiznávám s někým se stýkám méně s někým více, záleží na okolnostech a na daných situacích.Mezi ty mé nejbližší patří určitě mamka s tátou. Ty mají také své rodiče, a to jsou pro mě babička s dědečkem ale i oni mají stále ještě rodiče a to jsou pro mne prababička a pradědeček. Když bych rozebrala maminčinu stranu rodiny, kam patří babička,babiččina sestra a její manžel dědeček a dědečkovo sestra s manželem prababička, pradědeček,dále maminčina sestra a to není zdaleko všechno byli bychom tu ještě dlouho a ne všichni by to pochopili. Možná že i já bych se v tom nakonec sama ztratila. Tatínkova rodina je o něco menší. Patří do ní moje babička- tátova maminka, dědeček- tátův tatínek a prababička to je maminka mojí babičky. Dále tátův bratr s manželkou a dětmi.Moje rodjna je veliká díky tomu, že je moje maminka s mím tatínkem rozvedená. Našla si nového přítele (po čase manžela) který má také rodinu. Moc fajn rodinu která mě bere za vlastní. Má moc prima tatínka který se pro mne stal skvělým dědečkem. Maminka s mým nevlastním tatínkem mají dítě. Nedělají mezi námi žádné rozdíly i pres to že nejsme úplně vlastní sourozenci.Toho si na mojí rodině hodně cením. Dále můj tatínek si našel také přítelkyni a mají spolu dítě. Je to moje nevlastní sestřička. I přes to že mám tak moc velikou rodinu se se všemi nevídám tolik jak bych chtěla. Ať už z časových důvodů nebo proto, že jsou ode mě moc daleko. Všechny mám ale moc ráda, a jsem ráda že všichni (ač jsem určitě na pár lidí zapoměla) jsou okolo mě. A že je mám.Moje rodina je super dokázala mě v mnohých situacích podržet podpořit a když jsem byla v nouzi hodně mi pomohli a nebo se o to alespoň pokusili. Myslím že kdo říká že pro něho není rodina důležitá, neví o co v životě přichází. Né každá rodina vás podpoří ale myslím že většina ano. Alespoň ta moje.A proto jsem moc ráda že jí mam =)

Zaslal/a: Bára* (18 let)

50%

Archivní příspěvek

01.09.2009 00:00

Při slově rodina se mi hlavně vybaví celá rodina před velkými červenými vraty u babičky u domku. Každý z mé rodiny má jiný charakter a koníčky. Všichni se ale schodneme na jednom máme se rádi takoví jací jsme a nepřetvařujeme se před sebou, protože to pak není vlastnost super rodinky. I když jsou rodiče rozvedení žádné komplikace a hádky mezi nimi nejsou. Dokáží se mezi sebou domluvit a občas k nám taťka zajde na kafe když nás přiveze z víkendu u babči. Jsem moc ráda, že je to mezi nimi tak jak to je a že si nejdou po krku a snaží se si vyhovět v každém případě. Mamku obdivuji hlevně z její vytrvalosti se kterou plní svou práci. Hodně pracuje a tak se o ním i docela bojím aby se z toho nezhroutila. Když má mamka volno je to s ní strašně prima. Je to vlastně mamka a kamarádky v jednom. Je s ní srandy a nemá zábrany si srandu udělat sama ze sebe. To jsem po ní asi zdědila. Mamka je strašně fajn. Můj taťka je taky super. I když nebydlí ve stejném městě jako my není problém za ním přijéct. Mamka s taťkou nám v takových hle věcech nikdy nerozkazovali. Vždy jsemse se svojí sestrou - dvojčetem mohle rozhodnout, kde chceme být - oprázdninách a o víkendu. S taťkou jezdíme různě po Čechách a taky jsme se teď rozhodli jéct do zahraničí. Moje babička by pro mě a mojí sestřičku udělala snad cokoliv. Sice čím je starší, tím je protivnější ale, i když ji občas okřiknu je mi to pak i líto. Občas jí chytají takové ty babičkovské rozmazlovací záchvaty. Ale na to jsme už zvyklí. Je prostě super taková jaká je, i když by mohla¨někdy trochu po sobě uklidit. Jinak je to moje jediná babička, kterou si pamatuji a mám ji moc moc ráda. Mojí sestřičku bych nikdy za nikoho jiného nevyměnila. Je stašně prima, i když se poslední dobou moc nepohidneme. Jsem si jistá, že by jsme jedna prodruhou strčily ruku do ohně, a i když se hádáme pak je to alespoň mě líto. Občas vyrazíme na nákupy nebo na brusle, ikdyž to ségru moc nebaví, ale spíš se to nechce naučit. Toa le nevadí. Dokážeme se smát úplným kravinám a nemáme před sebou znytečná tajemství. Jen ty fakt nejosobnější. :) Do mé rodiny samozřejmě patří i náš pes, kcourek a králík domácí. Náš pes je můj miláček. Máme se sním podle mě asi nejradši, ikdyž ho teď musím mít u babičky. Alespoň se mu to snažím vynahradit. Ale má ta dvě velké zahrady, takže se tam má možná lépe naž tady v paneláku. Sice tam s ním jsme jenom o víkendu a o prázdninách ale i tak bych ho nejradši měla u sebe. Je to prostě můj miláček a vždycky bude patřit do naší rodiny. To samé se dá vlastně říci o našm kočekovi. J to takový malý trdlo. Nejradši chodí ven ale hodně se drží doma. Mám ho ráda, ikdyž smrdí. :) A ještě náš králíček. I když je to králík domácí tak už se mu nikdo u babičky neopováží ublížit.Máme ho tam - jak babička říká - na dožití. S mojí sestrou jsme si vydobily aby se nezabíjel. Ono to asi bylo jasné už předtím ale udělala jsem to se ségrou pro jistotu. Pak má člověk klid. Moooooje rodinka je strašně super a nikoho bych nevymenla za nic na světe. Každý z nás je v něčem veliký odborník a na vzájem by jsme se nepodvedli. Tak to cítím já a doufám, že je i víc takových lidí jako jsem já. Je mi líto těch, kteří nemají v rodině klid ale jenom samé hádky. Pak je někdy lepší asi se na nějakou dobu rozdělit aby si na sebe odvykli. Toť je můj názor adoufám, že je to pochopitelná věc. SVOU RODINU PROSTĚ MILUJI: =o)

Zaslal/a: Šárka (19 let)

50%

Archivní příspěvek

01.09.2009 00:00

Moje rodina? Je trochu bláznivá,přísná,na něco bohatá...Mám ji ráda, tak kdybych to měla vzít od kořínků je to tak trochu zvláštní.Pradědu od(táty) ani neznám...prababičkuuž vubec. tak jedem na dědu:Miluje rostliny na zahráhrádce má snad stovky kytek :D a dokonce mi dal svůj sukulentí stromeček.Je celkem fajn,a je hrozně šikovný a pracovytý POKUD se šíleně nerozčílí (je to cholerik):D no a samo že táta to poněm krásně zdědil (ale asi spíš jen tu choleričnost)U strejdy si nejsem jistá...zas tak ho moc nevidím...no tak jednou za měsíc.Cholerická jsem taky, ikdyž bych se bez té vlastnosti obešla:)Ale to můj mlaší brácha je hrozně uřvanej no hrůza!Babička byla prý hrozně hezká!a lidé ji měli rádi snadjsem po ní.Tak to radši vezmu s té druhé (mamčiny) strany.Moje prababička boužel už umřela bylo hodná,klidná.přátelstá.Babička je velká zběratelka hub,pěstuje si úrodu ve skleníku.prostě babička,děda je taky velce šikovnej a to i strejda:)Tetu mám dobrou. no a mamka !starostlivá (až moc)pečlivá a kldná .aaaaa už asijá.. mno tak já jsem zdědila,tu moji choleričnost ,lenost,aknéa po mamce umím hezky kreslit .Pokud jde o postavení ta je nejvýš můj 1 a pul roční bratránek.a já jse pjěkně dole:D pp

Zaslal/a: Tereza (12 let)

50%

Archivní příspěvek

Diskutovat k tématu

1,2

Uživatel:
Heslo:

Soutěž

září 2009 - JAKÁ JE MOJE RODINA?