Rčení „Kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem“ už jsi určitě slyšel na tisíckrát. Zejména přijde na řadu tehdy, když tě rodiče nebo učitelka chtějí donutit udělat úkol na angličtinu, němčinu, nebo jakoukoliv jinou jazykovou výuku. Ale k čemu to je, vyplňovat cvičení v učebnici a mluvit s učitelkou, která samozřejmě umí výborně česky, kostrbatou napodobeninou cizího jazyka? Bude to vůbec někdy k něčemu?

Před nějakou dobou mi jedna kadeřnice v Řecku pověděla, že se učí starořečtinu. To je jazyk, který se používal před mnoha sty lety a dneska jím už nikdo nemluví. V praxi se dá využít snad jen k četbě originálních děl starých filozofů. Když jsem se jí zeptala, proč to dělá, odpověděla, že nová slovíčka a gramatika jsou něco jako program do počítače. Tenhle program má nové rozšiřující funkce, počítač (v našem případě je jeho ekvivalentem lidský mozek) pak funguje lépe a umí toho víc. Kadeřnice v podstatě shrnula obsah oboru, který se nazývá lingvistická psychologie. Je to věda, která se zabývá tím, jak jazyk (mateřský i cizí) působí na člověka, na jeho myšlení, představy a pohled na svět. A páni psychologové toho o jazyku zjistili opravdu spoustu!

Co všechno může jazyk ovlivňovat? Působí například na naše vnímání barev, třeba Eskymáci rozlišují kolem desítky odstínů bílé barvy, kterou pak popisují sníh. Ovlivňuje nás ve vnímání mužského a ženského rodu (některé jazyky rody striktně odlišují, jiné zase vůbec. Může nám ukládat povinnost být zdvořilejší nebo naopak přímější – v některých jazycích zaberou zdvořilostní fráze při setkání pořádnou spoustu času, a naopak třeba u nás v Čechách si řekneme „ahoj“ a stačí nám to. Jazyky na nás působí v mnoha směrech a jsou součástí našeho podvědomí, tedy spoustu takovýchto účinků si vůbec neuvědomujeme. A to do té doby, než nezačneme studovat něco jiného, než je naše mateřština.

Tvrdí se, že existují lidé, kteří mají na cizí jazyky větší či menší talent. Všechno je to však otázka paměti (tak jako u všeho nového, co se učíme) a určité schopnosti poslouchat – někteří to přirovnávají k hudebnímu sluchu. Existují lidé, kteří dovedou rozlišovat širší škálu zvuků, a těm pak jde lépe výslovnost hlásek, frázování, intonace atd. Ale i když na tohle talent zrovna nemáš, neznamená to, že ti jazyky nepůjdou. Perfektní výslovnost není všechno. Vše, co potřebuješ k tomu, aby ses naučil mluvit cizí řečí je – opakovat, opakovat a opakovat. Učit se nová slovíčka a zkoušet je používat v běžné komunikaci. Pokud se potřebuješ domluvit, je úplně jedno, jestli nemáš dokonalý akcent nebo perfektní gramatiku. Vše, co je třeba, je znát pár slovíček a nebát se je použít. Na tenhle základ pak můžeš nabalovat víc a víc. Poslouchat písničky, koukat na filmy, číst knížky a hlavně mluvit, nejlépe s někým, kdo daný jazyk dobře ovládá. Když to nejde osobně, tak třeba po internetu – psát si dopisy se zahraničním kamarádem.

Pokud tě nepřesvědčil argument o tom, že ti jazyk rozšíří obzory a vnímání okolního světa, mám pro tebe další důvody ke studiu. Kolik lidí na světě mluví česky? Je to v řádech milionů? A kolik anglicky? To už půjdeme do miliard. Znalost jazyka ti umožní komunikovat s obrovským množstvím nových lidí, kteří se mohou stát tvými přáteli, láskami, průvodci či učiteli. Usnadní ti cestování, které si pak víc užiješ. Umožní ti lépe porozumět tomu, co se děje ve světě a získávat informace z více zdrojů. Pomůže ti najít si fajn brigádu nebo práci, ať už v zahraničí nebo u nás.

Už mi věříš, že učit se jazyky je prima? V mnohém nás ovlivňují, rozvíjí naše přemýšlení a schopnost zapojit se do různých aktivit. Příště si tedy povíme něco o tom, jak na ně, abychom se zas tak moc nenadřeli.