V životě se budeš setkávat s různými lidmi, různými názory a pohledy na svět. Přemýšlel jsi někdy nad tím, čím mohou být tyto rozdíly ovlivněny? Velmi často za ně může odlišný věk. Tvoji rodiče, prarodiče či učitelé nebo na druhé straně mladší sourozenci a kamarádi, budou mít jiné zájmy, cíle, trochu jiný způsob myšlení.

Proč tomu tak je? Především každý vyrůstáme v jiné době. V posledních letech se vyvíjí technologie, svět se propojuje, člověk se může dozvědět o tom, co se děje na druhé straně světa během sekundy. Všechno je tak nějak rychlejší, kolem nás proudí spousta informací, které ani nemáme šanci všechny vstřebat. Přestože doba se mění, situace a životní období, kterými si člověk během života projde, zůstávají podobné. Školní docházka, navazování přátelství, první lásky a rozchody, budování kariéry a rodiny atd. A zejména lidé starší než jsi ty mají s takovými životními událostmi často bohaté zkušenosti.

Zkušenosti a to, v jakém světě jsme vyrůstali, dohromady tvoří naši realitu. Ale co realita tvých rodičů a dalších lidí kolem tebe? Není výjimkou, že se dostane do konfliktu. Starší ti budou tvrdit, že máš  věci dělat tak či onak. Ale tobě se to nějak  nezdá. Proč? Nešlo by to třeba jednodušeji? Opravdu si musím cestu na víkendovou chatu plánovat dva měsíce dopředu a zabalit si s sebou gumáky, pláštěnku a dvě kila řízků? Jakmile odmítneš a začneš si to dělat po svém, strhne se hádka.

Jak takovým konfliktům předejít? Nejjednodušší je samozřejmě poslechnout. Zkušenosti mají svou cenu. Když jdeš do něčeho nového, neznáš všechny eventuality a nevíš, na co se připravit. Ale připraveným štěstí přeje! Ne vždycky je pro nás však rada staršího vhodná nebo uskutečnitelná. Říká se, že generační přenos zkušeností není možný. Znamená to to, že chyby si musíme "nasekat" každý vlastní. Maminky, babičky a další příbuzenstvo jich udělalo velkou kupu samo, a protože vědí, že jim to někdy přineslo pořádné problémy, nepříjemné pocity nebo dokonce bolest, ať už fyzickou nebo psychickou, chtěly by tě toho ušetřit. Proto udílí rady. A když se jimi nechceš řídit, zlobí
se a nazvou tě mladým a nezkušeným.

Ale přesně takhle to má být. Každý si buduje svojí cestičku systémem pokus-omyl a všemi pády, peripetiemi a neúspěchy se učí. Všechny ty vlastní chyby potřebujeme k tomu, abychom zjistili, co je pro nás důležité, co nám jde či nejde, abychom poznali sami sebe. Naslouchej starším, protože oni toho skutečně vědí hodně a můžou ti dost vědomostí předat. Ale pokud cítíš, že chceš dělat věci jinak, pusť se do toho. Buď si vědom toho, co se může pokazit, ale snaž se uspět. Starší se totiž mohou naučit něco i od tebe. Jedna jejich špatná zkušenost neznamená, že to u tebe dopadne také tak. Existuje spousta různých cest a způsobů, jak se k věcem a k životu postavit. A svět potřebuje inovátory, kteří půjdou proti obecnému zvyku a najdou vlastní postup. I když možná po cestě párkrát šlápnou vedle. Nenech se odradit slovy "já ti to říkal". Buď zkrátka svůj a rovněž si dej pozor, co radíš těm mladším. Tak běž a uč se!