Člověk je tvor společenský. S tímhle moudrem vyrukoval řecký filosof Aristoteles před mnoha mnoha lety a naše každodenní zkušenost nás stále utvrzuje v tom, že je to velká pravda. Nejenom, že se lidské společnosti okolo nás prostě nevyhneme, my jí dokonce nutně potřebujeme. V dávných časech nám pomáhala přežít, dnes nám slouží k tomu, abychom vedli spokojený a naplněný život. V ideálním případě. K tomu, abychom navázali mezilidský kontakt, nepotřebujeme nic speciálního. Čas od času je ale náročné, aby byl tenhle kontakt pozitivní a vyvedl se přesně tak, jak si přejeme.

Jako společenské bytosti chceme být ve společnosti pozitivně přijímáni. Chceme, aby nás ostatní měli rádi, rádi s námi trávili čas a zkrátka dávali najevo, že nás berou. Někdo proplouvá mezi lidmi zcela bez obtíží, nedělá mu problém být středem pozornosti a během krátké chvilky si dovede okolí naklonit na svou stranu a udělat si přátele. Pak tady máme ale druhou skupinu lidí, která je spíše introvertní, být ve středu dění pro ni není tolik důležité a leckdy to není ani úplně příjemné. Svět patří extrovertům, alespoň to tvrdí statistiky, nicméně přesto nemůžeme určit jasnou hranici mezi lidmi, kteří jsou spíše uzavření a těmi, co milují společnost ostatních. I extroverti mají svoje chvilky, kdy se necítí úplně nejlépe, cítí nejistotu a nevědí, jak přesně se na určitou skupinu lidí naladit, aby do ní zapadli. Otázkou tedy je, jak zapůsobit na druhé, pokud to pro nás není úplně přirozené nebo pokud nemáme zrovna nejlepší (nejupovídanější či nejvtipnější) den.

Pokud jsme mezi „svými“, ve společnosti přátel či rodiny, většinou není co řešit. S těmi lidmi se známe, víme co od nich čekat, a cítíme se tedy uvolněně, nedělá nám problém být sami sebou. Ale jak zapůsobit v méně známé společnosti?

V podstatě je to velmi prosté. Kouzlo spočívá v tom být sám sebou. Proč je to ale tak těžké aplikovat v reálném životě? Otázku jak zapůsobit a jak zapadnout si totiž velmi často kladou lidé, kteří se necítí úplně ve své kůži. Bojí se ukázat ten či onen aspekt svojí osobnosti v obavě z toho, že se druhým nebude líbit, že ho odsoudí, pomluví nebo dojde k podobnému katastrofickému scénáři. Každý se setkáváme s negativními zkušenostmi a nepříjemnými lidmi, kteří tohle skutečně dělají. Jednou či dvakrát potkáte někoho, kdo vás nepříjemně usadí a zkritizuje a už se to s vámi táhne. Není jednoduché na to zapomenout a brzy přijdou obavy, aby se to nestalo znovu.

Být sám sebou za všech okolností je totiž nesmírně obtížné. Vyžaduje to velkou znalost sebe samého, svých pozitiv, ale i svých chyb a taky velkou toleranci vůči své osobě. Všichni máme určité chybky a nedokonalosti, ale přesto ten nejdůležitější vztah, který nás provází celým životem, je vztah se sebou. A když ten nebude pozitivní, když se nám nepodaří přijmout vlastní „vady na kráse“, ani vztahy s ostatními nebudou tak dobré, jak by mohly být. Častěji se budete cítit nespokojeně, nejistě, nešťastně… 

Největší chybou je se přehnaně snažit. Snažit se zavděčit, uplácet, lichotit a získávat si přízeň podobnými „nekalými“ praktikami. Jistě, bude to fungovat, ale otázkou je, do jaké míry je to upřímné a opravdové. Skutečně si myslíš, že takovým způsobem získáš přátele?

Další důležitou a velmi nápomocnou strategií je být pozitivní! Výzkumy pozitivních psychologů tvrdí, že jedna jediná negativně naladěná osoba dovede spolehlivě zkazit atmosféru celé společnosti. Ačkoliv pozitivní naladění je pro některé lidi přirozenější nežli pro jiné, není na tom nic těžkého. Zdrž se kritiky, a pokud je nezbytná, vol pečlivě svá slova. Buď upřímný, otevřený, zajímej se o druhé a hlavně nezapomeň na úsměv!

Takže ještě jednou. Jak zapůsobit? Vlastně nijak! Úplně nejlépe uděláš, když necháš veškerou snahu o zapůsobení plavat :-). Buď pozitivní, měj se rád a buď to ty. Pokud stojíš o navázání nových přátelství, ona si tě najdou. Jestliže chceš strávit příjemné chvíle mezi novými lidmi, budeš mít ze sebe, ale i z těch druhých, mnohem lepší pocit, když zůstaneš opravdový. Máš jedno tělo, jedno hlavu, a to jsou tvoji nejdůležitější životní společníci, tak na ně buď hodný a starej se o ně tak, aby se cítily dobře.