A už jsou tu zase ty konflikty. Zdá se, že už jsme si o nich povídali ze všech možných stran a úhlů, ale i tak, pořád jsou tu s námi, hádáme se v jednom kuse, někdy nás to dokonce i baví, ale většinu času si s napjatými vztahy ke svým blízkým nevíme rady. Točíme se v kruhu, vedeme drobné žabomyší války, a i přesto, že se máme rádi, lezeme si navzájem pěkně na nervy, a dělá nám to vrásky. Dneska bych se ráda podívala zase na jeden ze způsobů, jak si s konflikty poradit a uklidnit tak rozbouřené komunikační proudy.

A jak na to? Co takhle zkusit vztahový deníček? Princip tkví v tom, že když jsme emočně zapleteni (což jsme téměř vždy), do nějaké roztržky, nedovedeme se na ni podívat z odstupu. Ale přesto je každá drobná potyčka důležitým klíčem k tomu, v čem vlastně vězí problém. Proč si nerozumíme a neustále se trápíme? Hádky se leckdy opakují, točí se kolem téhož, končí naprosto totožně. Takže i jediná drobná příhoda, pokud se na ní podíváme pod drobnohledem, nám pomůže odhalit, kde je zakopaný pes.

Vztahový deník se sestává z pěti kroků. V prvních dvou je třeba přesně popsat, co se stalo, jakým způsobem probíhala výměna názorů. Zapiš si co nejpřesněji, co ti řekla druhá osoba, a poté to, jak jsi na to zareagoval/a. Stručně a jasně napiš přesně to, co bylo řečeno. Třetí krok už se v tom bude maličko rýpat. Zkus se teď zamyslet nad tím, a opět si to poznamenej na papír, zdali tvá reakce byla správná. V dalším článku si povíme něco víc o komunikačních chybách, prozatím se řiď svým citem a zhodnoť, jestli byla reakce dostatečná, oprávněná nebo snad trochu přes čáru? A proč tomu tak bylo?

Ve čtvrtém kroku se pokusíme zhodnotit, jaké měla naše reakce důsledky. Pomohla zlepšit vzniklý konflikt, nebo naopak zhoršit? Odcházel jsi z rozhovoru naštvaný ty nebo tvůj komunikační partner anebo jste byli oba spokojeni? A proč vlastně došlo ke zlepšení nebo zhoršení situace? A nakonec, krok číslo pět nám dává prostor pro změnu. Poslední záznam v deníku bude o tom, jak by se dala tvoje reakce upravit, aby vyvolala požadovaný efekt.

A jak to vypadá v praxi?
Pepa a Verča spolu nějakou dobu chodí. Růžové brýle už dávno sundali a čas od času se kvůli něčemu chytnou. Pepa si třeba v jednom kuse stěžuje, že ho Verča vůbec neposlouchá, i když je s ním, je úplně ponořená ve svém vlastním světě. Verča ale přijde tohle jeho obvinění směšné, takže ho zcela ignoruje. Záznam ve vztahovém deníku (z pohledu Verči) by vypadal následovně:

Krok 1.
Pepa: „Vůbec mě neposloucháš.“
Krok 2.
Verča: Žádná odpověď, nepřikládá tomu pozornost.
Krok 3.
Je vidět, že Verča reaguje přesně tím způsobem, který jí Pepa vyčítá, i když vlastně jeho obvinění považuje za nesmysl. Rekce tedy podle všeho úplně OK není.
Krok 4.
Verča Pepu sice poslouchá, ale v některých případech na něj prostě nereaguje, což jenom podpoří jeho přesvědčení, že ho vůbec neposlouchá. Pepa se tak akorát utvrdí ve svém přesvědčení a bude to Verče vyčítat dál, ona však jeho stížnost však stále bude považovat za bezpředmětnou, a tak to půjde pořád dokola.
Krok 5.
Co by mohla Verča pro vyřešení problému udělat? Řešení je nasnadě. Uvědomí si, že konflikt zasahuje hlavně emoce. Pepa je ublížený tím, že ho nevnímá, ona je zase ublížená, protože ji obviňuje z takových nesmyslných věcí. Obyčejné „Miláčku, ovšemže tě poslouchám“ doplněné zopakováním toho, co Pepa vlastně říkal, může mnohé zachránit.

Pět jednoduchých kroků, poctivě okomentovaných, nám umožní vytvořit si určitou „mapu“ vztahu, která nám dá jasně najevo, v čem vězí problém. Vznikne prostor pro to si uvědomit, jakým způsobem se dají věci změnit. Takovýto deník není žádný dlouhý elaborát, stačí jenom kousek papíru a tužka, a za chvilku máš hotovo. Pomůže ti zamyslet se úplně nad jakýmkoliv vztahem, nad jakýmkoliv drobným či větším konfliktem. Zkus to, možná budeš překvapený ;-).