Vždy, když máme nějaký pocit, je dobré zamyslet se nad tím, z čeho náš pocit pramení. Kde se v nás vzal? Z čeho usuzujeme, že si na nás učitelka zasedla? Jak se k nám paní učitelka chová? Jak se chová k ostatním spolužákům? Cítíme rozdíl mezi jejím chováním k nám a k ostatním?

Pokud i po důkladnějším zkoumání svého pocitu, jste stále přesvědčeni, že si na vás učitelka zasedla, pojďme se společně zabývat problémem dál. Jak se tedy projevuje v chování dotyčné učitelky to, že si na vás zasedla? Často vás volá na zkoušení k tabuli? Klade vám otázky související s učivem, které jste neprobírali? Musíte chodit do kabinetu pro pomůcky častěji než ostatní? Ponižuje vás při hodinách? Jakým způsobem? Dostáváte ze zkoušení a z písemek horší známky než ostatní, i když znalosti prokážete podobné?

Většinou je pro nás snadné vidět na druhých chyby a kritizovat jejich chování. Je však třeba si všímat i toho, jak se k paní učitelce chovám já a být k sobě přiměřeně kritický. I když s chováním učitelky nesouhlasím, je dobré se chovat slušně, uznávat její autoritu a slušně s ní mluvit a plnit si své školní povinnosti. To, že vás např. paní učitelka volá častěji k tabuli, než vaše spolužáky, nemusí znamenat hned něco špatného. Je možné, že vás chce takto podnít k hlubšímu zájmu o její předmět. Pokud se jedná o předmět, který vám „nejde“ (např. matematika), může se paní učitelka snažit vám pomoci tím, že si vás více všímá, více se vás ptá, více kontroluje vaše výpočty v sešitě apod. Její zvýšená pozornost vám u předmětu, který se vám špatně učí, může být nepříjemná, ale učitelka to s vámi myslí dobře. Nemějte jí to za zlé. Chce vám takto pomoci s učením.

Jak se chovat o hodinách, abychom učitelce nezavdávali příčinu k tomu, aby na nás byla nepříjemná? Je potřeba se na předmět doma připravovat, plnit domácí úkoly. O hodinách bychom měli s paní učitelkou spolupracovat, dávat pozor, být přiměřeně aktivní a ne se věnovat mobilu, facebooku, lakování nehtů, či konzumaci svačiny atd. Stejně jako vy potřebujete být respektováni, tak i učitel potřebuje být respektován a mít pocit, že vás něco naučil. Netřeba budovat mezi vámi a učitelem nepřátelství. Na to spolu trávíte až příliš mnoho času a je škoda si ho vzájemně znepříjemňovat. Učitel je taky člověk.

Zkuste své potíže probrat s rodiči, prarodiči, dobrými kamarády, s jakýmkoliv dospělým, kterému důvěřujete a dobře se vám s ním povídá. Pokud problémy jsou opravdu vážného charakteru, můžete se obrátit na školního psychologa, nebo zajít do nejbližší pedagogicko-psychologické poradny, kde můžete svůj problém prodiskutovat se vstřícnými poradci.

A jedna obecná rada na závěr: Hledejte, co vám škola může dát, co se v ní můžete naučit, věnujte se tomu, co vás baví. Nezaměřujte svou pozornost pouze na to, co vás otravuje a štve. Život je pak příliš šedý a chudý.

- Markétka -