Přichází prázdniny a s nimi spousta volného času. Tak proč ho nějak kreativně nevyužít a pustit se do něčeho užitečného jako je studium jazyků? V následujícím článku si povíme něco o tom, jak se naučit komunikovat v řeči, která není tvou mateřštinou. Ale neboj, nepůjde o hodiny prosezené nad učebnicí, bude to zábava a hravě to zvládnou i ti, kteří nemají volného času na rozdávání.

Prvním krokem na cestě k zvládnutí jakékoli vědomosti či dovednosti, je motivace. O tom, k čemu ti jazyky budou dobré, jsme si povídali v předchozím článku. Kouzelné slovíčko motivace, „chtění“, v sobě však musíš probudit sám. Když budeš přesvědčený o tom, že jazyky jsou skvělé a jsou pro tebe užitečné, všechno hned půjde snadněji, rychleji a bude tě to o to víc bavit.

Studium jazyka se skládá z několika disciplín. Jde o slovní zásobu, gramatiku, schopnost porozumět tomu, když někdo mluví, když někdo něco napíše, a nakonec také schopnost na mluvený či psaný projev reagovat. Možná se shodneme na tom, že gramatika je dost nuda. A víš co? Tak si jí nebudeme všímat. Snad mi tento revoluční výrok prominou všichni učitelé cizích jazyků na základních a středních školách, ale pravdou je, že pokud chceš být schopný se domluvit, gramatika je sice prima kamarádka, která dělá tvůj projev kultivovanější a hezčí, ale není k němu nezbytná. Jedná se o určitou „logickou strukturu“ toho kterého jazyka, je to předpis o tom, jak správně zacházet se slovy a jak je skládat do věty. Samozřejmě, že když už se jazyk učíme, chceme jím mluvit správně, abychom se nakonec nestyděli mluvit mezi lidmi. Takže ne, že gramatiku necháme úplně plavat. Jenom jí posuneme na pozdější dobu nebo budeme zařazovat pomalu a s mírou.

Základním stavebním kamenem každého jazyka je slovo. Záleží na jazyku a na jeho struktuře, ale třeba pro angličtinu se uvádí, že, abys byl schopný vyjádřit vše podstatné, potřebuješ k tomu znát 850 slov. Abys porozuměl většině psaného či vyřčeného, potřebuješ znát zhruba 3 000 slov. Další čísla říkají, že k tomu, abys porozuměl 80% cizího jazyka, potřebuješ mít 20% slovní zásoby. To zní docela dobře ne? Nezapomínej, že slovy se myslí i předložky, zájmena atd. atd. Kolik slov denně jsi tedy schopný se naučit? Bude to 5, 10 nebo i víc? Trénovaná paměť jich údajně zvládne 200 za hodinu! Kromě toho, náš mozek je úžasný vynález a umí dělat to, že slova, kterým nerozumíme, doplňuje. Pokud uslyšíš větu, ve které neznáš jedno slovíčko, snadno si ho podle kontextu doplníš. Zaslechneš ho ještě párkrát a už ti zůstane v paměti.

A jak tedy ty slovíčka do hlavy dostat? Rozhodně se to dá udělat zábavněji, než šprtat jedno za druhým ze slovníku. Kromě toho je třeba, abys také trénoval užívání slovíček ve větě, čtení krátkých textů a sám vymýšlel, jak nějaké sdělení do cizího jazyka přeložit. Přicházím tedy s několika tipy, jak se začít aktivně učit slovní zásobu. První možností je postupovat podle učebnice, nejlépe takové, která je určená samoukům, obsahuje cvičení různého druhu a jejich řešení. Pokud si ji nechceš kupovat, jistě jich mnoho najdeš i v nedaleké knihovně. Další skvělou možností je učit se skrze vlastní telefon! Existuje řada aplikací, které ti k tomu zábavnou formou pomohou, jako svojí nejoblíbenější ti poradím Duolingo. A do třetice, výborný nápad je najít si nějakého zahraničního kamaráda, který se třeba chce naučit tvůj jazyk nebo je zkrátka pyšný na svou mateřštinu a rád ti jí pomůže pochopit. A jde to i tehdy, když si z počátku přes jazykovou bariéru vůbec nerozumíte. Jazykové překladače na internetu sice nejsou dokonalé, ale když jde o komunikaci mezi kamarády, dokážou dělat zázraky. Nakonec mi dovol otázku, co ti dělá větší radost. Koukat se na filmy? Číst knihy? Poslouchat hudbu? Tak šup šup, obklop se tím vším v jazyce, který se chceš naučit. Důležitá je totiž pravidelnost a neustálé opakování. Poslouchat, mluvit, učit se nová slovíčka a opakovat si je pořád dokola. Může to být denně deset minut nebo půl hodiny, záleží, kolik máš času. Ale mělo by to být ideálně každý den.

Anglicky, německy, italsky, španělsky, čínsky…. Jak se budeš učit ty? Děláš to především pro sebe, tak hlavně ať je to poctivě. Když překleneš určitou dobu poměrně nudného šprtání slovíček, najednou zjistíš, že rozumíš víc a víc. Přečteš si článek v časopise, porozumíš svojí oblíbené písničce, budeš schopný vysvětlit kamarádovi, co se ti ten den přihodilo. A to je pocit k nezaplacení.