https://givt.cz/RAOSset.php?organizationId=571

Různé - jen tak se vypovídat

10.05.2024 12:23

Ani si sedne na židli a dívá se jak, se k Nikče přitáčí Tomíno a jdou spolu na parket. Na okamžik zatouží po tomtéž, ale v zápětí se zarazí. To by to vypadalo! Ani se otočí k baru. Tam zase Fíla vesele debatuje s Klárkou a oba se něčemu moc smějí. Všude je někdo z oddílu a užívá si večírek, jen ona tam sedí u stolku sama a už je jen otázka několika mála vteřin než, prostě odejde. A to si ten večírek mohla pořádně užít! Najednou do Ani drkne procházející číšník a vyrazí jí z ruky hrnek s čajem. Ani se za Ani neotočí a prchá davem. Ta za ním hodí jeden ze svých zlých pohledů. Vytáhne ubrousek a začne si utírat mokré džíny. Světlo baru jí zacloní stín. Ani zvedne hlavu a… ihned ji zase sklopí k tmavé skvrně od černého čaje. Nad ní se sklání Honza a po tváři se mu roztahuje jeho bělostný úsměv „Dobrý?”, zeptá se Ani, která je pořád skloněná ke svým politým džínám a zoufale se je snaží vysušit papírovým kapesníkem (Taky se u toho snaží skrýt, že je rudější než krev.). Ani mu neodpoví, jen vzhlédne do jeho hnědých očí. „ Potřebuješ společnost? Já taky. Původně jsem chtěl jít s Niki, ale Tom byl rychlejší… S kýlnatý si chtěla jít na večírek ty?”, Honza si k Ani přisedne. Ani vstane a podívá se Honzovi do očí. „S tebou.”, šeptne a zamíchá se do davu. Honza se jen usměje a vrátí se do hotelu. Jak předpokládal, najde Ani schoulenou za pohovkou před jejím pokojem. „Nedáš si čaj?”, úsměvem se a vezme Ani do jejího pokoje. Nechá ji sedět ne posteli a v malé kuchyňce jim připraví čaj. Jen, co je čaj pitný, odnese ho do ložnice a podá hrnek Ani. A pak se stane něco, s čím ten večer opravdu nepočítal. Ani mu začala vyprávět, jak se do něj zamilovala, sledovala ho na bazéně, s každou vypadnutou řasou opakovala jediné přání a dnes… To už se Honza nedozvěděl, protože Ani popadl hysterický záchvat a neřekla už ani slovo. Honza Ani pohladil po tváři a setřel jí slzu. „Už si nic nepřej. Není, co. Všechna přání se ti už splnila.”, Ani se už už chtěla nadechnout a něco říct, Honza jí však položil prst na rty. „Pšš. Už nic neříkej.”, a dal jí pusu na čelo. Pak otevřel okno a vrátil se na večírek. Ani zůstala sedět na posteli celá zkoprnělá a neschopná pochybu. Její přání se splnilo. Honza se do ní zamiloval… Na chodbě se ozvaly kroky. Ani rychle postavila svůj nevypitý hrnek na kuchyňskou linku a ten Honzův obrátila do sebe. Naštěstí to nebyla Niki, kdo šel po chodbě a tak se Ani uložila ke spaní. Než usnula, ještě si jednou vzpomněla na Honzova slova: “Už si nic nepřej, tvé přání se ti splnilo.”

67%

Zaslal: Aniw (17 let)

10.05.2024 11:45

Na mim kroužku plavání, je jeden kluk. Jmenuje se Honza Pospíšil a kvůli jednomu seriálu( na krok od nebe), se mi začal líbit. Jenže to brzy přerostlo v lásku, tak velkou, že mi z toho mohla bouchnut hlava. Najednou byli Honzové úplně všude! Jezdila jsem autobusem kolem sochy Honzy Pospíšila- samozřejmě, že ne mí lásky-všichni mluvili o Honzovi a já měla pocit, že už to dávno všichni vědí a je jen otázkou času, než se to Honza dozví… Ale ono to tak nebylo… Honza nic nevěděl a já ho jen každé pondělí a pátek tajně z tribuny pozorovala, než skočil do vody.
Taky mě bohužel začaly napadat různé kravinální příběhy na téma “Moje budoucnost s Honzou P.”. Někdy ke konci tréninku si mě takhle jeden našel a neustále mě nutil, abych ho dokončila. Teď už by se z nich dala poskládat celkem slušná a silně romantická knížka.
A pak když jsem Honzu takhle jednou zase šmírovala, jsem najednou měla pocit, že se jeho pohled stočil ke mně. Ignorovala jsem to. Jenže pocit přerostl v podezření, když jsme na sebe zírali asi minutu. On pak skočil do vody a já se za ním jen zasněně dívala…

67%

Zaslal: Aniw (17 let)

13.03.2021 20:31

zamilovala jsem se do učitele. Co mám dělat? nedokážu si s ním povídat. Moc ho chci obejmout, ale je to učitel... a kdybych mu dala dárek......tak se mu nakonec budu vyhýbat, protože si budu myslet, že něco tuší.

78%

Zaslal: Lorýsek (18 let)

10.11.2020 21:46

Blablabla ????

56%

Zaslal: Dedahu (19 let)

19.01.2019 21:14

Občas si říkám, proč si lidé myslí, že je dobré zesměšňovat, urážet a odsuzovat.. Lidé to dělají, protože jim v životě něco chybí, nebo jejich dětství nebylo zrovna to nejhezčí a jejich psychiku to tak nějak pochroumalo? Každý večer přemýšlím o tom, proč je tolik lidí nešťastných, tak málo lidí se dokáže na kolemjdoucího usmát a když to někdo udělá, tak si ten druhý myslí, že je něco špatně, nebo ten člověk něco od něho chce. Nevím, co je s dnešním světem, dobou, špatně.. Lidé se bojí být hodní, bojí se využití a zklamání, jedna otázka mi leží na jazyku jako kámen, kde se to chování vzalo?

88%

Zaslal: GabrielleM99 (19 let)

Diskutovat k tématu

...3 4 5

Uživatel:
Heslo:

Příběhy

Různé - jen tak se vypovídat