Když se za dob, o kterých nevíme, jestli se skutečně staly, vraceli do Řecka Argonauti, hrdinové, kteří se spolu s Iasonem na lodi Argo vydali pro zlaté rouno, čekalo na ně mnoho úkladů. Ačkoli se výraz „siréna“ v dnešní době používá především jako označení pro nepříjemný a zároveň nepřeslechnutelný zvuk s určitým významem, v mytologii se tak jmenovaly víly s krásným hlasem. Podle příběhu, který si můžeme přečíst třeba v Petiškových Starých řeckých bájích a pověstech, právě tyto víly svým zpěvem pokoušely Iasona a jeho loď. Námořníci, hned jak jejich hlas uslyšeli, obrátili směrem ke skalisku, na kterém víly stály.

Přestože se Argonautům díky pomoci pěvce Orfea, který svým zpěvem přehlušil hlas Sirén, podařilo z nástrahy vyváznout, není každé pokušení odolatelné, natož, aby se objevila vyšší moc, která nás z osidel pokušitele vysvobodí. Znamenají pro člověka zkoušku a především díky nim se dopouštíme chyb. Ve velké části bájí jsou hrdinové vystaveni pokušení a docházejí k úspěchu svých misí díky tomu, že pokušení vzdorují, jako Perseus, který nepohlédl na tvář Medůzy, nebo Odysseus, který díky květině Móle odolal kouzlům čarodějky Kirké.

Jedním z nejznámějších pokušitelů je Mefisto. Ačkoli jeho svůdnost nebyla erotická, zcela si podmanil duši člověka, kterému slíbil pomoci naplnit jeho touhy. Původně německá legenda o středověkém alchymistovi doktoru Johannu Faustovi, o jehož spolčení s ďáblem vzniklo mnoho dalších pověstí, se stala v literatuře pravidelně využívaným symbolem. Tragickou historii o doktoru Faustovi napsal Shakespearův současník Christopher Marlowe, dvoudílnou veršovanou tragédii s názvem Faust Johann Wolfgang Goethe.

Goethův Faust ve své touze po poznání podlehne ďáblovu naléhání a pokoušení, vsadí se s ním o svou duši. Když se mu dostane slávy, není zatracen, protože jeho celoživotní snaha si zasloužila úspěch a proto si on zaslouží spásu. V pokušení, kterému nás život vystaví můžeme dělat hodně chyb, nejsou však nenapravitelné.