O tom, že “méně je někdy více” stále platí

Žijeme v době kdy se všechno kolem nás mění rychlostí blesku a někdo neustále někam spěchá. Ze všech stran na nás doráží reklamy, tipy, triky a rady jak vypadat co nejlépe, cítit se co nejlépe a ještě přitom, pokud možno, dokázat co nejvíc. Někdy dá člověku opravdovou práci si v tom hukotu uvědomit, že nežije svůj život proto, aby se někomu vyrovnal a byl ve všem “maxi” a “super”, ale hlavně pro svoje priority, svoje nadšení a svůj úděl. Ano, dá to práci být sám se sebou spokojen a být svůj, ale když tohle v sobě člověk objeví, tak se vymaní z tlaku okolního světa a nereálných cílů a představ. Může to třeba znít jako klišé, ale ono opravdu nezáleží na tom, jak člověk vypadá, protože když se sám cítí dobře, tak to z něj i vyzařuje. Ostatní nás totiž vnímají jako celek a detaily, které můžeme my vnímat jako nedostačující nebo jako problém jim můžou úplně uniknout.

Ono totiž být ve všem “maxi” také není žádná výhra. Hodně žen má třeba pocit, že nejsou tak krásné, protože mají menší prsa a trpí kvůli tomu pocitem méněcennosti. Kdo má ale právo “nastavit laťku” a říct jak má ženské tělo správě vypadat? Nikdo. Velká prsa jsou vlastně takový falešný cíl, falešná domněnka, za kterou se některé ženy ženou. Dokonce i velká část mužů se shodla, že jim menší poprsí nevadí, naopak se jim líbí víc. Každý je prostě krásný svým vlastním způsobem.

Úzkost z “nedostačující” části svého těla, ale nemusí prožívat jenom ženy, ale může se týkat i mužů, s tím rozdílem, že se nejedná o prsa, ale o penis. To, že je potřeba mít co největší penis, aby byl zážitek ze sexu pro ženu co nejlepší je další takový mýtus, který může v mužském mozku strhnout lavinu nespokojenosti. Stejně jako u prsou je tedy potřeba veřejně říct, že menší penis vůbec není na škodu a hodně žen dokonce dá přednost menšímu penisu před větším. Velikost penisu totiž na zážitek ze sexu nemá v podstatě žádný vliv. Daleko důležitější je se s partnerem sladit, sex si užít a vnímat při něm sebe i toho druhého. Největší výhra totiž je, když člověk sám sebe dokáže přijmout takového jaký je a užít si ten fakt, že každý jsme originál a bez toho by byla na světě přece nuda. A kdyby měl přeci ještě někdo nějaké pochyby, tak ne nadarmo se říká, že i s malým kašpárkem se dá hrát velké divadlo, stačí jen trocha fantazie:)

Tak mějme rádi svá těla a strach a přesudky nechme stranou!

- Terka -