https://givt.cz/RAOSset.php?organizationId=571

listopad 2004 - POLIBEK - TAK MALÝ A PŘECE TAK VÝZNAMNÝ

25.11.2004 00:00

Jednou jesem se líbala v lázních.Byl to ale krátký polibek a přece byl významný byl to totiž můj první polibek v životě.Já určitě navyhraju jen jsem to zkusila.Tak Čauky!!!!!!!!!!!

Zaslal/a: Katka (11 let)

50%

Archivní příspěvek

23.11.2004 00:00

Tak na tohle téma soutěže čekám Polibek!
Mám takovou příhodu-můj první malý polibek!V 6třídě jsem milovala kluka z 8třídy.Měl a jsem rozum už jsem byla velká.A tak jsem mu napsala dopis jestli nechce semnou chodit,odpověděl že ano.Jednou po 2týdnech chození spolu jsem byla s ním venku a seděli jsme na lavičce s kámošema ti odešli a on mi řekl že mě miluje a dal mi malý francouzký polibek ale řeknu Vám od té doby se líbáme pořád.Jo a polibek byl malý ale krásny no prostě můj první a lítala jsem v nebi jak to byla nádherné.Přeju hodně štěstí s polibkama!!!!Ahoj

Zaslal/a: Šarlott (12 let)

50%

Archivní příspěvek

22.11.2004 00:00

Tajná schůzka

Přišel. Konečně je tady, myslím si,a opět jako každý podzimní večer, objímám jeho silná opálená ramena. Mlčí. Možná je to tak lepší. Co by mi taky mohl říct. Mně, bláznivé holce, která je do něj bezhlavě zamilovaná, ačkoli ví, že ho nikdy nebude moct mít. Ale stačí mi jen chvilka. Chvilka mihotavého a nestálého štěstí, abych uspokojila svoji touhu. Jak dlouho už to trvá? Dva roky? možná i víc. Nekonečná muka, hrozný strach. Srdce mi horečnatě bije, celá se chvěji. Co, když moji rodiče zjistí, že nejsem doma? Co když se vše prozradí? Co s námi bude? V hlavě se mi motá kolotoč otázek a odpovědí. Odpovědi našeptávají mému srdci a všemožně se snaží, abych jim dala za pravdu. Nechci je slyšet, nechci, aby mě připravily o tu krátkou nitku lásky, které jsem se zachytila jako tonoucí stébla.
On nechce, abych ho objímala. Cítím to. Brání se pocitu slasti. Vím, že ke mně nechce cítit to, co by mi ublížilo. Ví, to samé, co já. Když se vše prozradí bude konec. Vyhodí ho z práce, manželka ho vyhodí na ulici a jeho děti ho budou nenávidět, protože podvedl jejich matku. Ale já jsem si jistá, že mě miluje. Již tolikrát mi to pošeptal, tolikrát ta fráze zamilovaných ukončovala jeho esemesku, která patřila mě!
Nenávidím se. Nesnáším se. Nemám právo ničit jedno šťastné manželství. Myslí mi probleskují nezkrotné myšlenky. Cítím jeho dech na své šíji. Musím se podívat do jeho pomněnkových očí, protože už není moc času. Budu muset domů, do svého pokoje a do své studené postele.
Pohledem sjíždím přes hranatá ramena, jemný krk až k malinké bradě, zrak mi chvíli spočine na pravidelných hedvábných rtech. Moje zorničky přeskočí růžovoučké tváře a už se topí v hlubokých tůních modrých očí, kterými se na mě dívá. Nikdy si mě nikdo takhle neprohlížel. Umí to tak jen on a jeho nebeská kukadla ozdobená dlouhými černými řasami. Mám pocit, že se rozpustím blahem. Chci mu polaskat tvář a tak natahuji ruku. Snad necítím ten boj v jeho srdci, které krvácí.
Opouští ho síly, které mu bránily, aby mě miloval. Cítím, že už je mu všechno jedno. V jeho očích se zračí strach. Strach z neznáma. Bojí se toho, že když podlehne lásce spadne až na dno? Chci promluvit, chci se ho zeptat, ale on mi zlehka položí ukazováček na rty. To napětí. Co bude teď? Jeho hlava se blíží.Mám zavřít oči?Snad ano. Pomalu mi klesají třesoucí se oční víčka a už už cítím jeho hebké rty. Tím mě ujišťuje, že cit, který ke mně chová, je opravdový. Když se odemne odtáhne nahlas zakleje. Znovu, jako každý večer, ho zradilo srdce. Srdce zvítězilo nad rozumem a já jsem zato šťastná. "Proč?" slyším ho zakvílet, "osud si s námi nepěkně hraje! Neměli jsme se potkat. Vždyť jsem o 15 let starší než ty! Je to bláznovství..." Chce pokračovat, ale zlomí se mu hlas. Celý neštastný složí hlavu do klína a zatne pěsti. Nevím jak mu mám pomoci. Klečím bezradná u jeho boku a ani nedutám. Je ticho a mně se vrací vzpomínky. Znám jeho ženu, jeho syn mi říká teto. Je mi hrozně. Pro svoji blaženost ubližuji tolika lidem. A proč? Protože moje mladé nezkušené srdce se poprvé zamilovalo a nepřipustí, aby mu někdo tu lásku vyrval. Vytrhl mě ze spárů minulosti. "Já tě ale miluju! Nemůžu zato! Chci, abys byla alespoň moje tajná milenka!" Potěšil mě. Co mu odpovědět? Když mu řeknu ano, zblázním se z toho a když mu řeknu ne, budu na tom stejně.Myslím si. "Ano," slyším se říkat a srdce mi radostně plesá. Chci mít muže, kterého miluji a nevadí mi, že není můj. Je čas. Loučíme se. Zase zítra večer. Už se moc těším, až zase obejmu jeho ramena. Až zase ucítím vlhkost a vláčnost jeho rtů. Jeho jemný polibek mi změnil život...

Zaslal/a: Janka (17 let)

50%

Archivní příspěvek

22.11.2004 00:00

První polibek má být nezapomenutelný, ale může se i pokazit.Taková oslava Nového roku, tanec, kluci i pár skleniček dobrého pití. Ale i sebemenší překážka jako jsou rovnátka se může stát velkým trapasem nebo naopak velkou srandou pokud oba dva mají v puse žvejkačku.

Zaslal/a: Simona (18 let)

50%

Archivní příspěvek

21.11.2004 00:00

polibek je velmi vzacny dar,zejmena kdyz je od cloveka ktery je uprimny a polibek opetuje.je to neco pro toho cloveka prijemneho.lide by si ho meli vazit,a zamilovany jeste vic.ja mam svou lasku daleko,a ten polibek me moc chybi,a je to velka skoda ho nemit kdyz tak moc milujete

Zaslal/a: jitka (31 let)

50%

Archivní příspěvek

Diskutovat k tématu

1 ...4 5 6

Uživatel:
Heslo:

Soutěž

listopad 2004 - POLIBEK - TAK MALÝ A PŘECE TAK VÝZNAMNÝ