https://www.facebook.com/pages/poradna-laskycz/186630958026517/

listopad 2002 - MOJE NEJKRÁSNĚJŠÍ VZPOMÍNKA Z DĚTSTVÍ

20.11.2002 00:00

Můj nejhezčí zážitek z dětství je následující:

Na tyto okamžiky hrozně ráda vzpomínám,jsou to chvíle strávené s mým dědečkem.Když jsem jako malá byla nemocná,a musela zůstat doma,byl se mnou dědeček a celé dnz mě hlídal.Nakoupili jsme si jídlo,půjčili videokazety a udělali si plánek co budeme dělat,abychom se nenudili.
Děda mě naučil vymalovávat bez přetahování a různé věci jak se mám chovat apod.
Za to jsem mu vděčná,také si vzpomínám,že jednou jsem na sebe vzala mamčinu podprsenku a její šaty a předvedla to dědovi.Děda se smál a říkal že mi to sluší a pořád mě říkal že vypadám jako princeznička.
Hrozně vzpomínám na dědu,byl to hrozně milý,laskavý a obětavý muž,který chtěl pro nás jen to nejlepší a hrozně se mi stýská po jeho vtipech a prostě po všem.
Byl to nejhodnější děda pod sluncem,drůhý děda je také hodný,ale má moc práce a tak ho nevidím tak často.
Když dědeček umřel,bylo mi 6let,a doteď si pamatuju jeho smích a jeho oči.Moc mě mrzí,že jsem ho občas zlobila a říkám si proč jsem nebyla hodná,proč jsem nebyla někdy poslušná.Teď je mi skoro 15let a hrozně mi chzbí můj DĚDEČEK.
DĚKUJU TI DĚDO,za to,co jsi pro mě udělal,nikdy nezapomenu.

Tvoje Lucka

Zaslal/a: lucinka136 (14 let)

50%

Archivní příspěvek

30.11.2002 00:00

moj otec je alebo skor bol alkoholik a tak nemam moc krasnych spomienok na detstvo, ale jedna mi utkla v pameti.ja som si lahla k mame do postele prisiel k nam moj brat aj otec stale sme sa smiali ale po pol hodine otec sa pohadal s mamou a tak som radsej sla spat do svojej postele. a pri tom som chcela tak malo len jednu hodinu aby sme sa spravali ako rodina

Zaslal/a: Michelle (16 let)

50%

Archivní příspěvek

30.11.2002 00:00

nejkrasnejsi vzpominka z meho detstvi je mala,ale pritom pro me nejlepsi!jsem holka z mesta a tak znate tu modu,co tam vladne!?nejak jsem chtela zapadnout do nasi party...teda ted uz nasi!nejkrasnejsi na tom bylo, ze me vsici odsuzovaly,kazdej z jineho duvodu.jen jeden chlapanse me zastal,a tak se stal tou moji prvni laskou!a reknete sami, komu se laska nelibi,kdyz je zamilovanej!?bylo mu vzdycky jedno, co mam na sobe, v kolik musim domu,kam musim jit,jak ej maj na me ostatni nazor!proste me bral takouvou, jakou jsem byla a tento vztah mame do dnes!a za to jsem mocky rada!zajimal se o to co delam,jestli mi nekdo neco nedela a tak a kdyz, tak se me vzdycky zastal,a bylo mu jedno, jestli zacli odsuzovat i jeho!zname se jiz od 7 let a je to opravdu muj nejlepsi kamos,osubka na kterou se mohu spolehnout, a ktera je vzdy pri me,a pokazdy mi pomaha a ja jemu.........................Wrinkle

Zaslal/a: Wrinkle (16 let)

50%

Archivní příspěvek

29.11.2002 00:00

Můj nejkrásnější zážitek???byl asi ten jak jsem začala mít ráda zologickou zahradu.....už jako malá jsem se bála těch zvířátek že mi ublíží....
to mi bylo 11....když se mě naši s mladším bratrem ptali jestli s nimi nepojedu do zoo....
Ne, že by se mi tam nějak chtělo, ale lepší než sedět doma- nebotˇ mi kamarádi odjeli na prázdniny. Tak jsem řekla že jedu.
Projíždíme alejí ovocných stromů do hlavního města Bratislavy.
Vysedáme na parkovišti. Vydáme se přímo ke kase, kde vyfasujeme vstupenky. Poté projdeme úzkou chodbičkou. Zastavím se za bránou, abych si zastrčila lístek do tašky. Najednou ucítím bráškovu ruku na mém rameni. Mám se prý na něco podívat. Zapnu batoh a rozhlížím se. Ale jediné, co vidím, tak nahlížející dospělí, upištěné malé děti a mého brášku prodírajícího mezi nimi. No, jdu se na tu zajímavost také podívat.
,,Jé, ten je nádherný, a jak šikovný!!"Chválím a zároven udiveně sleduji obratného lachtana proskakujícího kruhem a vyskakujícího pro svou rybí odměnu. Tak na to bych se vydržela dívat klidně celé dopoledne.
Obdivuji jeho výdrž, nebotˇ neustálý povyk lidí mi rve uši. Jenomže lachtanovi to zřejmě nevadí. Jeho oči se na rozpáleném slunci zalesknou a on vyplouvá kouzlit dalších pár legračních kousků. Poté teprve odpluje do svého přístřešku.
Představení skončilo. Jdu vyhledat zbytek rodiny.
Nakonec jsem všechny našla tam, kde jsem si myslela. U opic. Už od mala se mi protiví jejich velké, růžové zadky. Ale ode dneška, jak jsem poznala Jericha-tak ho pojmenoval bráška-, jsem změnila názor
Jericho byl velice milý orangutan, který prosil a po mřížkách si lezl pro banány. Poté slušně poděkoval a slupku vrátil.
Po dnešním zížitku jsem změnila názor nejen na opice, nýbrž na celé zoo.
Proto od jisté doby, když mám možnost, navštěvuji zologická zvířátka...

Zaslal/a: Veronika Žvátorová (15 let)

50%

Archivní příspěvek

28.11.2002 00:00

moje nejvetší trapasy

Zaslal/a: petra (15 let)

50%

Archivní příspěvek

Diskutovat k tématu

...3 4 5

Uživatel:
Heslo:

Soutěž

listopad 2002 - MOJE NEJKRÁSNĚJŠÍ VZPOMÍNKA Z DĚTSTVÍ