Lidské vztahy jsou často tou nejhodnotnější, nejsmysluplnější a nejvíc uspokojující lidskou zkušeností. Přesto se nám v nich často nedaří. Co děláme špatně, a jak můžeme budovat lepší a silnější mezilidská pouta? Vypadá to tak jednoduše. Holka a kluk se do sebe zamilují. Možná musí na začátku překonat určité překážky, vzdálenost, rodiče, kteří vztah neschvalují, milostné soky… Když se konečně dají dohromady, budou žít šťastně až do smrti. A nebo taky ne. To, co se děje potom, nám v romantickém filmu už neukáží. Jak vztah pokračuje, stává se komplikovaným, chaotickým a ukáže se být pořádnou výzvou.

Zamilovat se je ta jednoduchá část. Umí to snad úplně každý. Zůstat ve vztahu a milovat partnera nadále, to už je výzva. Úspěšný a vědomý vztah vyžaduje určitou dávku zralosti. Vztah je o neutuchající snaze porozumět sám sobě i partnerovi. Nic v životě není větší dřina než práce na vztahu, na kterém nám skutečně záleží. Ve vztahu jsou však vždy dva lidé a tedy jeho úspěch závisí na závazku obou partnerů.


Pojďme si představit sedm pilířů zdravého vztahu.

1. Pilíř lásky
Pro nikoho není překvapení, že základem jakéhokoliv vztahu je láska. Páry si často v rámci vztahu počítají body: “Udělal jsem pro tebe to či ono. Čím mi to oplatíš?”. Zralá láska na tomto principu nefunguje. Je bezpodmínečná, což znamená, že toužíme pro druhého udělat cokoliv je v našich silách a není třeba, aby nám to nijak vracel. Čeho se zamilovaní také často dopouštějí je to, že chtějí svého partnera “napravit”. Chtějí ho změnit k lepšímu, protože si myslí, že ví, co je pro něj to nejlepší. Jsou pak frustrovaní, když se partner neřídí podle jejich rad. Tento přístup je rovněž cestou do pekel. Zralá láska nemá potřebu druhého kontrolovat. Akceptuje ho takového, jaký je.

2. Pilíř úcty
Prvním krokem k úctě je to, abychom ve vztahu nepředstírali, byli tak zvaně autentičtí. Našim dalším úkolem je zvážit, jakým způsobem naše myšlenky, chování a slova ovlivňují druhého. Na scestí se pouštíme buďto tehdy, když se ženeme pouze za uspokojováním vlastních tužeb bez přemýšlení, jestli to partnerovi nemůže nějak ublížit, a nebo tehdy, když se chováme tak, jak si myslíme, že by si to partner přál a přitom potajmu toužíme dělat či říkat něco úplně jiného.

3. Pilíř sebekontroly
Jsme loutkami, oběťmi svých vlastních emocí a nebo je dovedeme ovládat? Pokud se necháme zmítat sebemenší myšlenkou či pocitem, které nám vytanou na mysli, jsme na nejlepší cestě, abychom druhému ublížili.

Teď si dáme trochu pauzu na zpracování toho, co jsme si doposud pověděli, a na zbylé čtyři pilíře se podíváme zase v příštím článku.