Uživatel:
Heslo:
Nový uživatel
Ztráta hesla?
https://www.facebook.com/pages/poradna-laskycz/186630958026517/

Řekni to!

#3 Neverbální komunikace
Neverbální komunikace je velmi širokým odvětvím mezilidských interakcí (tj. vzájemného působení). Jinými slovy ji můžeme nazvat „řečí těla“, jde o komunikaci beze slov prostřednictvím signálů těla, jejichž prostřednictvím dáváme najevo, jak se cítíme i co si myslíme. Patří sem toho mnoho:
  • Gestikulace – komunikace prostřednictvím gest a pohybů rukou (například palec nahoru, podání ruky)
  • Mimika – vyjadřování pomocí výrazu tváře (úsměv, přimhouření očí, nakrčení nosu)
  • Haptika – komunikace doteky (objetí, odstrčení, poklepání po rameni)
  • Posturika – vyjadřování postoji (nahrbená záda, napjatý postoj, uvolněné držení těla)
  • Proxemika – vzdálenost dvou či více komunikujících (udržujeme si odstup, stojíme těsně u druhého,… )
A další…

Často se říká: „Vidím mu to na očích.“ Ale spíš než z očí čteme z tváře. Některé ze způsobů vyjádření emocí jsou pravděpodobně vrozené, například odpor, smutek, štěstí. Jiné si osvojujeme od druhých. Ač se mohou výrazy různých emocí po světě trochu lišit, v prostředí jedné společnosti bývají podobné. My, když jsme překvapení, nejspíše vykulíme oči, ale když je překvapený Číňan, vyplázne na nás jazyk. Ve výrazu tváře tedy nejlépe rozpoznáme emoce mluvčího či posluchače, to, jestli je znuděný, jestli je napjatý nebo má starosti. Tvář je oblastí, na kterou se na druhém nejvíc zaměřujeme, takže odsud získáváme mnoho podstatných neverbálních informací.

Často si také všímáme rukou. Toho, jestli s nimi člověk divoce mává před sebou, má je složené v klíně nebo založené křížem přes prsa. I to nám může leccos napovědět, dost často o otevřenosti či uzavřenosti mluvčího. I zde je ale hodně důležité vnímat kontext. Často si myslíme, že založení rukou je jasný signál obrany a uzavřenosti, mluvčímu ale může být prostě a jednoduše zima.

Haptika je komunikací prostřednictvím dotyků. Málokdo je dnes ale natolik kontaktní, že by při rozmluvě s někým cizím nebo málo blízkým člověkem použil dotyk. Inu mohlo by to být vykládáno špatně. S haptikou se ale můžeme setkat třeba v přeplněné, hlučné místnosti, kdy nám někdo položí ruku na rameno, protože potřebuje projít. Nejvíc je tato komunikace využívána mezi blízkými. I dotyk toho může mnoho říct, a naopak třeba i absence dotyku, odtažení se od druhého.

Proxemika je také zajímavou formou komunikace. Jde o polohu v prostoru, především vzdálenost dvou či více komunikujících. S proxemikou souvisí i zóny blízkosti, tj. vzdálenosti, do kterých jsme ochotni vpustit určité lidi. Nejblíže, to jest do naší intimní zóny, smí pouze rodina, nejlepší kamarádi, přítel či přítelkyně. Je to oblast, ve které jsou nám druzí fyzicky úplně nejblíž. Vzdálenost se uvádí cca do 45-50 cm, u každého se ale může trošku lišit. Do nejvzdálenější zóny patří naprosto cizí lidé, čítá až několik metrů. Pokud se někdo neznámý ocitne těsně u nás, bývá nám to velmi nepříjemné. Jestliže si od někoho záměrně udržujeme fyzický odstup, ustupujeme a vyhýbáme se dotyku, mělo by mu to něco napovědět, naopak, když se snažíme být v něčí blízkosti, je to znamení toho, že je nám sympatický někdy třeba i toho, že jsme do něj zamilovaní.

Posturika znamená různé postoje, které mohou vyjadřovat náš zájem či nezájem o druhého, souhlas či nesouhlas s tím, co je sdělováno, naše duševní rozpoložení – jsme-li nervózní, netrpěliví, smělí… Pokud například s někým mluvíme, natočíme k němu tělo a zvedneme k němu hlavu, vyjadřujeme tak zájem, dáváme najevo, že ho posloucháme. Posturika zahrnuje mnoho mimoslovních vyjádření, ale bývá nejčastěji opomíjeným prostředkem komunikace.

Komunikovat můžeme i mnoha jinými prostředky, často symboly, které jsou nositelem nějakého významu. Jsou to třeba barvy. Červená nám může evokovat vášeň, bílá nevinnost, modrá třeba klid. Když se do nějaké barvy obléknu, můžu tak i něco sdělovat. Oblečení a vzhled celkově o nás mnoho vypovídá. Někteří lidé svým stylem oblékání vyjadřují příslušnost k nějaké skupině či svůj světový názor. Dlouhý háv buddhistického mnicha spolu s vyholenou hlavou nám bude symbolizovat jeho náboženské vyznání. Fanoušek některé kapely či hudebního stylu může mít na sobě charakteristické oblečení, barvy, symboly…

Musíme si ale dát pozor na to, aby nás určitý styl oblékání a sebeprezentace nezlákal k rychlým soudům. To, že někdo preferuje určité oblečení, styl líčení či doplňky ještě nemusí nic vypovídat o tom, jaký je ve skutečnosti. Stejně tak to platí i pro ostatní formy neverbální komunikace – když si někdo udržuje velkou vzdálenost při hovoru, neznamená to hned, že by byl odtažitý. Když se druhý mračí, nemusí být sám o sobě nerudný nebo nepřátelský, může mít úplně obyčejnou špatnou náladu. V takovýchto případech bychom se mohli uchýlit ke komunikačním chybám, jakými je efekt prvního dojmu, atribuční chyba (tj. chyba v určování příčin určitého chování) nebo všelijaké předsudky a stereotypy.

První dojem je obraz  vznikající při prvním setkání se situací, jevem nebo v našem případě druhým člověkem. Má podobu silného prožitku, který často obsahuje nesprávné složky, například předsudky, a my si na jeho základě nového člověka zařadíme do určité kategorie, ze které se pak těžko dostává. Posuzování na základě prvního dojmu je někdy také nazýváno haló-efektem.

Haló-efekt přesně popisuje, jakým způsobem si vykládáme informace přijímané z okolí. Říká nám, že první dojem z druhého člověka je z 55% tvořen jeho vzhledem, z 38% hlasem a z pouhých 7% obsahem toho, co nám druhý říká. Když na nás někdo v okamžiku, kdy ho poznáme, působí nesympaticky, nejspíše ho předem zavrhneme a málokdo se bude snažit navázat s ním kontakt, aby se mohl přesvědčit o opaku. To je právě nebezpečí prvního dojmu – soudíme, na základě toho, co vidíme a cítíme, nikoliv na základě toho, co o druhém doopravdy víme. Vyzkoušejme tedy takový malý pokus… Až se příště potkáš s někým, kdo se ti na první pohled příliš nezamlouvá, ať už z jakéhokoliv důvodu, nevyhýbej se mu, zkus se s ním dát do řeči a trošku ho poznat. Možná budeš mile překvapený :-)

Atribuční chyby se dopouštíme tehdy, když přeceňujeme povahové vlastnosti druhého. Na každý náš jednotlivý projev chování má vliv to, jací jsme, ale také to, v jaké situaci se zrovna nacházíme. Pokud vidíme někoho, kdo přispěje do pokladničky charity, řekneme si, že je to asi štědrý člověk, který myslí na druhé. To už je ale atribuční chyba! Příspěvek může ve skutečnosti znamenat něco úplně jiného. Sledovaný „dobrodinec“ mohl provést něco zlého, teď má špatné svědomí, a chce si ho ulehčit dobrým skutkem. Nebo zrovna pospíchal, a chtěl mít klid od člověka, který peníze vybíral…

Stereotyp je jakási škatulka, do které si zařazujeme příslušníky určité skupiny. Na základě této škatulky přisuzujeme jednotlivým členům této skupiny některé povahové vlastnosti, které třeba většina z nich skutečně má, ale pro všechny platit nikdy nebudou. Řekněme, že se setkáme se sportovcem, fotbalistou, plavcem, atletem… Já si pod pojmem „sportovec“ vybavím člověka, který tvrdě pracuje, není líný, ale naopak aktivní, je soutěživý, pravděpodobně se zajímá o zdravou výživu a dbá o své tělo. Jak si takového sportovce představuješ ty? Ať už je to jakkoliv, jistě musíš uznat, že taková obecná určitě nemůže platit pro každého. A pokud se sám/sama nějakému sportu aktivně věnuješ, určitě potkáváš spoustu sportovně založených lidí a dobře víš, že každý je úplně jiný. Stereotypy nejsou samy o sobě špatné, zjednodušují nám svět, pomáhají ho třídit do kategorií a lépe se v něm orientovat.

Předsudek je pak základním chybným úsudkem, většinou negativním, o druhém člověku nebo skupině. Může jít v podstatě i o negativně zabarvený stereotyp. Jde o pocitový, kriticky nezhodnocený úsudek, který většinou přejímáme od druhých. Jako příklad předsudku si můžeme uvést negativní přístup k lidem jiné barvy pleti – třeba k černochům, které někteří na základě fyzického vzhledu považují za hloupé, neschopné, méněcenné… Ano, u někteří takoví být můžou, ale existuje mnoho vzdělaných a šikovných lidí s tmavou barvou pleti.

Stejně jako efekt prvního dojmu i atribuční chybě, stereotypům a předsudkům se můžeme vyvarovat jedině tak, že otevřeme oči a mysl a o tom, co v nás zanechává určitý dojem, se ještě důkladně přesvědčíme. Byla by škoda zavrhnout někoho například kvůli jeho vzhledu, aniž bychom se nejdřív pokusili zjistit, co je pod povrchem. Neverbální komunikace, ač nenápadná, poskytuje nám mnoho informací o našem okolí a o lidech, se kterými se setkáváme. Jak jsme si pověděli, z postojů, pohledů nebo třeba vzdálenosti dvou lidí toho můžeme hodně vyčíst. Klíčem k řeči těla pak je pořádně se dívat. Zkus pozorně pozorovat své okolí, sledovat, jak se lidé tváří, co dělají jejich ruce, nohy a celé tělo, a jak se to shoduje s tím, co říkají – a to je také velmi důležité. Nestačí jenom pozorovat, důležité je druhému i naslouchat.

To, jak si neverbální komunikaci můžeme konkrétně vykládat, a jak směřovat svou vlastní komunikaci tělem, abychom na někoho třeba zapůsobili, si povíme v pokračování.
https://www.poradna-lasky.cz/cs/registrace::Registrace
https://www.poradna-lasky.cz/cs/napoveda::Nápověda
https://www.poradna-lasky.cz/cs/vseobecne-podminky::Všeobecné podmínky
https://www.poradna-lasky.cz/cs/ochrana-osobnich-udaju::Ochrana osobních údajů
https://www.poradna-lasky.cz/cs/podporte-nas::Podpořte nás
https://www.poradna-lasky.cz/cs/caste-dotazy::Časté dotazy
https://www.poradna-lasky.cz/cs/zaslani-dotazu::Zaslat dotaz
https://www.poradna-lasky.cz/cs/nase-odpovedi::Naše odpovědi
https://www.poradna-lasky.cz/cs/rekni-to::Řekni to!
https://www.poradna-lasky.cz/cs/komunikace-na-internetu::Komunikace na internetu
https://www.poradna-lasky.cz/cs/kontakty-na-odborniky::Kontakty na odborníky
https://www.poradna-lasky.cz/cs/testy::Testy
https://www.poradna-lasky.cz/cs/ankety::Ankety
https://www.poradna-lasky.cz/cs/soutez::Soutěž
https://www.poradna-lasky.cz/cs/profily::Profily
https://www.poradna-lasky.cz/cs/seznamka::Seznamka
https://www.poradna-lasky.cz/cs/laska-v-literature::Láska v literatuře
https://www.poradna-lasky.cz/cs/pribehy::Příběhy
https://www.poradna-lasky.cz/cs/basnicky::Básničky
https://www.poradna-lasky.cz/cs/citaty::Citáty
https://www.poradna-lasky.cz/cs/prislovi::Přísloví
https://www.poradna-lasky.cz/cs/blbinky::Blbinky
https://www.poradna-lasky.cz/cs/o-poradne-lasky::O Poradně lásky
https://www.poradna-lasky.cz/cs/poradna-v-cislech::Poradna v číslech
https://www.poradna-lasky.cz/cs/kodex-poradce::Kodex poradce
https://www.poradna-lasky.cz/cs/cordatum-praha::Cordatum Praha
https://www.poradna-lasky.cz/cs/nasi-dobrovolnici::Naši dobrovolníci
https://www.poradna-lasky.cz/cs/sponzori::Sponzoři
https://www.poradna-lasky.cz/cs/spratelene-weby::Spřátelené weby
https://www.poradna-lasky.cz/cs/napsali-o-nas::Napsali o nás
https://www.poradna-lasky.cz/cs/kontakty::Kontakty
https://www.poradna-lasky.cz/cs/kniha-hostu::Kniha hostů
https://www.poradna-lasky.cz/cs/tiskove-zpravy::Tiskové zprávy