Znáš to – ráno se probudíš a vstaneš levou nohou. Nic se nedaří, nic se ti nechce, a ti lidé kolem… Skoro až otravují a pro tvou černou náladu nemají ani kapku pochopení. A tak jim odsekáváš, nešetříš uštěpačnými poznámkami, zkrátka a dobře, protivnost ti leze i ušima. Přiznej se bez mučení, každý si tím občas projde :-).

I já někdy zažívám takové dny, a proto bych se ráda podělila o pár nápadů, jak svůj „den blbec“ přežít, aniž bychom naštvali všechny kolem nás, a zároveň, jak si poradit s člověkem, který je zrovna na vrcholu své protivnosti, a vůbec s ním není řeč.

 

 

A co když musíme přetrpět černou náladu našeho blízkého? Zatni zuby a čekej, až se mračna přeženou! Zkus se vžít do kůže druhého, vzpomenout si, jaké to je, když trápí chmury tebe a klidně se i pokus trochu mu zvednout náladu a rozptýlit ho. Když bude protivný a nebude s ním řeč, nenech se vyprovokovat. Zkus zapojit trochu asertivity (viz předchozí články), dát najevo, že ti není pohodlně, když je druhý takto nepříjemný, hlavně to ale nepřeháněj s emocemi. Rozčilováním ničeho nedosáhneš, akorát by ve výsledku zkazilo náladu i tobě.

Každý má nárok na trochu těch chmur, a i na to, být občas maličko protivný a nedůtklivý. Nesmíme to ale přehánět. Jako v přírodě, občas přijde bouřka, aby se pročistil vzduch a zase vysvitlo slunce, tak to chodí i se dny, kdy máme náladu pod psa. Den blbec je tady pro to, abychom si o to víc užívali a vážili chvilek, kdy se cítíme fajn :-).