Pojem “toxický vztah” je v dnešní době slyšet na každém rohu. Spolu s varováním, že takovým vztahů, lidem, činnostem... (toxické může být ve výsledku úplně cokoliv), bychom se měli vyhnout obloukem, a když se nám toxicita přeci jenom vkrade do života, je třeba se jí co nejdříve zbavit, a hned se nám bude lépe dýchat.

Slovo “toxický” označuje něco jedovatého, otráveného, prostě něco, co nám nedělá dobře a přeneseně nebo i ve skutečnosti kazí naše zdraví. Většinou stojíme o to, aby naše mezilidské vztahy byly pozitivní, něco nám přinášely, naplňovaly různé naše potřeby, zejména potřebu blízkosti a přijetí druhými lidmi. Toxický vztah může mít různé podoby, jedno je však jisté - je určitým způsobem nefunkční a těm, kteří jsou v jeho zajetí, může vyloženě škodit. To, do jaké míry je škodlivý, se může hodně lišit. Člověk uvnitř toxického vztahu může pociťovat drobnou psychickou nepohodu, stres, vyčerpání, nepochopení a nepřijetí druhým člověkem. Někdy takový toxický vztah dovede zasáhnout a otrávit i další oblasti života. Často se dotýká našeho sebevědomí a sebehodnoty. Může vysávat náš volný čas, naše finance, může se podepisovat na našem psychickém a fyzickém zdraví.

Toxický vztah můžeš zažívat v podstatě s kýmkoliv. Ty sám můžeš být pro někoho “toxickým”, přestože si to nemusíš vůbec uvědomovat. Stává se to tehdy, když se lidé navzájem neposlouchají a myslí si, že ten druhý je spokojený tak, jak se věci mají, a on přitom ve skutečnosti neumí vyjádřit své potřeby, vymezit vlastní hranice nebo říct NE. Když je někdo takhle “tvárný”, protože se za sebe neumí postavit, lidé v jeho okolí snadno sklouznou k tomu, že ho, někdy nevědomky, někdy zcela vědomě, začnou malinko využívat. Pokud máš za kamaráda člověka, který se bojí něco odmítnout, a ty ho budeš neustále přemlouvat, aby s tebou podniknul různé věci, na které se třeba moc netváří, ale jeho obavy mu nedovolí upřímně vyjádřit svůj názor, můžeš se pro něj časem stát toxickou osobou. Kamarád ti může všechno odkývat, protože se bojí o vaše přátelství, bojí se konfliktu nebo toho, že by ho pak jeho okolí mělo za někoho, s kým je nuda. Když kamarádovi nebudeš naslouchat, nedáš mu čas a prostor vyjádřit své opravdové pocity, a naopak si pojedeš to svoje a budeš opakovaně překračovat jeho hranice, a to i přesto, že je před tebou pevně nevymezil, budeš tak zneužívat jeho povahy a náklonnosti k tobě.

Osobně si myslím, že se pojem “toxické vztahy” v dnešní době nadužívá. Může svádět k tomu, že zodpovědnost za vlastní strachy z konfliktu, konfrontace, ze stydlivosti, z nedůvěry v sebe sama, svalíme na druhé a prohlásime se za jejich “oběť”. Ano, měli bychom si navzájem naslouchat, být empatičtí, vnímat nejenom své potřeby, ale i potřeby druhých. Zároveň není nikdy pozdě vzít odpovědnost do vlastních rukou a začít se učit vymezit vlastní hranice. Člověk, který se cítí být “obětí” toxického vztahu by měl pozorně naslouchat sám sobě, pátrat po tom, jaké pocity v něm chování druhého vyvolává, a pokusit se přijít na to, odkud se berou, a proč mu dělá potíže se vzniklé negativitě postavit. Pokud mu to dělá opravdu velké problémy, může mu s tímhle “výzkumem” sebe sama, pomoci odborník, terapeut. Každý z nás se v průběhu života učí sám o sobě i o druhých lidech tím, jaké zkušenosti si prožívá. Byla by škoda ustrnout na jednom místě a za trable, které nás ve vztazích potkávají obvinit vlastní povahu nebo rovnou druhé lidi.

Je třeba podotknout, že existují skutečně škodlivé toxické vztahy, ze kterých je cesta ven velmi obtížná, a jediná “vina” jejich obětí spočívá v tom, že věnovali svou důvěru špatné osobě, ocitli se ve špatnou chvíli na špatném místě nebo se narodili do nešťastných podmínek. O těchto případech si povíme v dalším článku.