Někteří lidé jsou přesvědčení, že v každém vztahu je jeden, který miluje méně. Možná už jsi někdy slyšela radu “dej si pozor, nedávej mu/jí úplně všechno, drž si ve vztahu převahu, ať tě to pak nemrzí”. A možná jsi taky ty sama ve vztahu někdy pocítila, že ti partner skutečně dává méně, než ty jemu. Co ale znamená, milovat méně? Může jí třeba o následující:

Romantický, nebo jakýkoliv jiný vztah bychom mohli vyobrazit jako dvouramennou váhu. Na jednom rameni sedíš ty, na druhém zase partner a spolu s vámi všechno to, co do vztahu přinášíte. Miluje více ten, který toho víc na váhu položí? To je dobrá otázka...

Ráda bych, aby ses zamyslela nad tím, že to možná není až tak úplně jednoduchá rovnice. Tak za prvé, to, co každý z partnerů do vztahu přináší, může mít pro každého z nich rozdílnou důležitost a tím pádem i rozdílnou “váhu”. Každý člověk vyjadřuje lásku určitým způsobem, a je podstatné, zda jeho polovička umí jeho způsobu porozumět, a hlavně zda ten konkrétní způsob dovede uspokojit její potřeby. Stejně tak, jako každý může lásku jiným způsobem vyjadřovat, existuje množství způsobů, jak lidé potřebují lásku “cítit”, aby to trefilo právě tu jejich strunu.

Pokud právě ty cítíš, že dáváš vztahu mnohem více než tvůj partner, zkus ho hned neodepsat a podívej se na to, jak to vlastně ve skutečnosti cítí. Láska se měří jen velmi těžko. Ten, kdo opravdu miluje, dává do vztahu celé své já. Zamilovaný člověk se obvykle snaží partnerovi naslouchat a vyjít mu vstříc v tom, co si přeje, zároveň ho i někdy překvapit něčím, co by nečekal. Někdy je ale problém v tom, že komunikační kanály váznou, partner nemusí správně pochopit, co si jeho drahá polovička přeje nebo naopak jeho protějšek nerozumí tomu, že určitý projev měl být ve skutečnosti láskyplným gestem.

V případě, že se jeden z partnerů opravdu drží zpátky, dává neustále přednost jiným činnostem či lidem, nemá potřebu partnerovi naslouchat a dělat mu radost, pak nejenom, že miluje méně, on spíš nemiluje vůbec. Může mít svého partnera rád, ale na stejnou úroveň staví desítky dalších věcí. Lidské vztahy jsou neskutečně pestré, nenech se tedy mýlit tím, že je to špatně. Někteří lidé se na chvilku potkají, je jim spolu prima, stráví spolu nějaký čas a pak se každý zase vrátí do svého koutu za svými zálibami. Špatně je to ale tehdy, pokud ti dva k sobě nejsou upřímní a jeden očekává od vztahu víc, než je ten druhý ochotný dát. Když se tedy ocitneš na tom konci, kdy se na svůj vztah ohlédneš a uvědomíš si, že potřebuješ od partnera víc, zkus si sám pro sebe uspořádat svůj žebříček hodnot, ujasni si, co pro tebe tohle “víc” znamená, a pak to s partnerem prober. Třeba jenom nevěděl, že si něco podobného přeješ. Možná mu to taky vyhovuje tak, jak to momentálně je, a nikam se posouvat nechce - pak je na tvém zvážení, jestli má pro tebe vztah ještě cenu. Spíš ale nedoufej v to, že partnera nějak “nenápadně” přiměješ, aby se změnil respektivě změnil svůj přístup k tobě. Nebudeš li konkrétní, upřímná sama k sobě i k tomu druhému, je možné, že nikdy nedostaneš to, po čem toužíš, protože ten druhý prostě a jednoduše neví co a jak.