Zda dát svým dětem vše, co můžeme, nemusí být pro rodiče zdaleka tak těžké, jako unést, že jsme dětem všechno obětovali, všechno včetně toho, co nás mohlo činit šťastnými, a přitom to neučinilo šťastnými je.

Nic takového se však nedá poznat předem a rodiče stojí před rozhodnutím, které mnohdy bývá automatické, a ač možná hořké, osladí ho jistota s jakou rodiče všechno dělali pro nás a my zase pro své děti.

A nejedná se pouze o konflikt z dramatu. I manželství, které se lidé kvůli dětem snaží udržet, byť je nešťastné, je oběť, o které až čas ukáže, jestli se měla stát.

V tragédii Williama Shakespeara Král Lear nakonec umírají všichni, co byli obdarováni i ten, co je obdaroval, starý král, který se rozhodl všechno dát svým dětem a rozdělit svou říši třem dcerám. Jako v pohádce, kterou většina z nás zná od dětství, se král ptá svých dcer, která z nich jej nejvíce miluje a právě ta jediná, která ho měla skutečně ráda, nechce předstírat větší cit než má. V její upřímosti je však potvrzení skutečných citů. Ze tří Learových dcer se jedině Cordelie rozhodla nehrát, co cítí, a proto jedině její cit (ač ne tak velkolepý jako jejích sester) byl upřímný. A stejně jako Maruška z naší pohádky upadá Cordelie v nemilost. Ať už byly Learovy důvody, proč se vzdal říše a předal veškerý majetek do rukou svých dvou starších dcer, jakékoli, takové následky asi nepředpokládal. Tragédie této rodiny, která začala tím, že král rozdělil trůn na dvě půlky, pokračovala odmítnutím a osaměním pomátlého otce, skončila mocenským i milostným konfliktem, během něhož se obě sestry vzájemně zahubily, jejich nenávistí zahynula i Cordelie a žalem nad její smrtí také starý král.

Je vždycky nejisté, zda to, co se rozhodneme pro své děti udělat, nakonec bude pro jejich dobro. Občas musíme zvážit, jestli to, co se chystáme udělat, je pro skutečné dobro, nebo jen pro naši představu o tom, co je správné. Někdy může být správné chtít pro své děti zachovat představu, že mají rodinu, ale když mezi manželi chybí láska, chybí i dětem a zdání rodiny ji nenahradí.