Komunikace na internetu
#19 Dezinformace |
Už jsi někdy slyšel slovo dezinformace? Předpona “dez” před slovíčkem informace poukazuje na to, že se jedná o něco “převráceného” či “překrouceného”. Je to tedy nějaká informace, která nás má uvést v omyl, překrucuje pravdu nebo něco podstatného z pravdy zatajuje. Ten, kdo dezinformaci vypustí, má za cíl, aby její příjemce zmátl, vystrašil nebo v nich vzbudil třeba vztek a nenávist. Dezinformace se často objevují v souvislosti s politikou, ekonomikou, menšinami nebo v oblasti zdraví.
Každý “dezinformátor” (člověk, který dezinformaci vymyslí), si přeje, aby jeho zpráva měla co největší dosah. Největším úspěchem pro něj je, když se zpráva stane virální a začne tak kolovat po internetu, lidé ji sdílí na sociálních sítích apod. Dezinformátor slaví úspěch také tehdy, když jeho zprávu převezmou média, ukáže se ve zpravodajství v televizi, v rádiu, v internetových či tištěných novinách. Tehdy se jedná o tzv. “fake news” v překladu falešné zprávy. Některá média podobné zprávy publikují záměrně. Ne všechny zpravodajské kanály jsou nezávislé a jde jim čistě o šíření pravdy. Někdy se mohou stát nástrojem samotných dezinformátorů, kteří mohou tyto zpravodajské kanály s velkým dosahem sami vlastnit nebo je za zveřejnění fake news podplatit. A jsme zase u toho. Na internetu, ale i v dalších médiích, si může říkat kdokoliv chce cokoliv chce, přestože si třeba svá fakta neověří a nebo je záměrně upraví. Ani se nemusíš moc snažit a najdeš zprávy o tom, že země je ve skutečnosti placatá nebo že když budeš hodinu běhat nahatý kolem bloku, přivoláš tím déšť. Samozřejmě na to existují výzkumy! Jak se v tom tedy má obyčejný člověk vyznat? Jak doopravdy zjistit, co je pravda? 1. Zpravodajský kanál přinesl novou průlomovou zprávu? Počkej si, jestli se objeví i na dalších kanálech. Nemyslím tím, že bude v internetovém deníku a zároveň na facebooku, instagramu a twitteru. Pokud se zpráva opakuje na několika programech v televizi a v několika internetových denících, pak na ní nejspíš něco bude. 2. Sociální sítě nejsou povětšinou relevantním zdrojem informací. Mohou být tehdy, pokud sleduješ určitou známou osobnost (třeba politika), který popisuje dění v parlamentu (jehož schůze se sám zúčastnil!). Mnohem časteji jsou posty na sociálních sítích vyjádřením osobního NÁZORU. 3. Zdroje, zdroje a zdroje! Odkud informace pochází? Jedná se o něčí názor nebo popis skutečného události očima svědka? Jde o nějaký průzkum? Dá se ten průzkum někde najít? 4. Jedná se o zprávu ze zahraničí? Opraš si svou angličtinu a podívej se na zahraniční zpravodajství, a na to, co o události říkají lidé, kterých se skutečně týká. 5. Pořád si nejsi jistý? Na české scéně existují weby, které se odhalováním dezinformací zabývají. Podívej se například na manipulatori.cz nebo demagog.cz. |