Jediné kliknutí a celý svět máme před sebou jako na dlani. Takovou moc má internet. Je to úžasný nástroj ke komunikaci, zábavě a vyhledávání informací. Na světě žije v současné chvíli zhruba 7.9 miliard lidí a více než polovina z nich má k internetu přístup. Takhle obrovský je jeho dosah. A jak už to chodí, stejně tak jako ne všichni lidé v našem bezprostředním okolí, tak také ne všichni uživatelé internetu jednají vždycky čestně a s dobrými úmysly. Někteří totiž přišli na to, že je poměrně snadné informační technologie využít ke svému prospěchu, vydělat si jejich prostřednictvím nějaké peníze, zviditelnit se nebo se zkrátka pobavit na účet druhých. Existuje i druhá skupina dezinformátorů, jimiž jsou lidé, co se vyjadřují na určité téma, kterému vlastně tak úplně nerozumí. Mohou působit jako odborníci, protože napsat si několik titulů před nebo za jméno může úplně každý a běžný člověk nemá jak si takovou skutečnost ověřit. Někteří z těchto “odborníků” mohou být skutečně studovaní, ale ani to nijak nedokazuje jejich skutečnou odbornost na konkrétní téma, ke kterému se vyjadřují.

Je důležité si uvědomit, že ne všechno, co se píše (říká, sdílí,...) na internetu, je pravda. Možná už jsi se setkal s pojmem hoax nebo fake news. Jedná se o metody, jejichž cílem je zmanipulovat široké publikum lidí, přesvědčit je o něčem, co ve skutečnosti není pravda nebo je to pravda zkreslená. Proč by ale někdo něco takového vůbec dělal? Jak už jsem zmínila, někteří lidé se prostřednictvím masově sdílených nepravdivých informací snaží prosazovat vlastní zájmy a ty už mohou být jakékoliv! Od těch naprosto banálních, třeba že se určitá osoba jenom nudí a chce se trochu pobavit, až po mnohem zásadnější a komplikovanější klamavé informace, které se pokouší ovlivňovat třeba politické názory společnosti.

Co je to HOAX?
“Hoax nebo poplašná zpráva označuje obecný podvod, mystifikaci či žertovnou klamnou zprávu. V elektronické komunikaci je hoax speciálně nevyžádaná e-mailová nebo IM zpráva, která uživatele varuje před nějakým virem, prosí o pomoc, informuje o nebezpečí, snaží se ho pobavit apod.”

A jak si můžeme definovat fake news?
“Fake news jsou žánr tzv. žluté žurnalistiky úmyslně šířící dezinformace či hoaxy za účelem ovlivnit a zmanipulovat příjemce. Do žánru fake news nepatří parodie či satira. Doménou fake news v současné době bývají dezinformační weby, sociální sítě, šířeny ale mohou být prostřednictvím všech mediálních platforem.”

Obě uvedené definice můžeš najít na wikipedii, kde se zároveň dočteš víc o příkladech klamavých zpráv a o tom, jak je efektivně rozpoznávat. Občas to není žádná věda, například mnoho řetězových e-mailů (přesně tak se často šíří hoxy) vypadá už od pohledu trochu podezřele. Jakmile ti do e-mailové schránky přistane zpráva s nekonečně dlouhým seznamem dalších příjemců, měl bys zpozornět. Stejně tak pokud tě někdo přes e-mail žádá o zaslání peněz nebo citlivých informací, přičemž může předstírat, že zastupuje banku, charitu, loterii nebo třeba vzdáleného příbuzného z Ameriky.

Nejjednodušší způsob, jak si uvedené sdělení ověřit, je část zprávy okopírovat do vyhledávače a podívat se, jestli už se někde neobjevila. Na webové stránce www.hoax.cz existuje databáze klamavých zpráv a její tvůrce můžeš zároveň i kontaktovat s dotazy, pokud by se podezřelá zpráva, kterou jsi obdržel v databázi neobjevila.

Co se týče sdělení, která vypadají jako z novin nebo z televizních zpráv (fake news), tady je o něco těžší o nich začít pochybovat. Často je vytváří profesionálové a zdají se na první pohled zcela pravdivá. Co však můžeš udělat je, vždycky si ověřit zdroj informace. V jakých novinách, televizních zprávách nebo na jakém webu se informace vyskytla? Co se o daném zpravodajském médiu můžu dozvědět? Je opravdu věrohodné? Tady si opět můžeš na internetu vyhledat samotnou informaci anebo ještě lépe právě médium (web, internetový nebo papírový magazín, internetové nebo televizní vysílání), které ji sdílelo. Tímto způsobem se můžeš přesvědčit, že existují zpravodajské kanály, které se na šíření falešných zpráv přímo specializují. Pokud není informace potvrzená několika zdroji, které jsou opravdu kvalitní, nevěř jí. Kvalitní zdroje se poznají tak, že uvádí detaily o tom, jak byla daná informace získaná. Zmiňují konkrétní politiky, vědce či jiné významné osobnosti, kteří ji sdělili, pokud se jedná o zprávy ze zahraničí pak cituje (čili uvádí zdroj) zahraničního média, kde se informace vyskytla, v případě, že jde o zprávy z vědy či medicíny, tak by měly být uvedené odkazy na konkrétní výzkumy či odborné články/knihy, které informaci potvrzují, atd.

Pokud tě téma hoaxů a fake news zajímá, určitě se podívej na webové stránky, které jsem zmínila výše. Téma je to nesmírně široké a někdy je opravdu velmi náročné rozeznat, co je skutečně pravda a co ne. Základem toho, jak se ve světě internetu bezpečně orientovat a nepodléhat klamavým zprávám, je: