„Nežijeme proto, abychom jedli, ale jíme proto, abychom žili!“

Otázka stravování je důležitou součástí života každého z nás. Jídlo máme často spojené s prožitky, událostmi, se společností rodiny a dalších lidí… A v naší společnosti máme opravdu veliký výběr toho, čím se „potěšit“, co si dát dobrého, zároveň na nás také číhá spousta doporučení, leckdy i protichůdných, co, kdy a jak bychom měli jíst. Stále ve větší míře se také dozvídáme o původu toho, co si vkládáme do úst. Lidé si začínají více všímat složení potravin, které konzumují, ale i toho, odkud a jakým způsobem se k nám „potravina“ dostala.  To, že pro řízek/šunku/paštiku, kterou máme na talíři, muselo zemřít nějaké zvíře, je jasné. Jiná věc je, že tohle zvíře mohlo kvůli našim mlsným jazýčkům celý život protrpět, mačkat se v přeplněné kleci nebo chlívku, žít v neustálém stresu, mohlo být dokrmováno léčivy a hormony. Pravděpodobně jen málokdo schvaluje kruté zacházení se zvířaty, ale faktem je, že mnoho lidí před ním zavírá oči, a na původ svého oběda raději nemyslí.

Sama jsem se setkala s několika přístupy ke konzumaci masa. Prvním z přístupů je spotřeba masa ve velkém. K snídani, k obědu, k večeři… Lidé jsou přeci všežravci a už od pravěku funguje potravní řetězec, kdy si silnější pochutná na tom slabším. Mimoto, k životu potřebujeme bílkoviny a ty získáváme hlavně z masa!

Další přístup je takový, že člověk konzumuje maso umírněně a snaží se hledat opravdu kvalitní zdroje, třeba si chová vlastní slepice, nakupuje na farmách nebo vybírá maso v biokvalitě.

Pak už tu máme vegetariány, ty, kteří se masu zcela vyhýbají. Dělají tak většinou ze dvou důvodů – buďto se čistě orientují na utrpení zvířat, kterému chtějí zamezit, anebo jim jde právě o kvalitu potravin, které konzumují, a raději nežli riskovat pochybný původ masa plného antibiotik či hormonů, nahradí ho něčím jiným.

Každý z přístupů má jistě něco do sebe, nechci zatracovat ani jeden z nich, a ať už se rozhodneš pro kteroukoliv variantu, ani ty bys neměl/a. Vegetariáni si často stěžují na nedostatečnou toleranci okolí, ale i o ni by občas mohli být trochu tolerantnější vůči masožravcům. Hlavním zájmem každého z nás by však mělo být snažit se přemýšlet o tom co, jak a i v jakém množství konzumujeme, a odkud ta která potravina pochází, ať už se to bude týkat masa nebo čehokoliv jiného.

Pokud se tedy rozhodneš maso z jídelníčku vyřadit a chceš být vegetariánem, proč ne… Maso nicméně tvoří významnou součást naší běžné stravy, proto jej nelze vyloučit úplně nebo naprosto bez náhrady. Pokud ti ještě nebylo 18 let nebo dokonce ani 15, pak ale hodně opatrně! Lidské tělo se v tomto věku ještě vyvíjí a potřebuje dostávat z potravy všechny potřebné látky, jinak by mohly hrozit vážné zdravotní následky. I v dospělosti je však potřeba dbát na to, aby byla strava pestrá a dodala tělu dostatek látek k jeho správnému fungování.

Jedním z argumentů masožravců, který jsem již zmínila je, že maso je důležitým zdrojem bílkovin. Získáváme z něj rovněž spoustu aminokyselin a vitamínů. Tyto důležité složky se jistě dají doplnit i jiným způsobem. Kvalitním zdrojem bílkovin jsou například další živočišné produkty, například vejce a mléčné výrobky – mléko, jogurty, jogurtové nebo jiné zakysané nápoje, smetany, velmi vysoký podíl bílkovin obsahuje třeba tvaroh. Mezi rostlinné zdroje bílkovin patří hlavně luštěniny – hrách, fazole, čočka, cizrna, sója, dále také všelijaké „zrní“ – dýňová, konopná, slunečnicová, sezamová semínka, mandle, lískové či vlašské oříšky atd. Oříšky a semínka jsou rovněž bohaté na zdravé tuky a obsahují spoustu vitamínů, minerálů a aminokyselin.

Každému, kdo se chce stát vegetariánem, bych doporučila, aby se zajímal rovněž o zásady zdravého stravování. Jakékoliv jídlo, které konzumuješ, by mělo být nutričně vyvážené, tedy obsahovat správný podíl cukrů, tuků a bílkovin, zároveň i vlákninu a vitamíny.

Je skvělé nemyslet jen na své potěšení a rozmlsaný jazýček a zajímat se o to, čím si musí zvíře projít, nežli se dostane na náš talíř. Přesto ale nesmíme zapomínat na své zdraví a skutečně si dopřát to, co naše tělo potřebuje!
 

- Lenka M.-