Pro začátek považuji za dobré si uvědomit, že každý rodič je jenom člověk se svými omezenými možnostmi a silami, kvalitami i nedostatky. Rodiče nesou tíhu odpovědnosti za chod celé rodiny, což je může stát mnoho energie. Kvůli plnění nejrůznějších povinností rodičům často nezbývají síly i čas věnovat se svým dětem tolik, kolik by sami chtěli a projevovat ve vztahu ke svým dětem lásku a porozumění.

Ale každá rodina funguje jinak a po svém. Jsou rodiny, kde rodiče své děti zahrnují takovou péčí a láskou, až je to dětem nepříjemné a rády by si užily trochu svobody. A naopak existují rodiny, kdy děti mají pocit, že se o ně rodiče zajímají málo. V životě je vždy dobré hledat tu pravou míru.

Pokud trpím pocitem, že se o mě rodiče dost nezajímají, je dobré si položit otázku, co mi vlastně konkrétně chybí? Postrádám pohlazení, podporu, vyslechnutí, nebo snad to, aby se mnou mamka, či táta jeli někam na výlet, šli si se mnou zaplavat, nebo do kina, na koncert? Co mi to vlastně schází? Co bych rád/ráda s rodiči prožívala?

Pokud se vám na to podaří přijít, doporučuji přijít se svým přáním za rodiči. Přání může znít třeba takto: „Mami, nešla by si se mnou ve čtvrtek na výstavu orchidejí?“ „Tati, nemohl bych ti něco říct o jedné holce, která se mi líbí?“ I mezi rodiči a dětmi mohou být určité bariéry, které někdy lze zcela jednoduchou otázkou prolomit. Rodiče samozřejmě mohou říci ne, ale to jejich ne platí jen pro tuto jednu konkrétní situaci a není na něm nic špatného. Rozhodně by nás jedno ne nemělo odradit od toho přijít za rodiči příště zase s nějakým svým nápadem. Někdy totiž sami rodiče mohou mít pocit, že jejich děti s nimi nechtějí trávit čas, protože už jsou „velké“ a rozumí si lépe se svými „náctiletými“ kamarády. A proto se tyto rodiče svým dětem nevnucují, což může v dětech vyvolávat pocit nezájmu.

Jenže blízcí lidé si mají vždycky, co dát a měli by trávit pár hodin týdně spolu povídáním, nějakou radostnou společnou aktivitou, společnou prací apod. Zkrátka třeba i v tak komplikovaném období jakým je puberta je dobré najít si čas nejen na kamarády, ale i na členy své rodiny, abyste se navzájem neodcizovali a rozuměli si i v období takovýchto větších vnitřních změn. Členové rodiny si totiž většinou dokáží dát navzájem podporu, která je pro život nezbytná. Proto stojí za to oboustranně pečovat o pěkné vztahy v rodině. Ve vztazích je dobré vycházet si vzájemně vstříc, snažit se navzájem pochopit a domluvit se.

Vůbec není na škodu rodičům pravidelně pomáhat s nějakými úkony v domácnosti, nebo s nimi na něčem pracovat – i tím se učíte hodně do života. Pokud budou dříve hotovy povinnosti, zbude více času na společnou zábavu. Přeji hodně úspěchů při hledání cest jeden k druhému.

-Markéta-