https://givt.cz/RAOSset.php?organizationId=571

Básničky

01.10.2001 00:00

HVĚZDY

Hvězdy, mé přítelkyně blízké,

proč jste tak strašně vzdálené,

proč nezdobíte nebe nízké,

proč nejste moje, moje ne?

Dívám se na vás každý večer

a přemýšlím nad vámi,

někdy bych taky nad tím brečel,

proč vzdálené jste od mámy.

Mluvíte se mnou beze slova

a hýříte barvami,

opájíte zas a znova

a co láska, co dala mi?

Zaslal/a: Romana (17 let)

75%

Archivní příspěvek

01.10.2001 00:00

MILOVALA JSEM TĚ

Snad pro tvé oči, pro tvůj hlas,
Možná i pro ten letní čas,
Pro tvé ruce a tvé doteky,
Které čas spláchl do řeky,
Má lásko.

Snad pro tvé tělo, pro ten chtíč,
Možná i proto hledám klíč,
Pro tvá slova a tvé pohyby,
Po čase se rozplynuly pochyby,
Má lásko.

Snad proto, že byl jsi sladký,
Možná i proto, že život je krátký,
Pro tvoji vůni a tvůj styl,
Protože ses se mnou kryl,
Má lásko.

Snad pro tvé vousy, pro tvoji bradku,
Možná i pro tu malou hádku,
Pro tvé polibky a tvou radost,
Že jsi neměl žádnou starost,
Má lásko.

Snad pro tvé city, pro tvoji duši,
Možná i pro bříško, jak mohu tušit,
Pro tvou postavu i tvůj smích,
Který tak svádí dělat hřích,
Má lásko.

Snad proto, že jsi byl tak něžný,
Snad proto jsem měla pocit kněžny,
Pro tvoje ouška a šeptání,
Které mi teď jen hrůzu nahání,
Má lásko.

Snad proto jsem říkala ti prdelka,
Že bylo jedno jaká je tvá délka,
Pro tvoji hruď a tvé nohy,
Našla jsem v sobě skryté vlohy,
Má lásko.

Snad proto, že měl jsi mě rád,
Možná proto, že jsem se chtěla smát,
Pro tvoje srdce a pohodu,
Přinesl jsi mi skvělou náladu,
Má lásko.

Snad proto a vše ostatní,
Odešels ode mě pryč k ní,
Možná tě stejně dál miluji
A víc nenávidím jí,
Má lásko.

Snad proto chci tě zpátky,
Ale nejde to, trávíš jinde pátky,
Tak sbohem a vzpomeň si prosím,
Vždyť víš, že tě v srdci nosím,
Má lásko…

Zaslal/a: Redakce (?? let)

75%

Archivní příspěvek

01.10.2001 00:00

CO JE TO …?

Co je to láska? Je to cit?
Chceš-li být milován, nestačí chtít.
Je to tak složité, je to tak prosté,
Nikomu nevadí odkud jste, kdo jste.

Co je to nenávist? To je zlo,
Ztracené štěstí, které proklouzlo.
Není to vítr v koruně stromů,
Chceš-li být milován, vracej se domů.

Co je to pravda? Je to louka,
Vždycky skrývá se, nerada kouká.
Obvykle odejdeš, ona se ztratí,
Ty marně doufáš, že se ti vrátí.

Co je to žal? Je to co bolí,
Když člověk spálí se, když svět ho skolí.
Bolí tě tělo tvé, srdce je prázdné,
A kde je soucit, kdepak ten vázne?

Co je to strach? Čeho se bojím?
Když sama jsem, když sama stojím.
Proč nechceš mě, proč si mě zradil,
Když jsi i věrnost, věrnost jsi mi radil.

Co je to náhoda? Chvilička pouhá,
Bez lásky zdá se mi tak strašně dlouhá.
Samotná na světě, samotná v boji,
Proč jsi mi přísahal, když teď to bolí.

Co je to nevěra? Co je to zrada?
Ty jsi mě miloval, já měla tě ráda.
Proč mi jen odcházíš, jsi jako kámen,
Po štěstí, po lásce je u nás ámen.

Co je to smrt? Je to věčnost?
Mám cítit soucit anebo vděčnost?
Jsem jako oblaka, chci si jen plout,
A ty si můžeš jen své ruce mnout.

Zaslal/a: Redakce (?? let)

83%

Archivní příspěvek

01.10.2001 00:00

VČELA

Dnes, když jsem se probudila,
byla jsem sama bez lidí,
připadla jsem si jako včela
, která nic než louku nevidí.

Ta včela vzlétla, mávla křídly,
byla však strašně slaboučká,
také bledá jak kousek křídy,
přitom tak krásně heboučká.

Přilétla k růži, ptala se jí,
jestli zde může usednout,
jestli může z vůně její
alespoň trošku nadechnout.

Nejdříve mlčí, pak odvětila,
že ji tu nechce, ať jde ven,
aby z ní rychle odletěla,
že brzy přijde čmelák sem.

Včelka se zvedá, padá slza,
proč už jí nechce pomoci
nechce na ni býti drzá,
proč hádati se do noci.

Zkouší to vedle na pomněnce,
ta už ji nechce, chce mít klid,
chtěla by býti kusem věnce,
včeličku nechce pohostit.

Včeličce slza spadne,
že je tak sama - bez jiných,
vidí, jak támhle zvonek vadne,
též opuštěn, bez milých.

Přiletí k němu, na květ sedne
a zkouší zvonek rozzvonit,
tak už jsou dva, aspoň ve dne,
avšak slzičku musí uronit.

Zůstali spolu, opuštění,
všichni zradili je, odvrhli,
i když neví, proč jsou sami,
stýská se jim po bližních.

Zaslal/a: Redakce (?? let)

83%

Archivní příspěvek

01.10.2001 00:00

BARVY

Modrá je barva nebe,
Když skláníš se do hlubin,
Když nemyslíš jen na sebe,
Když nenecháš spadnout stín.

Červená je barva vášně,
Když cítíš cizí vzdech,
Když posbíráš rudé třešně,
Když tajíš neposedný dech.

Žlutá to je barva touhy,
Když vzbouzíš se beze snů,
Když stačí ti jen pohled pouhý,
Když trávíš sám několik dnů.

Zelená je barva volna,
Když po svobodě lačníš,
Když budeš ke všem stále svolná,
Když řekneš mu nezačni.

Černá to je barva duše,
Když nevěříš a necítíš,
Když sen tvůj pryč kluše,
Když z života se vyřítíš.

Bílá to je barva prázdna,
Když nevíš, jak bys miloval,
Když ochutnáš plody zrádna,
když oblohu jsi maloval.

Zaslal/a: Redakce (?? let)

83%

Archivní příspěvek

1,2,3... 692 693

Uživatel:
Heslo: