Diskuse na téma: Láska, láska, láska
V této diskusi se můžete svěřit se svými zážitky, popovídat si o zážitcích druhých. Nehodnoťte ale zde kvalitu ostatních příběhu - k hodnocení slouží palce.
Upozornění na podmínky
Zveřejněny budou pouze příspěvky, které neodporují našim pravidlům.
Rádi bychom zdůraznili, že je zakázáno především: používat vulgární výrazy, uvádět do textu jakékoli odkazy na webové stránky včetně vlastních blogů a jakékoli kontakty včetně mailů a ICQ. Podobné příspěvky budou odstraněny a při opakování této činnosti budou omezeny pravomoci uživatele.
Děkujeme za pochopení!
Dále viz. Všeobecné podmínky.
Upozornění na podmínky
Zveřejněny budou pouze příspěvky, které neodporují našim pravidlům.
Rádi bychom zdůraznili, že je zakázáno především: používat vulgární výrazy, uvádět do textu jakékoli odkazy na webové stránky včetně vlastních blogů a jakékoli kontakty včetně mailů a ICQ. Podobné příspěvky budou odstraněny a při opakování této činnosti budou omezeny pravomoci uživatele.
Děkujeme za pochopení!
Dále viz. Všeobecné podmínky.
Diskuse uzavřena
Diskutovat je možné pouze na aktuální téma soutěže. Diskuse týkající se témat v archívu je možné pouze pročítat. Máte-li zájem sdílet své názory s ostatními, diskutujte na aktuální téma.
Diskuse - Soutěž - 2012-5-Láska, láska, láska
příspěvků: 2, poslední příspěvek: 04.05.2012 08:20
smajlis55 (26 let) / 01.05.2012 20:21 |
Pomatuju si jak mi maminka říkávala, že jednou potkám prince svých snů. Na bílém koni s obrovským královstvím. Snila jsem si o tom každý den. Pořád dokola o tom samém, o té idile. Postupem času jsem však začla ztrácet naději. Až nakonec nebyla vůbec žádná. Místo krásných princů neustále přicházeli pouze samí žabáci.. Sice se mi nějaký ti kluci vždycky líbili, ale nebyl to princ. Nebylo to to pravé. Nebyla to dozajista láska. Byla jsem zklamaná, ze sebe, z ostatních, z lásky. Přehlížela jsem lidi, kterým na mě záleželo jen kvůli někomu, komu jsem byla jedno. Jednou se však všechno změnilo. Nevím čím to bylo. Byl jsi kamarád... a možná že díky těm naším hloupým hádkách, škádlivýcm pohledům a našim vtipům jsem se zamilovala. Teda, nebyla jsem si jistá co to je. Ale cejtila jsem se jinak. Uplně jinak. Když jsem se s Tebou bavila byla jsem nervoznějši než kdy jindy, když ses mi koukal do očí, motala se mi hlava. A když si mě políbil? Nevěřila jsem že by existovalo ještě něco lepšího. Měla jsem pro Tebe slabost... teda ještě pořád mám, a vím že ty pro mě taky. Netušila jsem co je láska a nechápu to. Vidim tě jednou týdně na deset minut a ty celou dobu telefonuješ se svym taťkou kterej si zrovna vzpoměl. Neřekli jsme si ani slovo a každá holka by na Tebe byla naštvaná. Já byla štastná... štastná za to, že mluvíš s vlastním tátou. Miluju, když řekneš že nemáš čas protože musíš jít na fotbal. Miluju, když mi diktuješ jak mám co dělat :D. Jo, pravda, už nevím co mam dělat. Snažila jsem se tě zaujmout čímkoliv, ale nejde to. Máš pro mě slabost, ale to je málo. Včera jsem poprvé cejtila že to konečně bylo jako dřív, že sme se konečně bavili opět jako nejlepší kamarádi. Jsem ráda, ale zjistila jsem, že mi to nestačí. Že je hrozně těžký nemít Tě, když vím, že bys mě chtěl. Že je hrozně těžký bejt kamarád, když jsi člověk, pro kterýho bych došla nakonec světa. ... Takže co je pro mě láska? Láska je nepopsatelnej pocit. Pocit vyjímečnosti. Když jsi zamilovaný jsi schopný se pro druhého rozkrtájet, ale bohužel jenom ten druhý tě dokáže pořádně ranit :( |
rumik (37 let) / 04.05.2012 08:20 |
Ahoj, já si myslím, že jestli chceš soutěžit, musíš příspěvek napsat do soutěže a ne do diskuze tady nic nevyhraješ :-) ale máš to moc krásný, fakticky. |