https://givt.cz/RAOSset.php?organizationId=571

červen 2010 - MOJE NEJOBLÍBENĚJŠÍ MÍSTO NA SVĚTĚ

24.06.2010 00:00

Stála tam. Hezká 17ti letá dívka s dready. Tiskla se ke zdi na kraji chodníku-jako všichni. V té pomyslné frontě si připadala jako před zlatou bránou se sv. Petrem před ní. A přitom jen čekala na autobus, který ji měl dovézt domů. Domů.. Vůbec se jí domů nechtělo, malý byt ji přiváděl k šílenství svými klaustrofobickými rysy..
Chtě nechtě nastoupila do autobusu, a co nejvíce se přitiskla na hezkého kluka, který se přidržoval za žlutou trubku. Musela, autobus byl plný lidí, kteří stejně jako ona doufali že již brzy dorazí domů, udělají dětem večeři, večer si sednou k televizi, kde při sledování stupidní telenovely zapomenou na své starosti a problémy a pak konečně půjdou spát.. Koukala na svůj odraz v zamlženém skle. Byla bílá, ostatně jako vždycky. Dnes však vypadala ještě hůř než normálně. Něco jí trápilo.. Ve škole jí to nebavilo, mnohem raději by trávila čas se svými kamarády na Šumavě, dost daleko od lidí.. Ráda vzpomínala na chvíle,které tam strávila . Na svojí první cigaretu, na svojí první lásku, na procházky v lese ve čtyři ráno. Tak strašně moc jí chyběli její kamarádi.
„Kašlu na to“ řekla si v duchu, autobus zastavoval na další zastávce a Sandra se lokty probojovávala ke dveřím. Bylo to jako ve snu. Vůbec nevnímala rozčilené hlasy lidí, kterým šlapala na nohy cestou ke dveřím. Konečně vypadla z autobusu. Zapálila cigaretu na uklidnění a běžela, běžela, běžela.. Ne,tady nemůže zůstat, musí pryč.
Vlakové nádraží. Vlak. Cedulka s nápisem Černý kříž. Zase běh. „Musím to stihnout, musím to stihnout“ stále si opakovala v duchu. Že prošvihne vlak byla zbytečná obava, na svém místě na kolejích stál ještě dvacet minut, než sebou konečně škubnul a rozjel se na jih. Pro strojvůdce všední, každodenně se opakující nudné zastávky, pro Sandru sen, o kterém tak dlouho snila. A konečně to udělala. Utekla od matky, které chyběl jen krok k zavření do blázince a otčíma, který ji mlátil.
Znovu se zahleděla do okna. Venku byla tma.. Zase odraz její tváře.. Ani si neuvědomila, že se usmívá. Měla proč. Jela tam. Konečně! Strašně se těšila, až dorazí do Nové Pece a po 5ti kilometrové „procházce“ dorazí ke Spatrakovi-nejlepšímu příteli. Těšila se, až je všechny obejme, na babičku (Spartakovu matku), která spustí jak je zase hubená. Ano, bude to fajn, zažila tam tolik legrace, zábavy,..
Modrá tabulka, bílý nápis „Nová Pec“. „Jupí“ zopakovala Sandra v duchu asi stokrát a skočila z vysokých schodů vlaku ven. Jen trochu zalitovala, že se trochu tepleji neoblékla. Sněžilo a ona na sobě měla jen tenkou jarní bundu. Ale hřálo ji mládí, láska a peněženka plná peněz, které si ráno vybrala z automatu. Původně patnáct tisíc za letní brigádu chtěla utratit za něco jiného, ale tahle bude mít alespoň na jídlo, než si najde práci v Želnavě.
Při přemýšlení ji cesta utekla velice rychle, už viděla ztrouchnivělý plot a rozzářená světla zchátralého domu. Vypadalo to tu strašně, Sandra to tu ale milovala, konečně se cítila být doma..

Tohle je vlastně můj sloh na češtinu, který také měl být o mém oblíbeném místě. Napsala jsem to tedy jako příběh o Sandře. Je také trochu o mně. A Sprartakovo rozpadlý dům na Šumavě je mé nejoblíbenější místo. Ať vypadá strašně jak chce, jsou tam lidé které mám ráda a oni zas mě. :)

Zaslal/a: Strašilka (16 let)

50%

Archivní příspěvek

27.06.2010 00:00

Je uvnitř mé hlavy, je to můj vlastní svět, který vznikl ve světě pro nás všechny společným.Stačí zavřít oči a každý může tohle místo navštívit, nemá stálou podobu, já ho vidím jako krásnou japonskou zahradu, moje oplácanější kamarádka jako bufet, který se nikdy nevyprázdní-dobře zásobený hamburgery, párky v rohlíku a nějakými těmi sušenkami.Člověk realisticky bez kousku fantazie se jen s těží do toho nadpozemského ráje dostane, těžko hledá útěchu a úlevu od starosti, nedokáže zavřít oči a otočit klíčem v zámku, aby otevřel bránu do říše snů, iluzí a bláznivého štěstí.Takového člověka poznáme lehko, vrásky se na jeho tváři objeví dřív než u uklízečky, která se právě opřela o koště, přivřela oči a představovala si sama sebe na místě modelky.Já se v tom světě vidím, jako lehká víla bez starostí a bez povinností, tančící mezi rozkvetlými sakurami.Je jen na Vás, jací v tom světě budete vy, co budete dělat, kým budete, stačí kousek fantazie..kdo ten kousek nemá, těžko se mu životem proplouvá.

Zaslal/a: Ája (15 let)

50%

Archivní příspěvek

23.06.2010 00:00

Mé nejoblíbenější místo na světě? Ano, jedno takové mám. Málokdo na to místo narazí, většina lidí z okolí vůbec neví o jeho existenci, stejně jako jsem to nevěděla já.
Před třemi lety jsem byla se svým nejlepším kamarádem na procházce. Byl červen a všechno kolem nás se zelenalo. Vtom se kamarád zastavil, zamyslel se a řekl: "Pojď, chci Ti ukázat své nejoblíbenější místo na světě!" Vzal mě za ruku a já marně vyzvídala, kam mě to vlastně táhne. Prošli jsme kolem mého domu, domů mých sousedů, kolem řeky až jsme se dostali do lesa. Lesní cestičkou jsme došli na na to Místo. Byl to ten nejkrásnější pohled. Ocitla jsem se na kamenné plážičce poblíž asi třímetrového vodopádu, kolem nás bylo množství stromů skrze nichž na nás koukal Oskárek. V tu chvíli jsem nebyla schopná žádného slova, cítila jsem se jako v jiném světě. Tím okamžikem se kamarádovo nejoblíbenější místo na světě stalo i mým.
I teď, kdykoli je mi špatně nebo jen chci relaxovat, tak neváhám a s nadšením klušu k vodopádu. Na jaře poslouchám cvrlikající ptáčky, na podzim se prodírám spadaným listím, ale hlavně vnímám každou částí své duše tu pokoru a vlídnost přírody k nám, kterou si mnozí ani neuvědomují. Tohle Místo pro mě zůstane navždy tím Nejkrásnějším.

Zaslal/a: Luisa (16 let)

50%

Archivní příspěvek

18.06.2010 00:00

Moje nejoblíbenější místo je tam kde je hlavně hodně hudby taky kámošů,romantiky,přírody!!!!;-):-D:-)vyplývá z toho že mám ráda přírodu hudbu a celý svět!!až na pár těch zlobivců!!jinak moje nejky místo je u moře při západu slunce!!!!!!:-);-)

Zaslal/a: angel (12 let)

50%

Archivní příspěvek

18.06.2010 00:00

Kdekoliv hlavně když je to s klukem mých snů.

Zaslal/a: KašulQa (13 let)

50%

Archivní příspěvek

Diskutovat k tématu

Uživatel:
Heslo:

Soutěž

červen 2010 - MOJE NEJOBLÍBENĚJŠÍ MÍSTO NA SVĚTĚ