https://givt.cz/RAOSset.php?organizationId=571

duben 2009 - HŘÍCHY MINULOSTI... CO KDYBY ŠEL VRÁTIT ČAS?

23.04.2009 00:00

V sedumnacti jsem se po usi zamilovala do mladika, ktery v Brne studoval na VUT. Jeho cerne vlasy, smysl pro humor a stydlivost me ocarovali. Od tohoto dne jsme spolu stravili kazdou volnou chvilku. Protoze muj novy pritel pochazel ze zahranici a diky teto skutecnosti mohl bydlet na studentskych kolejich, se tyto volne chvilky zvetsily na vykendy a obcas i jednu noc pres tyden. Tato noc zavisela na spolubydlicim a Bozskem mlynu. Presne tak, ctete dobre. Bozsky mlyn byla prezdivka vratneho v penzi, ktery s neunavnosti a vytrvalosti buldoka dodrzoval domovni rad, coz v praxi zavedeno znamenalo:
1. Nejpozdejsi prichod ve 22:00.
2. Navstevy byly povoleny do 20:00
3. Prenocovani navstev stalo 65 Kc za osobu
4. Kazda navsteva musela na vratnici odevzdat obcansky prukaz a zapsat se do knih navstev, po odchodu obdrzela tato dokumenty zpatky.
Kdo tyto body nerozumel, nebo nechtel rozumet si mohl byt jisty, ze v pripade naseho vratneho mlely bozi mlyny rychle a neuprosne. Na konci byl vzdy znevyhodnen student, kteremu Bozsky mlyn domovni rad trosicku pozmenil. Obhajovat se nebo si dokonce stezovat bylo marne. Kazda korist udelala jednou chybu a ta byla loveckym instinktem naseho duchodce vycmuchana.
Jak je vseobecne znamo, nepraskaji studentum penezenky ve svech. O to vic museji byt vynalezavejsi. Nejakou dobu jsme splhali oknem v prizemi. Bohuzel ne dlouho. Bozsky mlyn se zaslouzil o mrize. Nekteri odvazlivci se vyzkouseli vyskrabat do prvniho patra. Kdyz z protejsiho domu starsi obyvatele zavolali policii s oduvodnenim, ze se nekdo snazi do studentskych koleji vloupat, bylo po srande kraliku. Od teto osudne noci byla budova pro navstevy hermeticky uzavrena - a to az do dne mych narozenin.
K mym osumnactinam me muj pritel pozval na veceri. Dvojita porce hranolek s rizkem sklouzli do meho zaludku svetelnou rychlosti. Nasledna prochazka s mnoha zhavymi prestavkami nas nasmerovla ke kolejim. "Mozna. Mozna pomuze poprosit. Mozna privre vratna oko. Nadeje umira posledni:" povzbuzovali jsme se.
Muj pritel se sel podivat. Za chvili se vratil smutny se sklopenou hlavou. Vic nemusel rikat. Bylo pul desate vecer a za pul hodiny bude vratny osobne ubytovnu zamykat a tim by byla cesta uzavrena. Pokoj meho pritele se nachazel ve trinactem patre. Clovek mohl pouzit schody, ktere lezely naproti vratnice, anebo vytah za rohem. Schodiste neprichazelo v uvahu, ale vytah??? V tu chvili me napadla idea a tu jsem bez otaleni uskutecnila. Potichoucku jsme otvereli dvere a vstoupili do privni casti koridoru. Napjaty pritel se zastavil a sledoval deni pres prosklene dvere. Tichoucce jsem proklozla do dlouhe chodby vysperkovane palmovou aleji. Vydala jsem se po ctyrech doleva a schovala se za prvni kvetinac se stredozemni palmou. Hbite jako liska jsem proklickovala kolem dalsich sesti rostlin. Opatrne jsem nakoukla do vratnice. Deda sedel zady k chodbe a sledoval televizi. Ted anebo nikdy. Jako blesk jsem nespozorovana proklouzla. Jakmile jsem byla za rohem vstoupil do chodby muj pritel, popral vratnemu dobrou noc a oba jsme nastoupili do vytahu.
Tim ale moje dobrodruzstvi neskoncilo. Rano jsem mela proklouznout s davem studentu. Bohuzel onemocnela nahle odpoledni sluzba a "ten prokletej dedek" se rozhodl zaskocit. Nedalo se nic delat. Musela jsem se vratit na pokoj, kde jsem se zamcela, posadila se na kanape a zapaplila si cigaretu. Moje laska se mela za dve hodiny vratit z prednasky. A aby nebylo do tretice vseho spatneho zacali se hranolky s rizkem hlasit na svet. Spolecne zachody na chodbe byly pro me tabu. Nekdo z personalu by me mohl zaregistrovat. Spasou se stal kybl. Pulhodinovy zapas a nasledny pohled do kbeliku s dvojitou porci me doslova vylekal. Stud me ochromil. V pristich minutach jsem rozvijela napady, jak bych se jen te 25 centimetrove potvory zbavila. Mozna bych ji mohla vyhodit z okna, ale vetrne podminky nebyly priznive. Zabalit ji do igelitky jsem zavrhla. Po ctyrech cigaretach jsem dospela k zaveru muj vytvor navonet kolinskou, kybl prikrit novinami a schovat do skrine do te doby, az se naskytne doba ho vypustit do odpadnich vod. Myslim, ze jsem prilis premyslela. Po prichodu pritele me kolinska prozradila a svet se nezboril.

S mym pritelem jsem stravila dalsi 3 stastne roky. Odlet do Kanady rozdelil nase cesty a nam zustaly pouze vzpominky. Cas je ten nejvetsi nepritel, protika prsty jako voda, je neuchopitelny a tak samozrejmy, ze ho nechame nepozorovane teci. Ze jsem odkladala na pozdejsi dobu a zila v minulosti je muj nejvetsi hrich. Cestovat v case a menit bych nechtela, ale byt o chlup chytrejs, minulost nechtit menit, zit v pritomnosti a snazit se vytvorit budoucnost je krasnejsi.

Zaslal/a: jenna23anna (26 let)

50%

Archivní příspěvek

30.04.2009 00:00

Asi bych se nikdy nenarodila

Zaslal/a: Jarmila (13 let)

50%

Archivní příspěvek

29.04.2009 00:00

Sakra nejde ale co bych za to dala kdyby šel udělala bych to všechno jinak ale co se má stát to se stane

Zaslal/a: Monče (13 let)

50%

Archivní příspěvek

29.04.2009 00:00

Kdyby šel vrátit čas tak bych se vratila do doby kdy jsem měla možnost se vyjádřit a neudělala to a teť za to ,,platím" a asi na to nezapomenu do konce sveho života a pořad se mi to bude vracet.

Zaslal/a: Viktorie (13 let)

50%

Archivní příspěvek

25.04.2009 00:00

Kdyby tak šel vrátit čas
Stalo se to o prázdninách u mojí sestřenice…
Když mi bylo asi 10 zamiloval se do mě jeden kluk.Jenže já do něho nějak ne..Tenkrát mi hodně u kluka záleželo na vzhledu..A to jsem byla ještě téměř dítě..Neměla jsem ho vztahu s klukem ani páru pořádně jsem ani nevěděla co to je…Ale teď zpátky k tom..Jemu tenkrát bylo asi 13 roků a nějak moc hezký nebyl spíše byl oškliví.Pořád se mě snažil nějak upoutat,ale bezúspěšně.Já jsem se totiž nedala.Prázdniny uběhly ani nevím jak a já jsem dojela domů pamatuji si to jako včera přijel pro mě táta.A,když jsem odjížděla on na mě mával a díval se na mě těmi jeho krásnými oči.Teprve,když jsem přijela domů a začala škola jsem si uvědomila,že on byl úplně úžasný!Dnem i nocí jsem na něho myslela..Když uplynul celý školní rok já jsem znovu jela k sestřenici.To jsem,ale neměla dělat jelikož jsem ještě netušila,že jsem se do něho zamilovala a to až po uši!!!Jenže on mě už nemiloval…A to mě dost štvalo pokoušela jsem se ho všemožně dostat z5,ale už to nešlo..Akorát mě ponižoval..Nadával mi,že jsem mu zničila život a tisíce dalších hnusných urážek..Tohle peklo trvalo 4 roky a po celou tu dobu jsem ho pořád milovala….A teď skoro po 4 letech jsem se sním usmířila.:)!A i,když si říkám,že ho už nemiluji tak se mílím protože někde hluboko v srdci ho ještě pořád šíleně miluju.Teď už,ale bohužel musím dělat jako,že se nikdy nic nestalo protože mě poprosil o to,abych na to zapomněla protože ho tyhle vzpomínky dosti bolí a já se mu ani nedivím!Protože mě to taky bolí..Takže škoda,že nejde vrátit čas a zamilovat se do něho všechno by možná dneska bylo jinak..Jenže citům neporučíš!Ono to totiž přijde samo a časem,ale někdy ž je pozdě protože ta láska z toho druhého tím časem vyprchá…:(

Zaslal/a: Lucka Hertlová (13 let)

50%

Archivní příspěvek

Diskutovat k tématu

...4 5 6

Uživatel:
Heslo:

Soutěž

duben 2009 - HŘÍCHY MINULOSTI... CO KDYBY ŠEL VRÁTIT ČAS?