červenec 2005 - ČÍM JSEM CHTĚL/A BÝT JAKO MALÉ DÍTĚ? A SPLNÍ SE MI TO?

05.07.2005 00:00

Vyrůstala jsem se starším brarancem a babička mi říkávala kluku, to se odrazilo i v mým touhách a přáních. Moc jsem chtěla být policistkou. Běhala jsem po bytě s pistolkou od videoher a přepadávala jsem rodinu na záchodě, občas jsem si přišlápla dlouhý kabel, co za mnou vlál z mé nebezpečné zbraně. Dokonce jsem si vyrobila odznak s nápisem Policie České republiky. Byla jsem tím skoro posedlá. Nějak mě to ale s věkem opustilo a po tom, co jsem se jako vcelku malá začala dosti zajímat o vesmír, zatoužila jsem vzlétnout ke hvězdám, chtěla jsem být kosmonaut, vidět naší krásnou modrou planetu celou uprostřed nekonečna z paluby vesmírné lodě a hlásit: "Hustone, je to nádherný pohled!" slyšel by mě celý svět a radoval by se mnou. Dospívala jsem a uvědomovala si realitu víc a víc. V tomto rozporuplném období jsem byla dosti smutná, hlavně proto, že pravděpodobnost stát se členkou NASA byla dost mizivá. Začala jsem se hledat, chtěla jsem se něčím, nějakým snem, opět naplnit. Nemůžu říct, že jsem dospěla nebo že jsem se našla, ale mým snem teď je být šťastná a užitečná a mým snem je i to, aby toto pociťovali všichni lidé na té naší krásně modré planetě.

Zaslal/a: Petra (16 let)

50%

Archivní příspěvek

31.07.2005 00:00

jako malé děcko jsemchtela byt popelářkou. strašně se mi líbilo jak jezdí v zadu na tom popelářském voze. Jen tak tam stojí a vitr na ne fouká...musí to byt super až na to vynášení odpadku.mam pocit že bych tu popelnici asi neuzvedla. Když jsem pak vyrostla, uvědomila jsem si, že je to totalní blbina...a ted bych chtela bud pracovat nekde u koní, a nebo navrhovat šaty. ale s tou popelarinou se mi asi nesplní :)

Zaslal/a: M_arket (14 let)

50%

Archivní příspěvek

29.07.2005 00:00

Bude to asi znit hrozne ale jako mala sem chtela byt bezdomovcem.A jesteli se mi to splni??Doufam ze ne:)

Zaslal/a: Tereza (14 let)

50%

Archivní příspěvek

28.07.2005 00:00

Hmm,zajímavé téma,ale pro mě také dost smutné...Už jako malá jsem chtěla být veterinářkou,mít svojí vlastní ordinaci a kolem sebe plno zvířatek.Rodiče mi samozřejmě nebránili a já se snažila i ve škole,chtěla jsem si splnit svůj sen a na to jsem potřebovala výborné známky.Když jsem byla asi v sedmé třídě,přemluvila jsem rodiče k tomu,aby mi koupili psa.Vybrala jsem si nádhernýho kokříka,milovala jsem ho hned jak jsem ho uviděla.Měla jsem ho asi měsíc,spal se mnou v posteli a všechno bylo v pořádku,jenže jednoho dne jsem se hrozně osypala a začaly mi slzet oči.Slova doktorky mě mrzela,měla jsem alergii na chlupy a peří,teda i na svého pejska.Musel okamžitě z domu,protože jeho blízkost mi nesvědčila...A pak byl najednou pryč,já ho už nikdy neviděla.Moc se mi po něm stýskalo,ještě teď na něj vzpomínám,někdy s úsměvem a někdy se slzami v očích...Můj sen se rozpadl,alergie mě neopouštěla a nejspíš to ani nemá v plánu.S veterinou jsem se musela rozloučit.Moc mě to mrzelo,najednou mi bylo už všechno jedno,žádná jiná škola pro mě není vhodná...Teď budu studovat druhým rokem školu-sociálně správní.Není to to,co jsem chtěla...Snad jednou moje děti naplní můj sen...možná...

Zaslal/a: kikuše (15 let)

50%

Archivní příspěvek

28.07.2005 00:00

Jako dítě jsem chtěla být popelářem, protože kdo by neodolal dobrodružné jízdě na popelářském voze. Později jsem chtěla dělat kominíka, protože lidem nosí štěstí a pokud někam vstoupí - všichni mu 100% věnují pozornost. Obě povolání se mi nesplnili a asi nikdy nesplní, nebo už jste někdy viděli ženu popelářku nebo kominici v černém?

Zaslal/a: Renata Šimáčková (27 let)

50%

Archivní příspěvek

Diskutovat k tématu

...8 9 10

Uživatel:
Heslo:

Soutěž

červenec 2005 - ČÍM JSEM CHTĚL/A BÝT JAKO MALÉ DÍTĚ? A SPLNÍ SE MI TO?