Hledáš partnera? Najdi sám sebe.

Hledáš partnera, ale nenacházíš? Neexistují snad na světě už žádné sympatické single protějšky? Přijde ti, že ten pravý pro tebe na světě prostě není? Tak v čem je chyba?

Říká se, že najde ten, kdo přestane hledat. To je trochu pravda, ale trochu taky ne. Tohle pořekadlo platí hlavně pro ty, kteří se za hledáním partnera ženou tolik, že už jim na nic jiného nezbývá čas. Těm podobná rada pravděpodobně prospěje. Pak jsou tu ti, co sedí tiše v koutě a žehrají, kdeže se ta jejich vysněná láska schovává. A mezi těmito dvěma extrémy je veliká škála různých dalších přístupů, lepších či horších, ale jak se zdá, tak úplně stejně neúspěšných.



Začneme tím, jaká je tvá výchozí pozice…
 

   1. Umíš vylézt ze své ulity? Znamená to poznávat nové lidi a zkoušet „uchazeče“. Třeba se nebát pozvat toho druhého na rande, a pak mu dát šanci, i když to možná hnedka nevypadá na lásku jako z pohádky. Není to o tom nutit se s někým být, přestože to necítíš, spíše jde o to prokázat trpělivost a otevřenost a hned z počátku nesoudit, jestli je dotyčný stvořený právě pro tebe. Lidé tě často překvapí, když jim dáš trochu času!
 

Nesmí se to vak přehánět. Kývnout každému na pozvání na rande nebo rovnou romantického vztahu je dost vyčerpávající a dost kontraproduktivní. Stejně tak jako hnát se za každou sukní či jejím mužským ekvivalentem. Vztah, který má být upřímný a má vydržet se udržuje na jiných, pevnějších základech.
 

    2. Věříš si? Víš, kdo jsi a stojíš si za tím? To je důležitá schopnost z mnoha důvodů. Jedním z nich je ten, že sebevědomí je nesmírně přitažlivé, pro obě pohlaví. Důvěru sám v sebe nezískáš tak, že tě někdo začne milovat, a tak ti potvrdí tvou hodnotu. Měl bys vědět kým jsi, jaké jsou tvé slabé a silné stránky a za svou osobností si stát. 
 

    3. Máš co nabídnout? Máš něco zajímavého, co můžeš s druhými sdílet? Sporty, koníčky, umělecké dovednosti, zájem o knížky, cizí jazyky, vesmír, cokoliv… To, že se dovedeš pro něco nadchnout je rovněž hodně přitažlivé, nemluvě o tom, že prostřednictvím svých zájmů se snáze spojíš s lidmi podobného zaměření, kteří můžou být dost prima a třeba mezi vámi i přeskočí jiskra.
 

    4. Co očekáváš od budoucího partnera? Chceš, aby v tobě doplnil to, co tam chybí? Taková otázka nezní moc sympaticky, ale spousta lidí stále touží po partnerovi právě proto, že se jim zdá, že sami o sobě nemohou být šťastní. Já ale navrhuji jiné řešení. Nejprve zapracovat na tom, aby ses cítil ve svém životě pohodlně a byl nejlepší možnou verzí sebe samého. A teprve tehdy si do života přivést partnera, jako někoho, kdo tu spokojenost prohloubí, nikoliv vytvoří.


 

Tak jak jsi na tom? Dělá ti některý z okruhů problémy? Zaměř se na něj tak, že se zaměříš na sebe. Pracuj na sobě, poznávej se a zlepšuj se. Až se ten pravý objeví, nepadá totiž všechno jen na něj. Ve vztahu budete oba dva a jedině tak, že budete oba sebevědomé, samostatně fungující a za sebe (a za své vlastní štěstí) zodpovědné osobnosti, to spolu zvládnete a probojujete se všemi krizemi a těžkostmi, které v životě číhají.