Ne vždycky platí „šťastně až do smrti“. Většina z nás v životě zažila či zažije v životě alespoň jeden rozchod, a to nehledě na to, jak byl vztah dlouhý a vážný. Čas plyne, lidé se mění, někdy si uvědomíme, že pro nás partner není tím pravým, jindy nás prožité zkušenosti změní a od partnera odcizí. Pokud ale dospějeme do bodu, kdy zjistíme, že druhého už prostě nemilujeme a z různých důvodů se ve vztahu necítíme dobře a nechceme v něm pokračovat, přichází na řadu otázka rozchodu. I když se zdá, že partner, který vztah končí, to má jednodušší, není to tak úplně pravda. Přestože je přesvědčený, že vztah nikam dál nevede, stejně je do něj emocionálně zapletený a ve většině případů nechce ublížit ani sobě, ani druhému. A právě díky tomuhle strachu z následků a bolesti, nevíme pořádně jak na to a někdy děláme zbytečné chyby.

Vztah však nikdy není jednostrannou záležitostí, jsou tady vždycky dva, a jestliže nastanou problémy, oba by je také měli řešit společně. Pokud budeš nespokojený/á, ale necháš si to pro sebe, není to vůči partnerovi fér. Jestliže se za takových okolností rozhodneš vztah ukončit, přestože tebe k tomu vedla dlouhodobější úvaha, pro něj to bude asi docela novinka. Jinak řečeno, ještě než začneš uvažovat o tom, jak vztah ukončit, nebude na škodu prokázat úctu partnerovi tím, že se zamyslíš nad možným řešením společných problémů, a druhého aspoň trochu zasvětíš do svých úvah, aby věděl, co se ti zrovna honí hlavou. A proč si to partner zaslouží? Protože je to někdo, kdo ti byl hodně blízký, pustil sis ho do svého soukromí, a poznal jsi zase to jeho, měl jsi ho rád a respektoval jsi ho. Ať už k rozchodu vede cokoliv, tohle jsou skutečnosti, na které bys neměl zapomínat.

Minulé city i ty současné, strach, výčitky, obavy, to všechno nás vede k tomu, že děláme chyby. Ve vztahu, který funguje i v tom, který se chýlí ke konci. Jak se těmhle chybám při rozchodu vyhnout si povíme v následujících řádcích.

Víme tedy už co nedělat, ale jak se tedy „rozejít“ správně? Jak už to tak bývá, univerzální žádný návod nefunguje. Již zmiňovaná upřímnost je zcela jistě velmi důležitá. Ne však ve smyslu „nelíbí se mi na tobě to a to, a proto ti dávám kopačky“. Lépe je vyjádřit, jak se cítíš, co si ve vztahu přeješ a čeho se ti nedostává.
 

Rozchody jsou těžké, ale vyhnout se jim nelze. Pokud se jim však postavíš čelem a s úctou k sobě, k partnerovi a ke společně prožitému času, nepříjemnosti překonáš a časem bude zase připravený jít dál s čistým štítem.