Pojďme na tu komunikaci dneska trochu oklikou. Ne vždycky řekneme všechno na přímo, jasně, zřetelně a upřímně. Méně nebo více hrajeme s druhými hry. Naznačujeme, necháváme druhé číst mezi řádky, i sarkasmus a humor mají v našich komunikačních hrách své místo. A proč to děláme? Protože je to velká zábava! Trochu troufale si dovolím rozdělit lidský druh do dvou skupin. Jsou tu ti, kteří jsou velmi vážní ve skupině první a ti, co je pro ně svět jeden velký zábavní park, komedie nebo cokoliv jiného, co nás napadne, kde se lidi rádi baví na účet svůj, i těch druhých.

Pozor ale na rozdíl mezi vysmíváním se a utahováním si z někoho - škádlením. To druhé obvykle provádíme člověku, který je nám blízký a cílem je zasmát se s ním, nikoliv jemu. Právě na tomhle předpokladu je založeno rčení – co se škádlívá, to se rádo mívá. Je to zvláštní, ale náklonnost často projevujeme tím, že druhého svým způsobem trápíme. Ve skutečnosti jde však o to, že mu prokazujeme svou pozornost. Jak taky dát najevo to, že nás někdo zajímá, ať už v přátelské rovině nebo v té romantické? Buďto prostě začneme vyhledávat jeho společnost a nakonec na toto téma zavedeme řeč, nebo se to mezitím samo vyvrbí. Což však může být někdy trochu riskantní postup. Upřímnost nás do velké míry odhaluje a odhalený člověk přitahuje citové úrazy. Schovat se za humor je mnohem bezpečnější a jako bonus je to mnohem větší zábava. Zvlášť v oblasti partnerských vztahů, ve chvíli, kdy se dvojice poznává, není čas na žádná vážná prohlášení a horoucí vyznání.

Holky a kluci jsou na tom v téhle fázi myšlenkově možná maličko jinak. Sama ze svého ženského pohledu, zkušeností vlastních i mých kamarádek můžu říct, že když se nám někdo zalíbí, spadneme do toho raz dva. Chceme udělat dojem, hledáme náznaky náklonnosti, čekáme, až se „ten náš“ k něčemu rozhoupe… Nadhled, humor, zábava…? Ale kde že, po nich ani stopy! Kdežto ta druhá, mužská strana, je povětšinou častěji na „komunikační hrátky“, hra na kočku a myš je favoritem. Dobrá zpráva je, že pokud "vyjukaná" nejistá slečna přistoupí na pravidla hry, stane se mnohem žádanější. Cílem je získat odstup a nadhled a nedržet se zoufalé naděje, že si nás jednou ten vyvolený všimne. Vždyť i on, ať se snaží prokázat, že za to stojí! Třeba  tím, že je s ním legrace a umí tě rozesmát :-).

Jak to tedy s tím škádlením je? Znamená to něco? Rozhodně ano. Nemusí to hned být láska nebeská, ale prostý zájem, výzva k přátelství, důkaz náklonnosti. Leckdo patří k prvnímu "velevážnému" typu lidí, který byl výše zmíněný, a já myslím, že je fajn alespoň občas to trochu změnit. Život bez humoru a her, i těch mezilidských, by byl pěkná nuda. Tak šup šup, běž někoho trochu poškádlit!