Uživatel:
Heslo:
Nový uživatel
Ztráta hesla?
https://www.facebook.com/pages/poradna-laskycz/186630958026517/

Já a moji kamarádi

27.06.2017 12:25
Dnes,27.6 2017 jsme byli s kamarádkou Lenkou
v mém bytě a doma nikdo nebyl.
No a protože jsme tak "debilní"
Tak nás nenapadlo nic lepšího než vytvořit
Nějakou pořádnou legraci., a tak to vše začalo.
Hráli jsme takovou hru kterou asi znáte-
Zem je láva, měla jsem v pokoji sklenici
S čistou vodu- celou plnou a když jsem řekla zem
Je láva tak Lenka skočila na stůl a já jsem jí
Jakoby " nechtěně " polila nebo no vylila na ní
Vodu, a pak jsem utekla do do kuchyně aby
Mi to neoplatila, no ale ona natočila 2
sklenice a to v koupelně a když jsem na ní
Volala kde je... tak mě napadlo jít do koupelny.
A v tom okamžiku když jsem nakoukla do koupelny.
Tak mě polila ale celou,,,, já jsem zdrhla natočit další vodu na oplátku a ona no bohužel pro mě chtěla vypotřebovat další skleničku a když už letěla ta voda tak jsem odběhla a ta voda letěla na stěnu s obrazem, v tom se si řekli a na sebe podívali o kur** no ale to nám nestačilo tak jsme takto utíkali,běhali,.... ASI ještě 7 krát ale pak nám došlo co když se domu vrátí rodiče!! ooo. No to nás nenapadlo a voda byla na zdi,gauči,mé posteli,po celé chodbě,obrazu,dece,počítači,telefonu a já nevím na čem ještě.... no co dodat byla povoden prvního stupně. :) A tak jsem narychlo jako rychlé šípy,psi,kočky,lvi,tygři uklízeli vše a přitom jsem si málem rozbila pusu protože jsem utíkala pro hadr a mě to uklouzlo....
No a ani se neptejte jen jsme to uklidili tak přišla máma.

Toto se vážně stalo.:))))
75%
Zaslal: Nici55 (13 let)
09.10.2015 11:04
Tohle jsem před lety napsala jako takovou úvahu/povídku, nedávno jsem jí našla a chtěla bych se podělit :-)))

Máme to těžké
Máme to těžké. Kdo my? No přece studenti. Chudí studenti.Mnoho lidí říká, že peníze nejsou důležité, že je třeba myslet na jiné hodnoty, ale většina z nich si často stěžuje, že zdražili plyn nebo elektřinu. Ještě ke všemu slýcháme od svých babiček a dědečků, že když oni byli malí, tak měli buřta za korunu a limonádu za dvě. A pak si ještě stěžují, že doba je zlá, ale nezapomenou dodat, jak jsou rádi, že si můžou levně nakoupit v tržnici. Ale co se dá dělat? A co mám říkat já !?!
Moje kapesné mi stačí tak akorát, abych si jednou za měsíc někam vyšla. Ale co ostatní dny? Na ty si musím přivydělávat tvrdou prací. Ale to, co si vydělám stačí na pokrytí věcí, které nutně v tom měsíci potřebuji. Takže co dělat?Víc pracovat nemůžu, protože jak jsem už výše uvedla, jsem student a tak nemám moc času.
Takže jsem se před časem rozhodla, že si nebudu kupovat kupón na MHD a tak se můj příjem zvýší každého čtvrt roku o 500 Kč. Nic moc, ale stačí.Vždycky, když jsem kupón měla, tak mě nikdo nekontroloval, takže mi připadal zbytečný. Jak jsem ale předpokládala, že když ho mít nebudu, tak mě chytí. A chytli. Doma jsem si o zaplacení pokuty říct nemohla, protože by vyšlo najevo, že jsem peníze na MHD utratila jinak. Tak jsem si musela odhlásit obědy. Na začátku dalšího měsíce jsem šla do školní jídelny, že si obědy na další měsíc zaplatím, ale než jsem tam došla, tak mě napadlo, že jsem přece skoro celý měsíc bez obědů vydržela a moc mi nechyběly (prostě se to dalo vydržet). No a tak jsem přestala chodit na obědy.
Ale i tak mi peníze pořád nestačí. Vždycky na začátku měsíce si mohu dopřát zajít do kina, ale ke konci měsíce mi nezbývá nic jiného, než procházky v parku. Alespoň dělám něco pro své zdraví. Omezením příjmu jídla počínaje (to je v mém případě velmi užitečné) a pohybem na čerstvém vzduchu konče.
Ale co kultura? Od všech dospělých ze svého okolí často slýchám, jaký jsem "kulturní barbar," že mě nic nezajímá a podobně. Ale to není pravda. Přece bych radši trávila večery ve společenských šatech mezi staříky a lidmi středního věku na koncertech vážné hudby, ale já nemůžu. Nemůžu si to dovolit, takže přicházím o obrovské kulturní zážitky. To si ale občas vynahradím na plese (pokud mi rodiče zaplatí vstupenku). Vždycky je poprosím i o malý příspěvek "na šatnu a na limonádu," ale nikdy mi to nechtějí uvěřit protože po návratu z plesů předešlých jsem se zrovna neprojevovala jako zarytý abstinent (vysvětlovala jsem to tím, že po tanci je opravdu velká žízeň).
A co ostatní kulturní zážitky? Jak ráda bych trávila večery nad dobrou knihou než v zakouřených místnostech, ale co můžu dělat, když mi kapesné nezbyde na roční příspěvek do knihovny? Takže se snažím kulturně žít alespoň tím, že chodím do Klubu mladých diváků (přesněji řečeno nechávám si rodiči proplácet lístky).
A co ostatní výdaje? Třeba oblečení? A proč tak často slýchám od rodičů, že to nejsou moji sponzoři? A co dárky? Ty taky něco stojí, nemluvě o oslavách, na které pozvání přece nejde odmítnout?
Všechny tyto problémy jsem chtěla vyřešit novoročním předsevzetím. Chtěla jsem se začít pravidelně stravovat, přestat být černým pasažérem, omezit večerní a víkendové "vycházky" a stát se civilizovaným člověkem. Ale všechny předsevzetí byly pryč, když jsem byla pozvána na oslavu silvestra. Prý na rozloučení se starými zvyky z minulého roku a vykročení pravou nohu tím správným směrem, což také něco stojí … Zase jsem neměla ani korunu. Mě to ale vůbec nevadí, protože to byl skvělý večer.
Nevadí mi ani, že mám stále málo peněz, jsem ráda, že můžu svůj volný čas trávit se svými přáteli, což i při nejlepší vůli něco stojí. Říká se totiž: Bez peněz do hospody nelez (a ani limonády není levná).
Na závěr bych asi měla připsat nějakou hlubokou myšlenku, stále všemi připomínanou, že peníze jsou mnohem méně než opravdoví přátelé. To je samozřejmě pravda, jenomže my to nemáme lehké. My chudí studenti. Takže na závěr musím dodat, že: "Peníze jsou pro mě vzduch, ale bez vzduchu se nedá žít…"
50%
Zaslal: rumik (29 let)
18.01.2014 22:17
Byla jednou holčička jmenovala se Anička. Byla na vozíčku, protože jí porazilo auto, přestože prošla několika operací na nohy se už nepostavila. Jezdila do normální základní školy. Tam se jí za její postižení škododlivě smáli. Učitelé samozřejmě se jí zastávali. Jednou posměch dětí zesílil a to Anička nevydržela. Rychle se rozjela aby byla co nejdřív ven ze třídy, jenže pro pláč neviděla a vozíček se rychle blížil ke schodům. Když si toho všimla bylo již pozdě. Zavřela oči, aby pád neviděla a čekala až z vozíčkem spadne ze schodu. Náhle sebou vozíček trhl a zastavil se. Anička pomalu otevřela oči a ohlédla se a vzápětí uviděla paní zástupkyni, která ještě řidítka silně svírala. Jako by se bála, že vozíček rozjede. Potom co trochu se zpamatovala z šoku a přitáhla si vozíček k sobě. Klekla před ní. ,,Prosím tě co to pro boha vyvádíš?“. Anička se rozbrečela. ,,Nebreč zase ti smáli ve třídě?“. Anička ze sebe nemohla nic vypravit, ale paní zástupkyně už věděla kolik uhodilo. ,, Já je nejmíň přerazím.“ řekla a šla do třídy. Anička radši zůstala na chodbě. Nechtěla být u toho, ale přec slyšela hlasy paní zástupkyně. Když paní zástupkyně vracela ze třídy, uviděla Aničku jak si utírá slzy do rukávu. Zástupkyně vytáhla modře květovaný kapesník a podala ho Aničce ze slovy: ,, Úsměv ti sluší víc.“. Anička utřela slzy, které jí stékali po tváři. Podala kapesní zástupkyni a slušně poděkovala. Zástupkyně jí pohladil po vlhké tváři, ale slzy se jí pořád drali do očí. Náhle zazvonilo a Anička musela do třídy. Když tam Anička dojela rozzlobená Jiřina, její spolužačka, na ní vyjela:,, tos to musela bonznout!“. Krátce na to přišla paní učitelka a přivedla novou spolužačku jménem Emilka. Všichni kromě Aničky zadržovali smích. Přišlo jim to strašně nenormální jméno. Emilka si sedla vedle Aničky, která se na ní nedůvěřivě podívala. Myslela si že bude muset poslouchat její posměch. Ale k jejímu předpokladu nedošlo. Emilka se na ní přátelsky podívala a řekla: ,, Ahoj nebudeme kamarádky?“. Anička nemohla věřit svím uším. Tohle se jí nikdy nestalo co byla na vozejčku.,,Jestli chceš.‘‘prohodila jako by jí to nezajímalo, a jakoby mohla si vybírat s kým se bude kamarádit. Doopravdy jí to jedno nebylo, ale bála se že si z ní Emilka vystřelí. A Emilka se na ní velice hezky usmála. Tu se k nim naklonila Michala a škododlivě řekla:,,Emilka debila veliká prdýlka‘‘. To Emilku rozčililo a na oplátku jí řekla:,,Já jsem třeba velká prdýlka ale ty jsi gigantická prdýlka“. Tohle Michala nečekala a její sousedka Dorota dusila smích do rukávu a Michala se nesmírné urazila. Po hodině Michala začala Emilku pomlouvat. Emilku to velmi rozčílilo a vykřikla:,,Hele jestli se ti na mě něco nelíbí tak mi to laskavě řekni, ale nepomlouvej mě.“. ,,Když se ti to nelíbí tak se o to per“ odcekla Michala. Emilka na to jí chytla za ruce a mrštila sní o zem. Emilka totiž chodila na karate. Třída zašuměla údivem, to se ještě nestalo aby někdo porazil Michalu. Emilka se na Michalu podívala vítězoslavně, která se sbírala z podlahy. Někdo z hloučku vykřikl:,,ať je Emilka vůdkyní naší třídy!“. S tím všichni souhlasili kromě Michaly, která byla do teď vůdkyní. Ale nedalo se nic dělat, třída se už rozhodla. Emilka měla velkou radost a začala se pýchou nadýmat a zapomněla na přátelství s Aničkou. Dokonce nad ní pohrdala. Jednou měla vztek a nevěděla jak ho ze sebe vybít. Byla na spolužáky velmi protivná a to je velmi štvalo, a proto jí poradili aby něco vyvedla Aničce. To se Emilce v tu chvíli zalíbilo. Zapomněla že byla jediná která se jí nesmála kvůli jejímu jménu. Zrovna byla Anička na chodbě. Rozhodla se že jí strčí do vozejku, aby Aničku postrašila. Ale dala do toho víc síly než chtěla a vozíček se stal neovladatelným a spadl s Aničkou ze schodů. Byl to ošklivý pád. Schody ve škole byly strašně prudký a dlouhý. Vozíček se tím pádem úplně rozlámal na kusy. Najednou zazvonilo a Emilka s velmi černým svědomím šla do třídy. Věděla že by měla zavolat pomoc a ke všemu se přiznat, ale měla strach na reakci učitelů. A jistě by se to dověděli rodiče a hodně by dostala. Anička mezitím se svíjela v bolestech, bolestí nedokázala ani promluvit. Po nějaké době šla po schodech paní zástupkyně. Když spatřila Aničku strašně se vylekala a začala se třást. Anička pomalu začala ztrácet vědomí. ,,Zavolejte někdo záchranku!“ volala zástupkyně zděšeně a klekla si k Aničce, která stále byla při vědomí. ,, Promluv prosím“ prosila zástupkyně se slzami v očích. Ale Anička jen zahýbala rtama ale nevydala ani hlásku. ,,Pomoc!“ křičela zástupkyně, která litovala že si nevzala telefon.
92%
Zaslal: kačaba070700 (16 let)
14.06.2013 15:11
Oba jsme byli mladí, když jsem tě poprvé viděla,
Zavírám oči a vzpomínám na ty časy
Stojím zde, na balkoně v letním vánku
Vidím světla, vidím párty, plesové šaty
Vidím tě, jak si razíš cestu davem
A říkáš ahoj , tušila jsem

že jsi byl Romeo,
házel si kamínky
Ale můj táta řekl: "Drž se dál od Julie"
Plakala jsem na schodišti
a žádala: prosím, nechoď

a pak řekla:

Romeo, vezmi mě někam,
kde můžeme být sami,
budu čekat
Vše co zbývá udělat je běžet
Budeš princ a
já budu princezna
je to milostný příběh
Miláčku jenom řekni "ano"

Vykradla jsem se
do zahrady, abych tě viděla,
Byli jsme ticho,
protože kdyby se to dozvěděli, bylo by po nás
Tak zavři oči
Utečme na chvíli z tohoto města

Oh,oh,oh

Protože ty jsi byl Romeo
já poběhlice
A můj táta řekl: "Drž se dál od Julie"
Ale ty jsi byl moje všechno
Prosila jsem,
abys nechodil

a řekla jsem:

Romeo, vezmi mě někam,
kde můžeme být sami,
budu čekat
Vše co zbývá udělat je běžet
Budeš princ a
já budu princezna
je to milostný příběh
Miláčku jenom řekni "ano"

Romeo, zachraň mě,
snaží se mi říct, jak se mám cítit
Tato láska je složitá,
ale opravdová
Neboj se,
uděláme v tom pořádek
je to milostný příběh
Miláčku jenom řekni "ano"

Unavilo mě čekání,
přemýšlela jsem, jestli ještě někdy příjdeš
Moje víra v tebe se ztrácela
Když jsem tě potkala na okraji města

a řekla jsem:

Romeo, zachraň mě,
byla jsem tak osamělá,
Stále jsem na tebe čekala,
ale ty jsi nepřicházel
To mi stále běhá hlavou,
nevím, co si mám myslet
Klekl si na zem
a vytáhl prsten a řekl

Julie, vezmi si mě,
nikdy už nemusíš být sama
Miluji tě,
to je to jediné, co skutečně vím
Mluvil jsem s tvým otcem,
jdi, vyber si bílé šaty
je to milostný příběh
Miláčku jenom řekni "ano"
Oh oh

Protože oba jsme byli mladí,
když jsem tě poprvé viděla.
86%
Zaslal: Erullka (18 let)
17.01.2013 20:26
V sedmičce jsem byla na lyžáku, Bylo to strašně supr. Každý den jsme lyžovali, blbli ve sněhu a večer jsme hráli kolektivní hry.
Předposlední večer jsme byli na večerním lyžování. Jela jsem s kamarádem Tomem na dvousedačkovém vleku. Jeli jsme úplně nahoru na kopec. Pak jsme jeli dolů. Tom jel první, protože už byla tma a já mám ve tmě špatnou orientaci. Jeli jsme, asi do půlky kopce úplně v pohodě, ale pak mi nějak podklouzla lyže a spadla jsem na Toma. Skutáleli jsme se dolů přímo k učiteli a smáli jsme se jako dva blázni. Pak jsme šli do chaty. Po večerce jsme si to pěkně rozdali v kartách...
92%
Zaslal: Erullka (18 let)
2
http://www.poradna-lasky.cz/cs/registrace::Registrace
http://www.poradna-lasky.cz/cs/napoveda::Nápověda
http://www.poradna-lasky.cz/cs/vseobecne-podminky::Všeobecné podmínky
http://www.poradna-lasky.cz/cs/podporte-nas::Podpořte nás
http://www.poradna-lasky.cz/cs/caste-dotazy::Časté dotazy
http://www.poradna-lasky.cz/cs/zaslani-dotazu::Zaslat dotaz
http://www.poradna-lasky.cz/cs/nase-odpovedi::Naše odpovědi
http://www.poradna-lasky.cz/cs/rekni-to::Řekni to!
http://www.poradna-lasky.cz/cs/kontakty-na-odborniky::Kontakty na odborníky
http://www.poradna-lasky.cz/cs/testy::Testy
http://www.poradna-lasky.cz/cs/ankety::Ankety
http://www.poradna-lasky.cz/cs/soutez::Soutěž
http://www.poradna-lasky.cz/cs/fotosoutez::Fotosoutěž
http://www.poradna-lasky.cz/cs/profily::Profily
http://www.poradna-lasky.cz/cs/pokec::Pokec
http://www.poradna-lasky.cz/cs/seznamka::Seznamka
http://www.poradna-lasky.cz/cs/bazar::Bazar
http://www.poradna-lasky.cz/cs/hledarna::Hledárna
http://www.poradna-lasky.cz/cs/laska-v-literature::Láska v literatuře
http://www.poradna-lasky.cz/cs/pribehy::Příběhy
http://www.poradna-lasky.cz/cs/basnicky::Básničky
http://www.poradna-lasky.cz/cs/citaty::Citáty
http://www.poradna-lasky.cz/cs/prislovi::Přísloví
http://www.poradna-lasky.cz/cs/blbinky::Blbinky
http://www.poradna-lasky.cz/cs/o-poradne-lasky::O Poradně lásky
http://www.poradna-lasky.cz/cs/poradna-v-cislech::Poradna v číslech
http://www.poradna-lasky.cz/cs/kodex-poradce::Kodex poradce
http://www.poradna-lasky.cz/cs/cordatum-praha::Cordatum Praha
http://www.poradna-lasky.cz/cs/nasi-dobrovolnici::Naši dobrovolníci
http://www.poradna-lasky.cz/cs/sponzori::Sponzoři
http://www.poradna-lasky.cz/cs/spratelene-weby::Spřátelené weby
http://www.poradna-lasky.cz/cs/napsali-o-nas::Napsali o nás
http://www.poradna-lasky.cz/cs/kontakty::Kontakty
http://www.poradna-lasky.cz/cs/kniha-hostu::Kniha hostů
http://www.poradna-lasky.cz/cs/tiskove-zpravy::Tiskové zprávy