Baví mě učení a předměty, které studuji, ale praxe je pro mě utrpení. Jak to řešit?

Škola někdy dovede být pořádný zápřah. Málokdy se to sejde tak, aby bylo všechno na jedničku – předměty, učitelé, spolužáci…. A pokud se jedná o školu praktickou, přibývají ještě starosti s praxí. Stejně tak se to může stát na univerzitě, kdy si člověk poprvé vyzkouší své budoucí povolání v rámci stáže. Co tedy s tím, když tě baví předměty, které se ve škole vyučují, ale zjistíš, že praxe neprobíhá podle tvého očekávání?

V první řadě stojí za úvahu, co je vlastně s praxí špatně. Pokud tě baví učení, určitě máš k daným předmětům blízko a školní předměty jsou vlastně teoretickým základem pro praktickou zkušenost. Takže v čem to vězí? Nebaví tě pracovat s lidmi? Nebo je něco špatně na konkrétních lidech, kteří s tebou pracují? Zdá se ti, že se sice studovanou látku zvládneš v pohodě naučit, ale ve skutečnosti ti nejde od ruky?

Praxe je stejně důležitá jako samotné studium, možná dokonce důležitější. Zkoušíš si tak totiž to, čím se možná budeš zabývat velkou část svého života. Přemýšlej důkladně. Není žádná chyba, když zjistíš, že tě určitá činnost ve skutečnosti vůbec nebaví nebo se ti nedaří, i když jsi ji vždycky chtěl dělat. Není nic jednoduchého se v mladém věku rozhodovat, co bude tvé budoucí zaměstnání. Vždyť existuje tolik možností! Takže nevěš hlavu, a pokud je to možné, vyzkoušej něco nového, jiného. Baví-li tě studovaný obor, zkus se zaměřit na nějaký jiný aspekt. Jiné pracovní místo, jiný kolektiv, jiná činnost. Když se to nepodaří, vždycky existuje možnost obor změnit. Najdeš se v něčem jiném? Poohlédni se po dalších studijních oborech, které tvá škola nabízí a poptej se, jaká je možnost přestoupit. S tím ti jistě poradí studijní poradce, kterého by měla mít každá škola, případně si o tom popovídej s nějakým vyučujícím, který je ti sympatický.

Jestliže jsi však přesvědčen, že chceš v oboru zůstat, ale toužíš dělat něco jiného, než jsi třeba nucen na povinné praxi od školy, pak se prostě budeš muset držet zuby nehty, praxí si projít a svoje cíle si splnit až po dokončení školy nebo třeba i v jejím průběhu, ale prostřednictvím brigády.

Není žádná ostuda chvilku zkoušet, co ti jde a co tě baví, ne každý hnedka ví, co je ta jeho „pravá“ kariérní dráha. Někteří na to přijdou třeba ve třiceti, čtyřiceti, klidně i později. Takže hledej, zkoušej a objevuj sám sebe. Na školu ale nezanevři, dokončené vzdělání ti otevře mnohé dveře, a to i tehdy, když se nakonec shlédneš v jiném oboru. Držím palce!

- Lenka -