Člověk je individualita s vlastním vnitřním světem, prožíváním a chováním. Osobnost každého z nás se skládá z jiných střípků, lišíme se i v tom, jaké vyznáváme životní hodnoty, rozdíly jde najít i v temperamentu, životních zkušenostech a jinde. Říci, že všechny ženy jsou stejné by bylo tedy příliš zbrklou generalizací, tj. zobecněním něčeho, co ale obecně neplatí. Jsou snad všichni muži stejní? A jak by se pak dala vysvětlit skutečnost, že někteří partneři se k sobě hodí a někteří ne? Kdyby byly všechny ženy stejné, tak by mohla žít jakákoliv žena s jakýmkoliv mužem, protože by to bylo jedno, a v kvalitě všech vztahů by nebyly žádné rozdíly. Přesto jde říci, že někteří partneři se k sobě hodí a že jim to spolu „sluší“, ale třeba v jiných případech lze vytušit, že určitému páru to spolu dobře „neklape“.

Říká se, že muž (i žena) si podvědomě vybírají stále stejné typy partnerů. Možná na tom něco bude. Pokud totiž zklamaně opustím nějaký vztah, ale ve svém příštím vztahu si vyberu ženu s podobným povahovými rysy, jako měla moje bývalá přítelkyně, může mi opravdu připadat, že problémy v obou prožitých vztazích jsou obdobné, ne-li totožné. Zanevřít kvůli tomu na všechny ženy a uvěznit se ve svém zklamání by byla ale škoda. Život je cesta a proto je dobré se zamyslet více do hloubky nad tím, proč můj předchozí vztah nefungoval a co můžu vylepšit u svého potenciálního nového vztahu. Důležitá je určitě volba vhodného partnera, ale i trpělivé a oboustranné budování partnerského vztahu. Srdce sice někdy bolí, ale když spolu žijí dva lidé, kterým na sobě navzájem záleží, tak pak mají oba snahu zraňovat toho druhého, co nejméně. A to si myslím, že je v lásce důležité.

Někdy ani tak netkví problém v tom, že by snad všechny ženy byly stejné, ale ve faktu, že mužský svět a ženský svět je odlišný. Proto je obtížné, aby se tyto dva světy navzájem pochopily, přijaly se ve své odlišnosti a naučily se spolupracovat. Říkám si, že by nebylo špatné se navzájem více vnímat a pozorovat, abychom se pak mohli lépe navzájem pochopit a vyjít si vstříc. A jaké jsou ty rozdíly mezi muži a ženami? Ženy mají jiné myšlení než muži, tudíž používají i jakoby jinou řeč, než muži a s tím je potřeba ve vztahu počítat. Proto možná u některých sdělení není na škodu zeptat se partnerky, co tím přesně myslí a co by tedy ráda. Ženy a muži také mají ve vztahu jiné potřeby a patrně se často stává, že žena nechápe potřeby svého muže a naopak. Klíčem by pak mohlo být si tyto věci častěji sdělovat a snažit se si opět vycházet vstříc. Dalším bodem by mohla být láska. Myslím si, že většina z nás touží být zahrnována láskou, ale nakolik jsme ochotni svou partnerku/partnera milovat? Aby vztah dobře fungoval, musí existovat rovnováha. Dávání a přijímání (nejen lásky) by mělo být vyvážené.

O soužití muže a ženy už bylo určitě popsáno mnoho listů papíru. Teorií je spousta, ale praxe je samozřejmě mnohem zapeklitější, ale i krásnější a barvitější. Ať se vám daří kráčet za svými sny a stát při tom nohama pevně na zemi. Hodně štěstí vám všem.

- Markéta -