Je pochopitelné a běžné, že chceme trávit s partnerem svůj volný čas a že to někdy může znamenat strávit ho společně s přáteli partnera. To, že nás partner chce brát mezi své přátele, společně něco podniknout, je známka dobrého partnerského vztahu. Říká tím, že má super přítelkyni a chce ji představit lidem, kteří tu byli třeba i mnohem dříve než ona a jsou součástí jeho života, sdílí společné zájmy, zážitky, problémy.

Je ideální, pokud si s partnerovými kamarády „sedneme“ a stanou se z nich naši společní přátelé. To se ale často nemusí povést. Není důvod, proč by nám nějaký člověk měl být sympatický jen proto, že je dobrým kamarádem partnera. Samozřejmě se více snažíme, hledáme na něm ty věci, které na něm oceňuje parter nebo jiné, ne vždy je ale nalezneme. Stejně tak člověku nemusí být vůbec příjemné pohybovat se ve skupině lidí, kteří mají něco, co je spojuje a nám to nijak zvlášť neimponuje. Ať už je to hudba, sport, životní styl, náboženství aj., jsou něčím jako skupina charakterističtí, co ne každému samozřejmě musí vyhovovat, ale může být ochoten je respektovat jako součást partnerova života.

Když se stane, že narazíte v okruhu přátel partnera na lidi, se kterými se on rád setkává a vy je nemůžete vystát, není vaší povinností, se s nimi vídat. Je však vhodné svůj postoj citlivě vysvětlit svému partnerovi. Zřejmě už něco stejně vytušil z vašich poznámek a chování a je férové ve vhodné klidné situaci upřímně říct, jak se věc má. Nejlepší je začít tím, že chápete, proč jsou tito lidé pro partnera důležití, a pak popsat, jak se mezi nimi cítíte sami. Není potřeba partnera zahrnout kritikou, jak špatní a divní ti jeho kámoši jsou, to by mu zřejmě ublížilo – koneckonců on si s nimi přece dobře rozumí. Stačí naznačit, v jakých oblastech se neshodnete, že si s nimi nemáte co říci, jak se cítíte v jejich společnosti.

Reakce partnera mohou být různé. Možná nebude chápat, jak je možné, že nechcete být s ním a jeho přáteli, když toho společně zažívají tolik. Zřejmě se vás pokusí přesvědčit, abyste to ještě zkusili a vy byste měli jednou za čas tomuto přání vyjít vstříc a dát jim šanci – vždyť lidé se mění, vy i oni. Třeba najdete společnou řeč, ale třeba ne a na akci s nimi půjdete, jen abyste udělali partnerovi radost, a on za to bude vděčný.

Každopádně je nutné připravit se na to, že partner se nebude chtít vzdát svých přátel a společných setkání, a že není správné na něj v tomto ohledu naléhat. Společně se můžete pobavit o tom, jak rozloží čas mezi vás a své kamarády, abyste byli spokojení oba, ale nikdy nestavte před partnera ultimáta typu „buď to já, nebo tví kamarádi“. Stejně tak si partner může najít problémově vyhlížející partu, která ho zatahuje do akcí, které se vám vůbec nelíbí a přináší do vašeho vztahu spíše konflikty, než námět k zajímavému povídání, je na místě abyste své pocity a obavy o něj a váš vztah dali najevo. Východiskem by vždy měl být kompromis přijatelný pro vás oba. Pak kamarádské vztahy vašeho partnera nemusí být žádnou překážkou pro váš společný vztah. Možná vás časem překvapí, že si s jeho přáteli začnete i rozumět. Ale i kdybyste si cestu k nim nenašli, nezoufejte, nic se neděje, má to tak spousta lidí – třeba i váš partner.

-eva-